Sámi studeantasearvvi stivrralahttu lohká sin dál jurddašeame viiddidit Gákterámis-idea vel eambbo lágidemiide.
Sámi Studeanttasearvi Davvi Norggas (SSDN), Romssa Noereh ja Romssa Sámi Searvi dat lágidedje ovttas Gákterámis Romssas mannan lávvordaga. Gákterámis bokte čájehedje mii geavai nuorra olbmáin Jon-Richard Sommernesain (21). Su čorbmadii muhtin dievdu gii logai rohkkáhan danne go oinnii nubbi lea sápmelaš.
Surgehan oallugiid
SSDN stivrralahttu, Elle Mari Dunfjell, lohká iežaset hui duhtavažžan lágidemiin Romssas.
– Manai hui bures. Bohte ollu olbmot ja ledje buorit apeallat ja stuora mediaberoštupmi, mii čájeha ahte dá lea stuora ja dehálaš ášši. Lea dieđusge surgehan olbmuid go nie sáhttá geavvat Romssas, dadjá Dunfjell.
Doalut eai lean biddjon vuostálastimin, muhto baicca fuomášupmin čájehit mii lea geavvan ja ahte sápmelaččat leat baicca rápmásat gávttiin ja dainna go leat sápmelaččat. Birrasiid čuođi olbmo ledje čoahkkanan gávpogii beaivet dán markeremii. Eahkes maid ledje gávttehasat čoahkkanan Prelaten olgobáikái.
Eahkediid vearrámus
Dunfjell ii loga iežas leamaš doaluin, muhto lohká eahkes lea ge vel deháleabbo čájehit ahte lea lunddolaš coggat gávtti, váikko lea ollu váráleabbo.
– Eahkediid, go olbmot gárihuvvet olgobáikkiin, dalle galgá duostat čájehit don leat sápmelaš. Dalle leat dávjá dat váivves dáhpáhusat, go sihke njálmmálaččat ja fysalaččat sáhttet fallehit. Mii fertet danne dahkat dábálažžan ahte lea gákti badjelis maiddái olgobáikkiin, dadjá son.
Viiddidan jurdaga
Studeanttat leat lágidan «Gákterámis» dán ovtta dáhpáhusa geažil maid nuorra dievdu Sommernes vásihii. Muhto Dunfjell lohká sin dál árvvoštallat Gákterámis jurdaga váldit vel moadde lávkki viidáseappot, lassin gáktebeaivái mii lea cuoŋománus juohke jagi.
– Fertet normaliseret gávtti ja sápmelačča, vai dat šaddá árgabeaibivttasin, ii ge leat nu hirpmus jus oaidná gávttehasa. Muhto jáhkán lea guhkes geaidnu vel dasa, dadjá Dunfjell.
– Romsa dárbbaša muittuhusa
Norgga Sámiid Riikasearvvi nubbin politihkalaš jođiheaddji, Vidar Andersen, lei Romssas Gákterámis doaluin. Son lea orron Romssas oktiibuot 12 jagi ja sávvá ahte dát čájeha buohkaide ahte gávdno rádji mii lea dohkálaš ja mii ii.
– Ii oktage galgga vásihit unohisvuođaid dan geažil go atnet gávtti dahje leat sápmelaččat. Ii makkárge givssideapmi galgga lea dohkálaš. Danne lei mu mielas hui buorre vásihit ahte nu oallugat ledje hirpmahuvvan dainna mii lei dáhpáhuvvan Romssas, ja imaštalle leago oba duohta ge. Ášši berre oažžut vel stuorát fuomášumi go lea ožžon, dadjá son.
Gákterámis juohkesadjái
Andersen oaivvilda ahte berre vel eambbo návccaid atnit vuosttaldit rasismma ja veahkaválddálašvuođa servodagas.
– Lea olu bargu dás ovddosguvlui. Dáhpáhus čájeha ahte eat leat lahkage ollen ahte sáhttit gaskkalduhttit eastadeami. Lea beare joatkit dehálaš bargguin. Mun gal doarjjun jurdaga viiddidit Gákterámis-doahpaga eanet lágidemiide. Berrešii doallat Gákterámis juohke sajis, ii dušše Romssas, dadjá Vidar Andersen.
