LEA OAIDNÁN OVDAL MOVT GEAVVÁ: Kristine Skum ballá su jahkásaš nieiddaš Milly ii hupmagoađe sámegiela danne go dál ferte dárogielat mánáidgárdái. Govven: Marit Elin Kemi.

– Váivi go dieđán son massá sámegiela

Eadneváhnen lea boarrásit mánás juo oaidnán mii dáhpáhuvvá go bidjá dárogiel mánáidgárdái. Sámegiella láhppo oalát.

19:05 Čakčamánu 07. beaivi 2015
Ođastuvvon: 07.09.2015 - 19:08

Álttá Siida, mii lea áidna sámegiel mánáidgárdi Álttás, lea áibbas dievva. Dál leat olles 16 máná vuordinlisttus dohko beassat.

Kristine Skumas leat guokte máná, badjelaš jahkásaš nieiddaš ja guđajahkásaš bártnáš. Son ja su dárogielat irgi leigga ohcan jahkásažžii saji sámi mánáidgárdái, muhto go ii orron doaivva dohko beassat, de fertiiga váldit saji man Álttá suohkan fálai. Geassemánu vuosttaš beaivvi álggii de sudno nieiddaš dárogielat mánáidgárdái Sentrum barnehage, gos máná áhčči maid bargá.

 

Dárusta etniin maid

Skum ii láitte gal veháge dárogiel mánáidgárddi, go sudno mánás orru doppe buorre dilli. Muhto sámegielat eadneváhnemii lea váivi jurddašit movt máná sámegielain manná. Son lea ieš vásihan mii dáhpáhuvvá. Su guđajahkásaš bártnáš aivve dárusta, vel suinna nai.

– Livččen dieđusge dalle sáhttán diktit su leat Álttá siidda vuordinlisttus, muhto in háliidan sirdit šat máná go orui liikostan dan mánáidgárdái gosa álggii, bisáneimmet de dohko. Lea dieđusge iežan sivva go vuollánin vuordit saji Álttá siidii. Dál jurddašan ahte nubbi goit ii galggašii aivve dárustišgoahtit. Lea váivi jus oalát massiba sámegiela, dadjá Kristine Skum.

 

Dárogiella vuoitá buot

Kristine Skum lohká iežas gal hupmat sámegiela mánáguoktáin, muhto das ii oro ávki.

– Mun human irggiin dárogiela ja dat dieđusge báidná mánáid giela, muhto mu olbmot gal hupmet olu sámegiela min luhtte. Dáppe dárogiel suohkanis vuoitá dárogiella juohke ládje, ja danne galggašii juobe mánáidgárddis ge sámegiella, gos mánát leat olles beaivvi, oaivvilda son.

Sus lea gal ain doaivva ahte guđajahkásaš hupmagoahtá sámegiela, go dál lea álgán sámi klássii Gorravári skuvlii Álttás.

 

Suohkanstivrras hilgon

Álttá suohkanstivrra eanetlohku hilggui geassemánus Álttá siidda ohcamuša beassat ásahit ovcci ođđa mánáidgárdesaji. Dušše Gurut, Sosialisttalaš Gurutbellodat ja Ovddádusbellodat dorjo Álttá siidii eanet mánáidgárdesajiid. Vuosteággan lei ekonomiija ja maid go ohcamuš bođii maŋŋit. Álttá siida ja sin eaiggát, Álttá sámi searvi, váidaledje mearrádusa fylkkamánnii.

– Orru hui heittot go hilgo ohcamuša, ja áinnas danne go hui ollu sápmelaččat fárrejit deike, áiggi mielde fárrejit vel eambbosat Áltái mii lea lagamus gávpot Sis-Finnmárkui. Dávjá han mii maid gullat sin birra geaidda lea lossat ja váivi rávisolmmožin go mánnán eai oahppan sámegiela. Nu ii galggašii šaddat mu mánáiguin, dadjá Kristine Skum.

 

 – Vuohtát go vuostehágu sápmelaččaide Álttás?

– In ieš gal dovdda dan, muhto go lea sáhka mánáidgárddis, de juo. Politihkkárat orrot dego lohkame midjiide ahte mii eat leat bures boahtimat Áltái jus ieža eat mávsse, ná jurddašan go gáibidedje ahte Sámediggi galggašii ruhtadit mánáidgárdesajiid, vástida Skum.

 

Oallugiidda váttis

Skum ii leat okto dán dilis. Inger Helen Eriksen ja su irgi leaba maid ferten dohkkehit dárogiel mánáidgárdesaji sudno jahkásaš mánnái.

– Lea váivi giela ja maid kulturipmárdusa ektui. Jáhkán ahte giela dáfus lea vearrát go leat unnit ja easkka galget oahppat giela. Muhto ean duostan vuordit šat, ja válddiime saji dárogiel mánáidgárddis.

 

Váhnemat Marie Louise Somby ja su irgi eahpideaba galgaba go váldit dárogiel saji. Golggotmánus galggašeigga goappašagat fas bargui.

– Dán jagi gal ean šat bija mánáidgárdái, muhto dieđusge ferte árvvoštallat ođđajahkái. Lea gal hui váivi, ja bidjá min rašes dillái. Ii go jur sáhte gávdnot ruhta sámi mánáidgárdesajiide, jearrá Somby.

 

Eai goassege vásihan ná guhkes vuordinlisttu

Álttá siidda jođiheaddji Sissel Varsi muitala ahte vaikko giđđat luovvanedje olu sajit go stuorimusat álge skuvlii, de leat dál goitge 16 máná ain vuordinlisttus. Hui ollu dain leat vuollel golbma jagi.

– Dan rájes go mun álgen hoavdan Álttá siidda mánáidgárdái 2011:s, in leat goassege vásihan ná stuora dárbbu, dadjá son ja čilgesta movt sii rehkenastet mánáidgárdesajiid:

 


OLLU JEARALDAGAT ČAĐAT: Álttá siidda jođiheaddji Sissel Varsi. 
Vuorkágova govven: Marit Elin Kemi. 

 

– Vuollel golmmajahkásaš mánát váldet guokte sadječuoggá, ja sii geat leat badjel golmmajahkásaččat, ges ovtta sadječuoggá.

Nu ahte dál, go gaskal 14-16 máná leat unnoraččat, de leat birrasii 31 sadječuoggá ovddas ohccit, ja dat lea olu, dadjá Varsi. Dál lea Álttá siiddas sadji mánáide mat dahket 54 sadječuoggá oktiibuot.

 

Álttá siida ii vuollán

Fylkkamánni lea máhcahan Álttá siidda ja Sámi searvvi váidaga mánáidgárdeáššis. Sámi mánáidgárdi Álttá siida ja sin eaiggát Álttá Sámiid searvi, váide suoidnemánus Álttá suohkanstivrra mearrádusa Finnmárkku fylkkamánnii.

Váidagis deattuhit ahte mánáidgárdeláhka geatnegahttá suohkaniid sihkkarastit mánáidgárdemánáide sámi giela ja kultuvrra. Sii čállet ahte oahpahuslágas maid daddjo áibbas čielgasit ahte mánáin lea vuoigatvuohta sámegieloahpahussii, ja dat guoská sin oaivila mielde maiddái mánáidgárddiide. Vuođđolága paragráfa 110A, sámeláhka, maid namuhuvvo váidagis.

Dál lea Fylkkamánni máhcahan váidaga, go oaivvildit vuos suohkanstivrra ieža galgat meannudit váidaga ovdal go dat olle fylkkamánni rádjái.

 

Ii loga eahpádusa

Álttá siidda stivrajođiheaddji Jan Erik Henriksen čuoččuha ahte suohkan rihkku lága.

– Mii gáibidit diehtit movt dulkojit lágaid ja njuolggadusaid, go dás lea sáhka sihke oahpahuslágas ja mánáidgárdelágas. Jearrat man dárkilit dadjá oahpahusláhka ahte buohkain lea riekti oahppat sámegiela, go mánáidgárdelágas leat fas iežas cealkagat. Mii gal oaivvildit dat gullet oktii, dadjá Álttá siidda stivrajođiheaddji Jan Erik Henriksen, ja joatká:

– Go 20 máná eai leat beassan sisa, oaivvildit mii ahte láhka ja njuolggadusat leat nu čielgasat ahte sis lea ovddasvástádus fállat mánáide eatnigiel mánáidgárdesajiid. Ii leat nu ahte gielda sáhttá stivret eará ládje go muhtimat doppe ákkastallat nu, dadjá son.

 

Leat ain gergosat

Henriksen lohká sin Álttá siiddas leamaš válmmasin álggahit dan ovcci ođđa mánáidgárdesaji juo borgemánus, ja ain sáhttet oalle jođánit ásahit eambbo sajiid jus Fylkkamánni nu mearrida.

 


VÁIDDA MÁHCAHUVVON: Álttá siidda stivrajođiheaddji Jan Erik Henriksen lea beahtahallan politihkkáriidda go eai oro berošteame sámi áššiin Álttás.
 Govven: Rune Østlyngen, Altaposten

 

Son vuohttá ge ahte sámi áššit eai gullo Álttá suohkana válgagiččus, ja lea beahtahallan politihkkáriidda.

– Lean beahtahallan maid go Olgešbellodat ja Bargiidbellodat vuos Sámedikkis atne sámi mánáidgárdesajiid nu dehálažžan ahte dorjo bálkestit sámediggepresideantta go čuoččuhedje ahte NSR vuoruha iežaset miellahtuide dušše mánáidgárdesajiid Álttás. De guokte mánu maŋŋel čájehuvvo suohkanstivrras ahte seamma bellodagat eai dattetge doarjjo sámi mánáidgárdesajiid, dadjá son.

Son oaivvilda dán čájehit ahte gieldda politihkka lea eará go guovddáš politihkka, eai gielddapolitihkas dárbbat čuovvut iežaset našunála bellodaga vuordámušaid.

(Ášši lea almmuhuvvon báberaviissas lávvordaga 05.09.15)

På forsiden nå