Odne lei Beaivváš Sámi Našunála Teáhteris vuosttaščájálmas ođđa mánáidbihtás mánáidgárddis. Dat ii lean ovdal dáhpáhuvvan. GEAHČA VIDEO.
Odne lei Beaivváš Sámi Našunála Teáhteris vuosttaščájálmas ođđa mánáidbihtás mánáidgárddis. Dat ii lean ovdal dáhpáhuvvan. GEAHČA VIDEO.
Odne finadii Gártneluohká mánáidgárddis Guovdageainnus earenoamáš guossi, Beaivváš Sámi Našunála Teáhter. Doppe sii čájehedje vuosttaš geardde ođđa mánáidčájálmasa «Hamelna roahttobivdi. Lea vuosttaš geardde go Beaivváš teáhter čájeha čájálmasa mánáidgárddis, eai ge teáhtervisttis. Dása lei válljejuvvon Hamelna Roahttobivdi bihttá mii lea huksejuvvon boares, árbevirolaš muitalusas.
Noaidečuojanas
Beaivváš Sámi Našunálateáhter čállá ná oanehaččat ođđa mánáidbihtá birra:
– Roahtut márret dan unna Hameln gávpogii, giksin gávpoga ássiide. Boargármeašttir lohpida golliid ja meahci riggodagaid sutnje, dehe sidjiide, geat máhttet bissehit dan geahččalusa. Muhtin olbmás lea noaidečuojanas, ja son lohpida čorgegoahtit dan unna gávpoga. Muhto gávpotássit gal sakka hirpmahuvvet de.
GEAHČA VIDEO:
Go Ávvir skuvihii mánáidgárddi vistái, de teahterbihttá váldogeahččit mánát ledje juo váldán buoremus čohkansajiid. Áidna neavttár Egil Keskitalo de álggii máidnut. Mánát čuvvot su muitalusa hui dárkilit ja buori mielain. Muhtimat geigejit gieđaisáset.
– Bussá maid borrá sáhpániid, lohká okta nieiddaš.
– Juo. Bussá borrá sáhpániid, muhto dát lea stuorra sáhpán, ja joatká iežas muitalusa.
Dehálaš oažžut dialoga
Bihttá ii bisttán eambbo go 25 minuhtta muhto čađat gaskal muitaleaddji ja gehččiid lei oktavuohta. Dat lei juoga mii lei earenoamáš dehálaš neavttárii.
– Dát lei vuosttaš čájálmas ja hui somás vásáhus oažžut mánáid mielde. Mii leimmet hui sáhkki ovddalgihtii čuvvot go mielde, nagodit go mii doalahit ahte beroštit bihtás ja muitalusas. Muhto čájehuvvui ahte manai hui bures. Mun lean hui duhtavaš, vástida Egil Keskitalo.
Ollu dovddut, unnán sánit, njálgga gáhkkut
Ávvir lei geahččalan humadit maiddái gehččiiguin geat leat gaskal 4 ja 6 jagi boaris. Muhto geahččit ledje viššalat muitalit ja čájehit suorpmaiguin man boarrásat sii leat ii ge nu ollu muitalit makkár lei sin mielas Hamelna Roahttobivdi bihttá. Áŋke maŋŋel ollu jearahallamiid sáhttá dadjat ahte válddogeahččit liikojedje bihttái vaikko eai lean miellasat nu ollu muitalit dan birra.
– Dievva roahtut, ja dát lei oba somá, boradeaddin vástida Thea ,5 ja beale jagi boaris.
Iežas lohká ii leat oahpan nu ollu, muhto áiggošii áŋke geahččat dán bihtá nuppis.
Go lei vuosttaš čájálmas de feasta lei dán oassin. Gahkkuid ja bruvssaid guossohedje.
– Mun vieččan ovtta vel, lohká okta bártnáš ja viehkalii eret juste dalle go Ávvira journalista áigui jearrat sus mo lei su mielas dát teahter bihttá.
Saváše juohke jagi guossái
Guovdageainnu suohkana mánáidgárddiid ossodatjođiheaddji dat ahte Beaivváš finihii mánáidgárddis lei obba buorre.
– Dát gal lea hui buorre go Beaivváš sáhttá guosastallat mánáidgárddiin ja čájehit dakkár bihttá. Go ii leat nu ollu vejolašvuođaid Guovdageainnus. Dat ii leat nu dávjá go teahter fállá mánáide čájálmasa. Máŋgga mánnái soaitit leat ahte mánáidgárdi lea áidna sadji gos sáhttet oaidnit teahtera. Sávvamis boahtá juohke jagi guossái, muitala Britt Ørnebakk.
Bihttá maid čájehii mánáide Beaivváš bisttii 25 minuvtta ja heivehuvvon mánáide 4 jagi ja boarráseappot. Čájálmas čájehuvvo vuos Guovdageainnu mánáidgárddiin. Maŋŋel beassážiid plánejuvvo mátki sámi mánáidgárddiide soames suohkaniidda. Čakčat ja boahtte dalvi Beaivváš dáinna bihtáin vuolgá mátkkoštit vel dobbelii.
