Aili Keskitalo

ON veahkaválddi loahpahanbeaivi nissonolbmuid vuostá:

Aitto almmuhuvvon videos, bidjá sámediggepresideanta fuomášumi veahkaválddálašvuhtii man nissonat vásihit miehtá máilmmi, maiddái Sámis.

Garra ja čielga diehtu huksenplánejeddjiide:

– Lea go nu ahte mii galget diggot duinna ja dinguin, mii sáhttit mannat vaikko olggobeallái Norgga rájáid. Mun lohpidan mii dan dahkat, ja de oaččut árvvoštallat heaittát go dádjumis, bahkkemis ja givssideames min. Mii leat bargoolbmot ja mii biebmat Norgga iežamet biergguin, in ge dieđe biebmá go dát prošeakta geange, vai goarida go dušše.

Sámediggeráđđi ovddida ášši giellaguovllu ja suohkankategoriijaid birra dievasčoahkkimii juovlamánus. – Iešguđet guovlluid gielladilli dat galgá leat vuođđun boahtteáiggi giellaplánemii, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo Sámedikki preassadieđáhusas.

Olusat ledje čoahkkanan ávvudit Ole Heandarat Magga, go ásahusat, maid son lea veahkkin álggahan, lágidedje ávvuseminára sutnje gudnin.

Ođđa kulturdieđáhus galgá hábmejuvvot. Kulturdepartemeanta álggaha lagas ovttasbarggu Sámedikkiin vai sámi kultuvra ja dáidda loktejuvvošii.

Sexologa Ingunn Eriksen jođiha prošeavtta mii lea álggahuvvon maŋŋel raportta mii čuvgehii sámi nissoniid dili. Son galgá eastadit veahkaválddalašvuođa, ja oahpahit mánáide ja nuoraide Finnmárkkus seksualitehta birra.

Sámediggeválggas vuoittahalle gaskageardán bellodagat

Árjjas livčče beassan sisa Sámediggái golbma áirasa jus sámediggeválggas livčče dássádahttináirasat. Dál gáibida Árjja áidna sámediggeáirras válgaortnega rievdadit.

SKAM-beakkálmas Ulrikke Falch bealušta sin geat leat loavkašuvvan dainna go Norgga ruhtadanministtar lei coggan indiána-lágan gárvvuid. Keskitalo lea giitevaš go beakkálmasat váldet su beali áššis.

Go Siv Jensen gárvodii indiánan Ruhtadandepartemeantta čakčafestii, de gal bovttii reakšuvnnaid olusiin, earret eará sámediggepresideanttas.

Muohtačalmmit-julggaštusas man ođđa sámediggeráđđi lea hábmen, čuožžu maid ráđđi jurddaša bargat sámediggeáigodaga 2017-2021. Stuorámus opposišuvdnabellodaga sámediggeáirras Ronny Wilhelmsen kommentere mo sin mielas lea julggaštus.

Siiddut