Maŋŋebárgga álggii boarrásat dievdu čilgehusain diggái, son ii leat ovdal čilgen ollislaččat politiijaide, go su advokáhta, Hjallis Bakke, lea su rávven biehttalit addimis čilgehusa čuoččuhusaide mat ovdanbohtet áššáskuhttimis.
Maŋŋebárgga álggii boarrásat dievdu čilgehusain diggái, son ii leat ovdal čilgen ollislaččat politiijaide, go su advokáhta, Hjallis Bakke, lea su rávven biehttalit addimis čilgehusa čuoččuhusaide mat ovdanbohtet áššáskuhttimis.
Maŋŋebárgga álggii áššáskuhtton dievdu (33) čilgehusain boazoealáhusa birra, goas válddii badjelasas siidadoalu ja muitalii diggái maiddái mo son doaimmaha ja lea lihkostuvvan ealáhusas.
Son lea biehttalan sivalažžan čuoččuhusaide mat ovdanbohtet áššáskuhttimis.
Dievdu muitalii diggái ahte son vuohttá gáđašvuođa siidaguimmiin, go son lea lihkostuvvan nu bures boazodoalus, seammás ovdanbođii ahte sus lea unnán dahje váilevaš luohttámuš boazopolitiijaide. Dievdu buvttii golbma vásáhus ovdamearkka ja dan oktavuođas lea dovdan ovddalgihtii dubmejuvvon boazopolitiijas.
– Politiijat leat ovddalgihtii mu dubmen, mus ii leat dušše okta dáhpáhus ovdamearkan, lohká son diggái.
Galget leat cuiggodan dievddu
Okta ovdamearka lei ovtta dain golmma politiijaakšuvnnas mii čađahuvvui, gos boazopolitiijabálvá galgá leat cuiggodan dievddu go jearai manin sii leat báikkis. Mannan čavčča lei maiddái leamašan dáhpáhus mas dievdu lei dovdan dubmejuvvon ovddalgihtii, dalle lei ságas váruhuvvon lobihisnjuovvama birra ja dáhtto burgit dievddu biilla guhte lei báikkis viežžamin bohccuid.
– In suovvan burgit, muhto bákkuin burge. Go gerge burgimin de jerren gávdne go maid ledje ohcamin, in ožžon in vástádusa ge sis, lohká son dikkis.
Áktor dáhttu eambbo ovdamearkkaid manin son oaivvilda politiijat ovddalgihtii lea su dubmen ja manin sus ii leat luohttámuš boazopolitiijai, dasa vástida dievdu ná:
– Dál lea várra doarvái maid lean namuhan.
Ii luohte politiijaide
Áktor, Økokrima politiijaadvokáhta Inge Svae-Grotli buktá duos dás áššáskuhttimii iežas gažademiin ja jearrá ii got dievdu oainne ovdamunnin čielggadit boasttuáddejumiid.
– Go in luohte šat daidda, de in hálit čilget maid, vástida dievdu áktora gažaldahkii.
Dievddu muitalus
Dievdu jorbasit muitalii iežas friija sániiguin diggái, ovdal go áktor álggii gažadit su, mo son lea doaimmahan siidda ja mii galgá leat dáhpáhuvvan áigodagas, ovdal ja maŋŋá váidimii.
– Dalle go ožžon siidaoasi, de ledje leamašan goarádus jagit min orohagas ja boazolohku lei njiedjan, sihke mu bearrašis ja muđuid siiddas. Muhto datge dovden ahte lei vejolašvuohta joatkit boazologuin mii lei mu siiddas ja ožžon doarjaga fulkkiin, nu muitalii dievdu diggái.
Son lei 18 jahkásaš go fidnii siidaoasi. Dievddu boazolohku almmuhuvvui dikkis, muhto Ávvir ii boađe daid almmuhit go logut eai leat almmolačča.
Bargan eará láhkái go earát
Dievdu muitala iežas dál 16-17 jagi bargan alcces ealu.
– Danin dovddan iežan nagodan lihkostuvvan boazobargguin. Mun lean bargan eará láhkái go earát min siiddas. Láven áigá jo vuolgit dálveorohahkii ja čearpmahii biebmat sierra ja doalvvun daid árrat geasseorohahkii. Mun oidnen das hui ollu ávkki ja lean lihkostuvvan hui bures. Lean áigá maid álgán dálkkodit Ivomec-dálkasiiguin, mii goddá gurpmáid ja eará parasihtaid, nu lea bohccuin buorre dilli giđđat, muitalii dievdu diggái iežas doaimma birra.
Maŋimuš guhtta jagi muitala iežas liiggás biebman ealu suoidnespáppain ja maŋemuš golbma jagi vel lassin addán boazoborramuša. Biebman dáhpáhuvvá ovdal giđđajohtima, johtima vuolde ja guottetbáikkis.
– Mun oainnán mun lean lihkostuvvan, go lean geavahan ollu áiggi liigebargguide. Eai leat unnán barggut maid lean liiggás bargan lassin dábálaš boazobargguide. Lean máŋgii šaddan sihkastit bivastagaid, logai son dikkis.
Guovttá siiddastallaba dál
Son muitalii maid mo siida lea ovdal rassan ja lávejedje rátkkašit guovtti dálvesiidii, muhto iešguđet sivaid geažil ii dáhpáhuvvan dat ovtta áigodagas, muhto dálvit jagi 2009/2010 de rátke fas guovtti dálvesiidii.
Son čilgii viidáseappot ahte beali dálvvis jagi 2010/2011 lei son seamma siiddas muhtun orohatolbmuin. Dálvet 2011:s son rátkkii sierra siidii, muhto maŋŋel mastadii son dainna nuppiin dievdduin, gii maid lea áššáskuhtton dán áššis, ja ovttain earáin gii lea sus lagas fuolki.
Son ii loga iežas de gillen vuorjat ealu šat, nu ahte ledje singuin seamma siiddas dan dálvvi ja čuovvovaš dálvvi. Son muitalii viidáseappot, ahte jagis 2012/13 lei son seamma siiddas dainna nuppiin áššáskuhtton dievdduin, ja nu leaba leamaš dan rájes guovttá.
Šihtton boazogávpi
Dievdu joatká muitaleamen iežas doalu birra ja guovvamánus jagi 2011:s lei son šiehtadan eará siidaguimmiin boazogávppi.
– Bohten gullat ahte lei heaitimin, munnos lei jo gávpejurdda. Válden oktavuođa boazodoallohálddahusain ahte eallu galgá gárdái ja fertejit boahtit merket (klipset) gávpebohccuid, muitalii son.
Dievdu joatká čilget ahte dan beaivve go lei eallu gárddis, de lei badjel 40 buolašceahki ja buollaša geažil ii sádden hálddahus bargi gárdái.
– Mus lei ovdagihtii plána ahte áigon nuppi bealljái bidjat iežan priváhta mearkkaid, beroškeahttá hálddahusa mearkkaid. Jerren sáhtán go geavahit dán vuoru iežan priváhta mearkkaid ja ráhkaduvvui šiehtadus dasa. Jáhkken lei buorre šiehtadus, nu orui. Dihten boazodoallohálddahus boahtá dárkkistit ollu ledjen duođas gávppašan. Vuovdi válljii makkár bohccot galget vuvdot, šiehtadus munnos lei ahte bealli galget leat vuotnjalat ja rávis njiŋŋelasat. Vuovdi váruhii ahte eai lean doarvái vuotnjalat sus, nu merkii ovtta vuotnjala mii lei su nieidda mearkkas ja nu šattai mu fárrui, čilgii dievdu dikkis.
Merkii ieš hálddahus klipssain bohccuid
Čakča bođii ja dievdu galgá leat čuojahan boazodoallohálddahussii ja muitalan ahte eallu galgá gárdái, muhto boahtá guovtti oasis čuovvovaš guovtti vahkus.
– Eai háliidan guokte vahku geavahit dasa. Merkejin ieš dan čavčča hálddahusmearkkaid bohccuide mas ledje mu priváhta mearkkat. Dán rájes ledje buot oston bohccuin guokte mearkka, čilgii dievdu.
Son maiddái muitalii mo son lea guođohan ealu ja ohcan ráppiid maid váruha leat goddon ráfáiduhtton návdái.
Sundi Finn Arne Selfors jearai loahpas, lea go eambbo maid dievdu háliida muitalit friija sániiguin, ovdal go áktor álgá gažadit su ja gesii ovdamearkka dihtii bohccuid mat lea namuhuvvon áššáskuhttimis, dasa vástidii dievdu ná.
– In dárbbaš namuhit eambbo dál, gal dat jerret jus lea dárbu, vástidii dievdu.
Reivve SNO:s
Boarrásat áššáskuhtton dievdu maid muitalii diggái mo son lea rassan go lea gávdnan ráppiid, mo son lea merken ja dieđihan daid sisa. Ráppi dieđiheapmi gažaduvvui vuđolaččat áktora bealis ja erenomáš maŋŋá go dievdu galgá leat ožžon reivve Stáhta Luonddubearráigeahčus (SNO), gos váruhuvvo gávdnan mearkkaid ráppiin maid eai leat ovdal oaidnán.
Áktor, Økokrima politiijaadvokáhta Inge Svae-Grotli dat gažadii vuđolaččat dievddu, mo son dieđiha ja makkár vugiid geavaha go dieđiha ráppiid maid váruhuvvo leat goddon boraspirevahágiin.
Dievdu ii loga vásihan reivve SNO:s ledje sivahallamat su vuostá, muhto bijai merkii ahte dan rájes galggai seammás dieđihit SNO:i jus gávnnai ráppiid maid váruhii goddon ráfáiduhtton návdái.
Gaskavahku jotkui gažadeapmi mii guoská čuoččuhusaide mat ovdanbohtet áššáskuhttimis.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Govven: Inga Marie Guttorm
Ii mihkkige vel ođas
– Buot mii dán rádjái lea ovdanboahtán dikkis lea dieđut maid mii leat diehtán. Mii áigut dán njeallje vahku ovdanbuktit duođaštusaid diggái, lohká áktor, Økokrima vuosttašstáhtaadvokáhta Hans Tore Høviskeland.
Dehálaš oažžut sudno čilgehusa
Hans Tore Høviksland lohká áššáskuhtton dievdduid čilgehus lea dehálaš ja boahtá leat oassin ollislaš árvvoštallamis loahpalaččat.
– Lea dehálaš oažžut sudno čilgehusa áššis, son lea biehttalan addit čilgehusa ovdal, lohká áktor gii ii loga ollus eambbo sáhttit kommenteret dievddu čilgehusa.
– Mii doalahat ain áššáskuhttima, buot dieđut mat dássážii lea ovdanboahtán leat leamašan min dieđus, lohká Hans Tore Høviksland.
Registrere maid muitala
Boazopolitiijahoavda Inger Anita Øvregård ii loga olus háliidit kommenteret, muhto registrere áššáskuhtton dievddu moaitámuša.
Áššáskuhtton dievddu čuoččuhusaide, gos vásiha boazopolitiija lea váldán beali áššis ja ahte sus ii leat luohttámuš politiijaide, vástida Boazopolitiija hoavda Inger Anita Øvregård ná:
– Mii fertet oaidnit mii boahtá ovdan, sus ledje moadde ovdamearkka, lohká Øvregård.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Govven: Inga Marie Guttorm
Ii hálit olus eambbo kommenteret
Ávvir jearrá makkár jurdagat leat Inger Anita Øvregårdas go áššáskuhtton dievdu ii loga luohttámuša ossodahkii.
– In sáhte diehtit maid son smiehttá, son ferte ieš vástidit manin ii leat luohttámuš. Mun dušše registreren maid dadjá ja ahte lea buktán ovdan golbma ovdamearkka diggái, vástida Øvregård Ávvira gažaldahkii, eambbo ii loga háliidit kommenteret.
Ášši deaddiluvvui bábirhámis miessemánu 26. beaivvi.
