Stáhta geaidnodoaimmahat oaivvilda Finnmárkkus leat nu heajos interneahta ahte lea váttis báikkálaš politiijakantuvrrain čađahit vuodjinkoarta teoriijageahččalemiid. Dát lea hárbmadan Gurutbellodaga.
Mannan lávvordaga, guovvamánu 28. beaivvi, čálii Ávvir go Guovdageainnu Gurutbellodat gáibida ahte teoriijageahččaleamit vuodjinkortii galget sáhttit čađahuvvot báikkálaš leansmánnekantuvrrain.
Dál leat sii ožžon vástádusa Stáha geaidnodoaimmahagas gos čállet ahte vuogádagaid ja interneahta geažil lea váttis čađahit dáid geahččalemiid báikkálaš leansmánnekantuvrrain.
– In mun dien ákka, man Stáhta geaidnodoaimmahat buktá, gal oba ipmir ge. Eai Finnmárkku boaittobealbáikkit goit leat báhcán soađi áigái. Mii leat dál 2015:s, ja interneahtta gal dáidá jámma buorre olles Finnmárkkus. Mu mielas gal orru baicce nu ahte Stáhta geaidnodoaimmahat ii luohte politiijaide, dadjá Finnmárkku Gurutbellodaga ovdaolmmoš, Terje Soløy.
Meannudan jahkečoahkkimis
Gurutbellodat doalai jahkečoahkkima Kárášjogas gos sii meannudedje ovddidit Stáhta geaidnodoaimmahaga bálvalusfálaldagaid riikaviidosaš geaidnoeiseválddiide.
– Mii oaidnit stuora dárbbu dasa ahte almmolaš bálvalusat gávdnojit maid boaittobeale bákkiin. Eat mii sáhte dohkkehit ahte Stáhta geaidnodoaimmahat sivahallá systemaid ja neahttaváttuid dán ođđaáigásaš áiggis go mii leat dál. Go báikkálaš Stáhta geaidnodoaimmahat ii čájet stuorit beroštumi fállat dárbbašlaš bálvalusat boaittobeale báikkiin maid, de mii ovddidit ášši riikaviidosaš geaidnoeiseválddiide, dadjá Soløy.
Eará sajiin maid gáibidan
Soløy lohká maid diehtit ahte ii leat dušše Guovdageainnus gos gáibidit báikkálaš vejolašvuođa čađahit vuodjinkoartta teoriijageahččalemiid. Sihke Honnesvági leansmánnekantuvra ja Gáŋgaviikka ássit leat evttohan Stáhta geaidnodoaimmahahkii ahte sii berrejit sáhttit báikkálaččat čađahit geahččalemiid.
– Olahit vuodjinkoartta lea ieš alddis hástalus nuoraide, muhto dat lea vel stuorit hástalus boaittobealbáikkiid ássiide, go doppe fertejit váhnemat dahje eará lagas olbmot váldit friddja barggus ja hui guhkes gaskkaid vuojáhallat nuoraid lagamus johtolatstašuvdnii, dadjá Finnmárkku Gurutbellodaga ovdaolmmoš, Terje Soløy.
Guovdageainnus gergosat
Stáhta geaidnodoaimmahat lea maid ákkastallan ahte persondieđuid sihkkarvuođa dáfus lea váttis čađahit geahččalemiid báikkálaččat.
Guovdageainnu leansmánnekantuvrras gal eai oainna makkárge váttisvuođaid dán oktavuođas, ja leat gergosat lágidit teoriijageahččalemiid Stáhta geaidnodoaimmahaga ovddas jus rahppo dakkár vejolašvuođa.
– Mis gal lea buorre interneahtta dáppe, mis leat lanjat mat sáhttet geavahuvvot ja mun gal oaivvildan ahte mis gal leat seamma buorre sihkarvuohta persondieđuide go Stáhta geaidnodoaimmahagas, dadjá Guovdageainnu leansmánni Klemet Klemetsen.
– Ii leat go buktit dihtoriid
Son muitala iežas ipmirdan ahte buot mii guoská teoriijageahččaleapmái dáhpáhuvvá interneahta bokte. Nuorat šaddet ieža ohcat lobi vuodjit vuodjinkoartta, neahttaskovi bokte, ja teoriijageahččaleami vástideapmi dáhpáhuvvá maid dihtora bokte.
– Nu ahte mun gal oaivvildan ahte mii leansmánnekantuvrras sáhttit bargat seamma barggu go Stáhta geaidnodoaimmahaga bargit, namalassii dárkkistit identitehta sus gii áigu váldit teoriijageahččaleami ja váldit mávssu. Stáhta geaidnodoaimmahat ii dárbbaš go buktit dihtormašiinnaid min lusa maiguin geahččaleami sáhttá čađahit, dadjá Klemetsen.
Ii kommentere
Stáhta geaidnodoaimmahaga johtolat- ja vuojánossodaga ossodatjođiheaddji, Ingunn Foslund, ii hálit šat kommenteret dán ášši.
– Mun dadjen ovddit háve juo ahte mii leat bargame iešguđetlágan vejolašvuođaiguin mat sáhttet buoridit min bálvalusaid Finnmárkku álbmogii, dadjá Foslund.
Dát ášši leamaš almmuhuvvon Ávvira bábiráviissas njukčamánu 7. beaivvi 2015:s.
