Álbmotdearvvašvuođainstituhtta

Dat nuorat geat viššalit lášmmohallet, eai bártit nu ollu psyhkalaš váttuiguin go eará nuorat, čájeha ođđa iskkus.

Guovdageainnu čáhcerusttega čázis ii leat badjelmeare urána, čájeha čáhceraporta.

Guovttis golbmasis, geat gillájit lossamielain, 80 proseantta sis geain lea ballu ja badjel 90 proseantta alkoholisttain eai oaččo makkár ge diagnosa, čájeha ođđa guorahallan. 

Badjelaš 83 000 leat váldán nuvttá HPV-boahku jagis.

Gaskamearálaččat jápmet 900 olbmo Norggas jahkásaččat golgodávdda geažil. Dál ávžžuhuvvojit beannot miljovnna olbmo váldit influensaboahku eastadan dihtii dávddaid ja jápmima.

Buidodat lassána Norggas ja eanaš ollesolbmot deddet menddo olu, mii vuorjašuhttá dearvvašvuođaeiseválddiid.

Dál addo unnit antibiotika mánáide Norggas. Folkehelsa oaivvilda dat lea buorre ođas mánáide.

Máilmmi duhpátkeahtes beaivi:

Juohke jagi njiedjá borgguheddjiid lohku, ja lea dál 12 proseantta álbmogis geat beaivválaččat borgguhit. Snuvssaid geavaheapmi orru ges lassáneame, dieđiha SSB Máilmmi duhpátkeahtes beaivvi.

Guovdageainnus unnán nieiddat boahkuhan HPV vuostá:

Dearvvašvuođadivššárat lohkaba unnán nuorra nieiddaid Guovdageainnus váldán HPV-boahku. Nuorra nieida, guhte ieš lea váldán dán vaksiinna, jáhkká tabuaid sáhttit leat duogážin dasa.

 

Ollugiin lea russaáiggis alkohola guovddážis. Muhtin juhkanmállet maid earát ávžžuhit, sáhttet leat heaggavárálaččat - erenoamážit nieiddaide.

Siiddut