Mánáidsuodjalus

Bargobearráigeahčču lea guorahallan Kárášjoga mánáidsuodjalusa borgemánus, ja raporttas man leat čađahan gohččot mánáidsuodjalusa njulget gávcci ášši.

Rohcošemiid gillájeaddji gáibida dál badjel gávcci miljovnna Divttasvuona suohkanis go eai váldán su eret ruovttustis maŋŋel rohcošemiid.

Dearvvašvuođabearráigeahčču cuiggoda mánáidsuodjalusa vuorjašumi dieđiheami gieđahallama. Mánát eai oaččo dan veahki masa sis lea riekti, konkluderejit sii.

Varas logut čájehit ahte Guovdageainnus ellet mánát bissovaš geafivuođas. Guovdageainnu mánáidsuodjalusas muitalit dat ii leat amas sidjiide, go leat guhkit áigge vuohttán ahte leat mánát geat bajásšaddet heajos ruhtadilis.

Universitehtalektor čállá girjjistis ahte boaittobealde mánáidsuodjalusa bargiin leat fágalaš hástalusat vaikke makkár organiseren livččii.

Politiijat áigot áššáiduhttit ovtta nuora gii galgá leat cahkkehan mánáidsuodjalusinstitušuvnna Álttás. Son lea maid áššáiduhtton go galgá guktii álggahan buollima Moldes dán jagi.

Árja oaivvilda ahte ferte ráhkaduvvot kultuvrralaš doarjjaplána mii gáhttešii sámi mánáid.

Guđas logi biebmománáin eai orron seamma ruovttus go iežaset oappát ja vieljat jagi 2013:s. Ráđđehus lohpidii rievdadusaid. Jagi 2016 logut eai čájet vel makkárge rievdadusaid.

Čakčamánu  1. beaivvi rájes leat mánáidsuodjalanbálvalusat ovttastahttojuvvon Unjárgga ja Deanu gielddas. Dát lea boađus digaštallamiin gielddaid ovttastahttima birra.

Sámi biebmománát:

Sin bearaš lea maid vásihan ahte fuolkemánná lea gártan dáža biebmoruktui ja vaikke sii leat iešguđet dásis viggan oččodit máná sámebirrasii de dat ii leat lihkostuvvan. Dál ávžžuha son ahte sii ja earát geat leat vásihan dán seamma čoahkkanit joavkun, ovddidit áššiideaset vaikke olmmošvuoigavuohtakommišuvdnii.

Siiddut