Almmuhus

Almmuhus

Historjjálaš ovttas­bargu Beaivvážis ja National­teáhteris

Vuorkágovva: Sárá Máret Rávdná Oskal

Sámi álbmotbeaivvi oktavuođas almmuhit Norgga guokte nášunalteáhtera historjjálaš ovttasbarggu. «Human Zoo» bihtá vuosttaščájálmas čájehuvvo Nationalteáhteris.

Almmuhuvvuon: 
Gaskavahkku, 6 Guovvamánu, 2019 - 13:42
Fáddásánit: 

Katrine Nedrejord ođđa neaktinbihttá «Human Zoo», mii lea neaktinbihttá dan birra go 1800- ja 1900-logus sáddejuvvojedje olbmot, earret eará sápmelaččat, johtit miehtá Eurohpá ja Amerihká.

Sápmelaččat, geain ledje gávttit ja lávut, geavahuvvojedje čájáhusdohkkán elliidgárddiin.

 

Historjjálaš ovttasbargu

Dramatihkkár ja čálli, Kathrine Nedrejord, gii lea Nationalteáhtera viessodramatihkkár, lea čállán bihtá sámi bearraša birra go johtet rabas duoddaris áidojuvvon guovlluide. 

Lea vuosttaš geardde go Beaivváža bihtá vuosttaščájálmas biddjo Nationalteáhterii, mii lea guovtti Norgga nationálateáhtera ovttasbargu.
 

 

Teáhterhoavddat leaba duhtavaččat

– Midjiide lea stuora vásáhus go Sámi Našunálateáhter Beaivváš boahtá deike, Nationalteáhterii, sin vuosttaščájálmasain. Dá lea dehálaš ovttasbargu guovtti nationála teáhteris, dadjá Nationalteáhtera hoavda, Hanne Tømta preassadieđáhusas. 

– Dá lea dušše álgu! Lea lunddolaš deaivvadeapmi nationála teáhteriid gaskkas mii čájeha luotta boahtteáigái, dadjá Beaivváža teáhterhoavda Rolf Degerlund seamma preassadieđáhusas. 

 

Davvisámegillii

Dramatikkens hus lea leamaš mielde hábmeme mánusa, ja bihtá vuosttaščájálmas lea golggotmánu njealját beaivvi.

Bihttá lea davvisámegillii ja tekstejuvvo dárogillii ja suomagillii. 

Ovdasiiddus dál