Ovdalaš beassážiid almmuhii dearvvašvuođaministtar Nationála dearvvašvuođa ja ovttasbargoplána 2024-2027. Plána deattasta ahte suohkana dearvvašvuođabálvalusa ja spesialistadearvvašvuođabálvalusa ovttasbargu ferte nannejuvvot ja buoriduvvot. Loga maid Nils Johan Heatta čállá dán čállosis:
Mii leat gergosat dien čuovvolit, muhto de fertejit suohkanii addojuvvot eanet resurssat sihke virggiid dáfus ja ekonomalaččat. Dan sáhtášii dahkat dan ládje ahte deike ásahuvvo earenoamáš-poliklinihka mii attašii dearvvašvuođabálvalusa iešguđet dearvvašvuođasurggiin, sihke psykiatriijas, gárrenmirkosuorggis, čuovgadivššus ja somatihkas.
Mii vuordit ahte dajaldat «sentraliseret dan maid ferte sentraliseret ja desentraliseret dan maid sáhttá desentraliseret» mielddisbuktá ahte máŋggalágan dearvvašvuođabálvalusat ásahuvvojit nu lahka min ássiid go vejolaš.
• Manin galgá dárbbašit mátkkoštit Áltái go galgá røntgengova váldit mas oaidná leago suorbma, giehta dahje juolgi doddjon?
• Manin galgá dárbbašit mátkkoštit Áltái go borasdávdda dihte dárbbaša seallamirkko oažžut?
• Manin galgá dárbbašit mátkkoštit eará báikái go dárbbaša veahki psyhkalaš hástalusaide mat leat áittan olbmo eallimii?
• Manin galgá dárbbašit mátkkoštit eará báikái go dárbbaša veahki ja doarjaga beassat eret gárrenmirkováttisvuođain?
• Manin galgá dárbbašit mátkkoštit Áltái dahje Hámmerfestii vigiiguin maid sáhttá telemedisiinnalaš teknologiija bokte čoavdit?
Buot daid sáhtášii Guovdageainnus bargat jus mis livčče dearvvašvuođabargit ja dat rusttegat mat dárbbašuvvojit. Mii váldit dieđusge sihke Finnmárkku buohcceviesu ja dearvvašvuođaministara sániid duođas ja vuordit doarjaga suohkana áigumušaide addit eanemus vejolaš veahki ja divššu dás báikkis. Ja mii maid vuordit doarjaga sis geaid mii leat dorjon go barge oččodit buohcceviesu Áltái. Mii oaidnit ahte dainna bargguin eat leat lihkostuvvan ja danin mii čalmmustahttigoahtit daid bálvalusaid maid mii iežamet suohkanii sáhtášeimmet cegget.
Røntgengova sáhttá dáppe váldit jus mii beare oažžut apparáhta ja buori gulahallama buohcceviesu spesialisttaiguin dulkot govaid. Dies sáhttá seastit oalle ollu go ii dárbbaš šat Áltái dahje Hámmerfestii vuolgit. Seallamirkku maid sáhtášii addit borasdávdabuhcciide dáppe Guovdageainnus. Dás lea jearaldat ásahit lanja ja háhkat rusttegiid maiguin sáhttá seallamirkko addit.
Guovddáš sáhtášii maid fállat eará spesialistabálvalusaid dan ládje ahte spesialisttat finadivčče Guovdageainnu guovddážis dássedit muhtun beivviid mánus dahje juohke nuppi mánus ja bálvalivčče min suohkana olbmuid. Dat sáhtášedje leat spesialisttat geat sáhtášedje veahkehit daiguin vigiiguin ja buozanvuođaiguin mat leat ollugiin min suohkana olbmuin.
Ollu jagiid sámegielat pasieanttat váidalan ahte buohcceviesuin eai leat sámegielat doaktárat ja divššárat ja dat dahká dili sakka losibun sidjiide geat dárbbašit veahki. Guovdageaidnu lea olles máilmmis dat suohkan gos stuorimus oassi ássiin hupmet sámegiela beaivválaččat ja gos sámegiella lea anus buotlágan bargosajiin, priváhtta ja almmolaš bargosajiin. Danin lea maid nu ahte dáppe dat leat dearvvašvuođabargit geat sáhttet sámegiela hupmat pasieanttaiguin ja dan ládje maid veahkehit go spesialisttat bohtet deike.
Mis leat juo máŋgga suorggis sihke buohccedivššár- ja doavtterspesialisttat. Ođđa bargosisdoallu gáibida ođđa gelbbolašvuođa bargiide. Dan mii fertet sidjiide addit nu ahte bastet váldit badjelasaset ođđa ovddasvástádusaid ja doaimmaid. Dat vissásit maid addá ođđa vejolašvuođaid ja stuorit variašuvnna barggus.
Seammás mii dárbbašit eambbo bargiid maid stáda ferte ruhtadit jus galgá duođas váldit sin mihtu mii lea addit olbmuide miehtá riikka seammadássásaš dearvvašvuođafálaldaga.
