Ruoŧa Sámediggi

Norgga Sámiid Riikasearvi lea álggahan proseassa mii sáhttá rievdadit buot sámedikkiid, sihke Norggas, Suomas ja Ruoŧas. Boađusin sáhttá šaddat oktasaš Sámediggi ja oktasaš válggat.

Badjel miljonbealli lea dál juhkkon guđa iešguđet prošektii.

Davviriikkalaš sámegielaid fága- ja resursaguovddáš Sámi Giellagáldu lea váldán adnui ođđa neahttasiidduid. Ođđa neahttasiidduin leat sierra siiddut sihke lulli-, julev-, davvisámegiela ja anáraš- ja nuortalašgiela várás.

Borgemánu boahtte jagi galget 25 sápmelačča oaiveskálžžu hávdaduvvot.  

Dál lea čielgan ahte Ruoŧa beale Sámedikkis šaddá ođđa jođiheapmi. Per-Olof Nutti doaibmagoahtá dál presideantan, ja fárus lea sus ođđa stivra.

Ruoŧa sámediggeválggaid gaskaboddosaš bohtosat čájehit ahte Guovssonásti bellodat, mii maŋemus áigodagas lea opposišuvnnas leamaš, lea okta válggaid stuorimus vuitiin, go sii ožžot guokte saji eanet Sámedikkis, ja bellodagas leat dal vihtta saji.

Sotnabeaivvi lea Ruoŧas sámediggeválga. Sameradion čuovvu válgga njuolggosáddagiin.

Sámediggeráđđi Mariann Wollmann Magga searvá moaitámuššii maid Ruoŧa Sámediggi ovddida, ahte álgoálbmotnissoniid vuoigatvuođat eai čalmmustahttojuvvo doarvái ON nissonkommišuvnna čoahkkima loahppadokumeanttas.

Maŋŋel go media lea dárkkistan Sámedikki ekonomiija, de ii áiggo sámediggeáirras Lars-Jonas Johansson searvat báddejuvvon jearahallamiidda, ja Sámedikki ságadoalli ii áiggo šat searvat journalisttaid jearahallamiidda.

Ruoŧa beale sámediggepolitihkkárat galggašedje oahppat koloniserema birra. Sii oaivvildit dasa lea dárbu, muhto ii leat diehtu goas šaddá, go stivra logai ii gávdno dasa ruhta.

Siiddut