Kulturealáhusprošeakta dáhtošii fátmmastit Áillohaš rohki dáidaga ja ásahit kulturbargiide bargokollektiivva, dalle soaitá dárbu stuoridit Davvi Álbmogiid guovddáža Olmmáivákkis.
Kulturealáhusprošeakta dáhtošii fátmmastit Áillohaš rohki dáidaga ja ásahit kulturbargiide bargokollektiivva, dalle soaitá dárbu stuoridit Davvi Álbmogiid guovddáža Olmmáivákkis.
Kultursiida organisašuvdna, man Davvi Álbmogiid guovddáš, Riddu Riđđu ja ovttaskas kulturealáhusfitnodagat oamastit, ásahii diibmá kulturealáhusprošeavtta man ulbmil lea nannet sámi kulturealáhusaid. Prošeavtta oasálastit ja vejolaš ovttasbargoguoimmit čoahkkanedje ikte ságastallat áigumušaid ja dárbbuid birra.
– Mis lea dárbu lassi lanjaide, jearaldat lea mo čoavdit hástalusa. Davvi Álbmogiid guovddážis lea keallir mii lea 400 njealjehasmehtera, muhto vuojadat mii ii leamaš anus 2010 rájes, váldá sullii 300 njealjehasmehtera saji. Mii leat guhká vuordán ahte Gáivuona suohkan mearrida áigot go váldit vuojahaga atnui, muhto ášši maŋiduvvo ja dat váikkuha prošeavtta ovdáneapmái. Ihttin galggašii suohkanstivra meannudit ášši, jus mearridit geavahišgoahtit vuojahaga, de lea dárbu stuoridit guovddáža, lohká prošeaktajođiheaddji Per-Johannes Marainen.
Govven: Davvi Álbmogiid guovddáš
Áillohaš ja bargokollektiiva
Lásságámmi vuođđudus, mii hálddaša Áillohaš-rohki vuoigŋadujiid, lea čájehan beroštumi searvat prošektii. Sii dáhtošedje vurkkodit ja čalmmustahttit Áillohačča bargguid Davvi Álbmogiid guovddážis.
– Áillohaš-rohki barggai ja ovddidii sámi kulturealáhusaid, son lei veahkkin ásaheamen ja inspireremin earáid ásahit kulturealáhusdoaimmaid, dáinna son elii. Nu háliidat mii maid, ja danin oaidnit Áillohačča kulturdoaimmaid iežamet ofelažžan, čilge Marainen, gii lasihastá ahte dát ovttasbargu sáhtašii ávkkálažžan sámi kulturealáhusbargiide.
– Mii sáhtašeimmet ásahit bargokollektiivva kulturealáhusa várás, dáppe sáhtašedje ovdamearkadihti musihkkárat ja lávdehábmejeaddjit bargat áigodagaid, lohká prošeaktajođiheaddji. Maiddái musea ja eará kulturealáhusfitnodagat dárbbašivččii buoret saji Davvi Álbmogiid guovddážis mii lea Olmmáivákkis, Gáivuonas.
Priváhtagovva
Kulturealáhusdeaivvadeapmi
Kulturealáhusprošeakta lea jagis leamaš earret eará mielde Riddu Riđu márkaniidda heiveheamen sámi kulturealáhusaid, sii leat ásahan ovttasbarggu Háldi ealáhusguovddážiin Ráissas mii boahtte áiggis galggašii hálddašit doaimma ekonomiija ja suoidnemánu 8. beaivvi lágidit kulturealáhus deaivvadeami Gáivuonas. Deaivvadeapmi galgá čohkket kulturealáhusaid ja čalmmustahttit sámi kultuvrra ja kulturárbbi. Oasseváldit galget ságastallat mo sáhttá kulturealáhusbargi šaddat oadjebas sámi kulturárbbi ektui, sáhttá go sámi kultuvrra geavahit boastut go vuovdá iežas buktagiid ja gii mearrida mot kultuvrra sáhttá ávkkástallat.
Dehálašvuohta kultuvrra nannemis
Prošeakta loahpahuvvá dán jagi, muhto áigumuš lea guhkidit prošeavtta dahje ásahit dan bistevaš doaibman Kultursiiddas.
– Lea dehálaš nannet sámi kulturealáhusaid. Sápmelaččat leat doloža rájes vuovdán dávviriid ja buktagiid, ja go Sámediggi bidjá kulturealáhusaide sierra strategiija, de lea vejolaš doaimmaide maiddái oažžut doarjagiid. Sámi kulturealáhusat leat molssaeaktun luonddu loktet, árbevirolaččat leat dát heivehuvvon sámiid servodahkii. Sámi kulturealáhusat eai geavat luonddu areálaid seamma ládje go ovdamearkkadihti ruvkedoaimmat, dadjá prošeaktajođiheaddji Per-Johannes Marainen.
Prošeakta galgá ovddemusat nannet Davvi-Romssa sámi kulturealáhusaid, muhto galgá maiddái ávkkálažžan eará guovllu kulturealáhusfitnodagaide ja bargiide.
