Válggat 2017

Åarjel-Saemiej Gïelh /ÅaSG jienasteaddjit dorjot bellodaga maiddái dál nu go njeallje jagi dás ovdal, čájehit ođđa bohtosat.

Šiella ii oaččo go 0.8 proseantta jienain, boahtá ovdan ođđa oaiviliskkadeamis. Viđas 600 olbmos vástidit ahte livčče jienastan bellodaga jus odne livččii válgabeaivi.

Bargiidbellodat manná maŋos mannan mánu oaiviliskkadeami rájes. Presideantaevttohas mieđiha ahte sis lea garra bargu maŋimuš vahkku ovdal válggaid, jus galget nagodit dán jorgalahttit.

Norgga Sámiid Riikkasearvi guođđá čáhppadin eará bellodagaid ođđa bellodatbaromehteris. Lea vuosttaš geardde 24 jagis go leat ná buorit logut NSR:s go dál leat, jus livččii válga dál.

Varas oaiviliskkadeapmi čájeha ahte Árja ii vel ge olat ovddit válgga bohtosiid, vaikke leat ovdánan maŋemuš iskosa rájes.

Ođđa oaiviliskkadeapmi čájeha ahte Guovddášbellodat bissu guđa proseanttas. Suoidnemánu rájes leat lassánan 0,3 proseantačuoggáin.

Dás oainnát makkár bohtosat dain iešguđet bellodagain leat ođđa oaiviliskkadeamis man Sentio lea čađahan NRK Sámi ja Ávvira ovddas.

EU-ministtar Frank Bakke-Jensen lohpidii odne ahte Guovdageidnui huksejuvvo ođđa joatkkaskuvla ja teáhtervisti oktanaga. Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara (Bb) lohká dán illusáhkan, muhto ahte nu guhká go ii boađe čielga ruhtadáhkádus, de ii leat mihkke vuos sihkar.

Sámediggeválggain leat badjelaš 11 proseantta jienasteddjiin jienastan ovddalgihtii.

Váhnen ohcala sámegielat bargi su mánáid mánáidgárdái, muhto oaivvilda Sámediggi ferte rievdadit eavttuid vai olbmot sáhttet álgit mánáidgárdái sámegielat bargin.

Siiddut