Boahtte ija gal gánniha albmái gaivát, go dalle lea mánnu sihke stuorát ja ruoksadat go dábálaččat.
Boahtte ija gal gánniha albmái gaivát, go dalle lea mánnu sihke stuorát ja ruoksadat go dábálaččat.
– Dát ii leat dáhpáhuvvan 1964 rájes, ja golihit jagit ovdal go dákkára beassat fas vásihit Norggas, dát šaddá erenoamáš vásáhus, lohká astrofysiker Knut Jørgen Ødegaard NTB:ii.
Mánnu ruvssoda vuossárgga iđđesija gaskkal diibmu 04.11 ja 05.24.
Dan sáhttá oaidnit miehtá Norgga vaikke ii leat ge áibbas jalahas, čállá forskning.no.
Dát dáhpáhuvvá boahtte háve 2033:s, muhto dan ii beasa Norggas oaidnit.
«Varramánnu»
Supermánnu lea go lađasmánnu deaivá leat dalle go mánnu lea lagamus eatnama, nu ahte mánnu orru stuorát olggosoaidnit.
Mánnu ges ruvssoda go beaivváš, eanan ja mánnu leat linnjás ja mánnu oalát gártá eatnama suoivvanasa duohkái, nu ahte beaivesuotnjarat eai olat mánnui.
Mánnu ii jávkka nu mo beaivváš dahká go ná dáhpáhuvvá, muhto das rievdá ivdni ja šaddá ruoksadeabbon.
Danne gohčodit dán fenomena maiddái dávjá «varramánnun». Dás leat vuolgán olu dološ mytat:
– Olusat leat jáhkkán ahte go mánnu ruvssoda de dat lea heajos mearka. Lulli-Amerihkká Inkat jáhkke jaguara njielastit mánu, Kiinnás ges lohke ahte lea draga mii lea mánu maŋis ja norrøna mytologiijas ges lei gumpe mánu maŋis. Olu kultuvrrain jáhkke ahte olbmot fertejedje riedja vai nagodit caggat návddiid rohkkáheames mánu, čilge science-fiction čálli ja dieđagaskkusteaddji Anne Mette Sannes.
Čovdet riidduid mánoheahpin
Muhto eai buohkat leat ballan dán dáhpáhusas:
– Batammalibaálbmot Oarje-Afrihkás navde mánu ruvssodit danin go beaivváš ja mánnu leigga suhtadan ja doarrán. Lei álbmoga bargu sollet dán guovtto, ja nu šattai sis vierrun deaivvadit riidduid čoavdit go mánnu ruoksá. Dán árbevieru čuvvot ain odne, čilge Sannes.
