Vibeke Larsen. Vuorkágovva: Nils Johan Vars

Vibeke Larsen – Šiela vuosttaš­evttohas Viesttar­mearas

NRK Sápmi ja Ávvir leaba bivdán listtonjunnošiid geat oassálastet sámedikkeválggaide 2017, vástidit moadde gažaldaga iežas birra. Dá lea okta kandidáhtain:

14:05 Borgemánu 14. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 13:25

Válgabiire: Viesttarmearra

Bellodat: Šiella

Namma: Vibeke Larsen

Ahki: 46

Siviiladilli: Náitalan

Eatnigiella/giella: Dárogiella

 

Beroštumit:

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

– Logan girjjiid, muhto geahččalan dávjá gilvvagárddis bargat ja gáhkket muhto in sáhte rámpot stuora lihkostumi gal.

 

Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?

– Mun vásihan stuorra vásáhusaid čađat. Oaidnit iežan mánáid bajásšaddame ja šaddaba buorit olbmot geat hálddašeaba eallima bures.

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

– Čohkken bearraša borrat gaskabeivviid dahje eadnái vadjan- dahje liktenveahkkin go eadni goarru gávttiid dahje eará čiŋaid.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

– Eadni, go son lea dahkan dán sámi rahčama mu ja mu oappáid/vieljaid dihte.

 

Bargu ja oahppu

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

– Ollesáiggepolitihkar 2007 rájes. Lean allaskuvllas studeren ekonomiija ja márkanfievrrideami.

 

Politihkalaš duogáš

Makkár bellodagaid leat don ovddastan? Leatgo leamašan sámediggeáirras?

– Sámediggeáirras Bargiidbellodaga ovddas 2005 rájes, várrelahttun 2001 rájes. Bb ovddas leamaš Sámediggeráđđi 2007-2013:s. Parlamentáralaš jođiheaddji Bb ovddas 2013-2016:s. Sámediggepresideantta juovlamánu 2016 rájes, ovddastan Šiela dál.

 

Váibmoáššit

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

– Sámegiella mánáidgárddiide ja skuvllaide giellageafes guovlluin, ja dearvvasvuođabálvalusat mat leat heivehuvvon sápmelaččaide.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

– Ahte sámi servodagas šaddet doarvái ekonomalaš ja olmmošlaš resurssat vai sáhttit ealáskahttit giela ja kultuvrra. Ja sámi vuoigatvuođaguddiid ja geavaheddjiid areálaid ja resurssaid gáhtten.

 

Čilge manne/ manne eai galggašii minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

– Minerálaealáhus ii galgga beassat Sápmái jus dat lea áitta dálá ealáhusaide ja birrasii.

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

– Stáda boazodoallopolitihkka vuolggasadji lea ahte boazodoaloealáhus lea hehttehussan servodatovdáneapmái. Danin de lea boazodoalopolitihkka hábmejuvvon dainna ulbmilin ahte vuhtiiváldit dan maid buohkat earát dárbbašit ahte boazodoallu dahkká, ii ge dainna ulbmiliin ahte vuhtiiváldit makkár dárbbut boazodoalus leat vai sáhttet ovdánahttit iežaset ealáhusa. Árktisis gos dávjjit ahte dávjjit leat sisabahkkemat,  lea areálaid gáhtten deháleamos dán ealáhussii.

 

Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit/ álgit ealáhusain?

 Joatkit fokuseret dasa ahte árktalaš eanandoalu seailluhit Norggas lea dárbbašlaš ja das lea árvu, vai stáda politihkka vuhtiiváldá eanandoalu hástalusaid sámi guovlluin.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat vai dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

– Guolástusealáhus ja erenoamážit riddo- ja vuotnaguolásteddjiin lea bistevaš rahčamuš kapitalisma fámuid vuostá geat sávašedje ahte ovttadagat galggašedje leat stuorábut ja vátnábut , ja geat háliidit vuotnaareálaid geavahit guollebiebmamii. Sámediggi ferte ain leat čielggas das ahte riddo- ja vuotnaguolásteapmi lea mearrasámi kultuvrra ja servodateallima geađgejuolgi. Seammás fertet oažžut nannejuvvot sámi vuoigatvuođaid mearrabiras resurssaide.

 

Sámegielat, movt berre sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

– Nannet áŋgiruššama doppe gos giella lea hearki sámi mánáidgárdefálaldaga nannema bokte, fállat sámegielkurssaid váhnemiidda geain ii leat sámegiella muhto geat sávvet mánáideaset šaddet sámegiela giellageavaheaddjin, nannet sámegieloahpaheddjiid rekruterema, ásahit eambbo giellaarenaid mat leat erenoamážit heivehuvvon nuoraide ja mánáide. Giella ferte gullot, oidnot ja geavahuvvot almmolaččat vel eambbo go dál. Ferte stuorát sámegiel mediafálaldat ja ferte šaddat olmmošvuoigatvuohtan beassat hupmat eatnigiela almmolaš hálddahusaiguin vaikko gos orožat riikkas.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

– Bargobáikkit mat eai leat áittan sámi kultuvrii ja gillii ja mat huksejuvvojit sápmelaččaid iežaset eavttuid mielde. Mis lea stuorra potensiála sámi kulturealáhusas ja sámi mátkeeallimis. Máilbmi lea aitto fuobmán sámi kultuvrra ja háliida eambbo das. Dákko sáhttit ieža bidjat premissaid ja stivret ovdáneami jus mii beare dohppet dán vejolašvuođa.

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

– Ođđajagisárdni dárogillii lea čuohcan munnje eanemusat go de mun fuomášin man oallugat leat dovdan olgguštuvvon sámi servodagas giela dihte. Otná sámi servodagas mis ii leat ráđđi olgguštit geange. Mii leat buohkat sápmelaččat leažžat dal gielahaga dahje eat. Givrodat boahtá das go fátmmastit olles sámi máŋggabealatvuođa.

 

På forsiden nå