Beaivváš Sámi Našunála Teáhter

Sámi Našunálateáhter lea ožžon 1,2 miljovnna jahkásašdoarjjan Davvi-Norgga kulturšiehtadusas boahttevaš njealji jagi, dan atná dál sáme­diggeráđđi ággan beassat unni­dit doarjaga sidjiide.

Sámi Našunálateáhter lea gearggus almmuhit boahtte jagi teáhterprográmma.

– Vaikko olmmoš dovdá iežas hui álásin ­lávdde alde, go muita­la iežas eallinvásá­husaid birra, de lea dehálaš muitalit ­nuoraide dan, lohká Nils Rune Utsi dahje SlinCraze, geas lea váldorolla teáhterbihtás givssideami ­birra.

Beaivváža ođđa bihtá čájeha sápmelačča oktavuođa luondduin, ja mo stuorraservodaga vuovdnásvuohta billista eatnamiid ja kultuvrra ruvkedoaimmaiguin. Neavttár Áilloš muitala dát lea áigeguovdilis fáddá go luonddubillisteapmi lea juoga mii lea dáhpáhuvvamin miehtá máilmmi dál maid.

Odne lea vuosttaščájálmas «Johan Turi» čájálmasas, Oslos «Det Norske Teatret» lávddis. Čájálmas čájehuvvo Oslos vel duorastaga čakčamánu 8. beaivvi ja bearjadaga čakčamánu 9. beaivvi, ovdal go čavgejit davás guvlui čájálmasmátkái.

Sámediggeráđđi Mariann Wollmann Magga lea duhtavaš go ráđđehus dál lea positiiva árvvoštallat Beaivváš Sámi Našunálateáhtera ja Sámi joatkkaskuvlla ja boazodoalloskuvlla oktiilokaliserema. Son vuordá ahte dát čuovvoluvvo ruđain.

EU-ministtar Frank Bakke-Jensen lohpidii odne ahte Guovdageidnui huksejuvvo ođđa joatkkaskuvla ja teáhtervisti oktanaga. Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara (Bb) lohká dán illusáhkan, muhto ahte nu guhká go ii boađe čielga ruhtadáhkádus, de ii leat mihkke vuos sihkar.

Nu lohká Beaivváža teáhterhovda Rolf Degerlund, go dál lea suohkán divuheame kulturviesu, gos teáhter dálostallet.

Árvvoštallan:

Beaivváš Sámi Našunálateáhter lea dál johtimin iežaset ođđa mánáidteáhterbihtáin «Rievssatčivga». Ávvira árvvoštalli finai geahččamin čájálmasa go gallededje Kárášjoga.

Finnmárkku Bargiidbellodat dieđiha ahte sii oaivvildit sámegiela ja sámi kultuvrra dárbbašit eambbo vuoruhuvvot

Siiddut