Almmuhus

Almmuhus

Oaivvilda agalaš ruvke­digaštallama heavahit eará fáttáid válga­giččus

SG sátnejođiheaddjeevttohus Marit Susanne Utsi lohká dál áiggi digaštallat mánáid, nuoraid ja boarrásiid ovdal go ruvkke mas eai leat váikkuhusgorahallamat ge dahkkon. Preassagovva

Son ohcala nissoniid ja servodaga litná árvvuid fáttá válgagiččudigaštallamiin. Son oaivvilda ahte digaštallama lea almmáiolmmoš ráhkadan almmáiolbmuide.

Almmuhuvvuon: 
Duorastat, 8 Borgemánu, 2019 - 13:36
Ođastuvvon: 
Ođastuvvon: 08.08.2019 - 14:09
Fáddásánit: 

Gielddapolitihka digaštallan almmáiolbmos almmáiolbmuide

Son ohcala nissoniid ja servodaga litná árvvuid fáttá válgagiččudigaštallamiin.

Son oaivvilda ahte digaštallama lea almmáiolmmoš ráhkadan almmáiolbmuide.

SG sátnejođiheaddjeevttohus Marit Susanne Utsi lei áidna nisu iFinnmark paneladigastallamis odne eahket Guovdageainnus.  

Dan son imaštallá manin nu lea, manin ruvkedoaimma digaštallan álot lea njunuš fáddá eaige áigeguovdilis servodatáššit.

– Váillahan digaštallamis servodaga litná árvvuid fáttá. Mánáid ja nuoraid, vuorrasiid politihka ja dearvvašvuođapolitihka, dadjá Utsi ja joatká:

– Mii fertet jurddašišgoahtit nuoraid ja mánáid boahtteáiggi birra, vai bissot ruovttubáikkis.

 

Gieldaválga

Dán jagi gielddaválgga oktavuođas bovde iFinnmark aviisa politihkalaš digaštallamii.

Sii álggahedje politihkalaš digaštallama borgemánu 7. beaivvi Álttás ja johtet gielddas gildii gitta čakčamánnui.

Odne, borgemánu 8. beaivvi galledit Guovdageainnu.

Váldodigaštallanfáttát ledje earret eará ruvkedoaibma ja makkár nuppástuhttindaguid sáhtášii dahkat Guovdageainnu suohkana ruhtadillái.

– Mun lean searvan juohke válgii, muhto leat aivve ruvkedoaimmat fáddán. Dát lea ášši dieđus, muhto váivi go heavvanit beaivválaš fáttát, namalassii litná servodatfáttát, dadjá Utsi.

 

Almmáiolbmuid fáttát

Utsi čujuha ahte aiddobáliid čájehii Bearráigeahččoraporta ahte suohkanis leat heajos dearvvašvuođapolitihkka ja gelbbolašvuođabohtosat, nu go maiddái eará gielddain.

Dat lea áigeguovdilis ášši mas SG bidjá návccaid go oidnet ja gullet álbmoga vuorjašumi daidda gažaldagaide, ja oaivvilda ahte sii leat dál bovdejuvvon digaštallat fáttáid maid almmáiolmmoš lea hábmen almmáiolbmuide.

– Ohcalan maid eanet nissonolbmuid panelas. Eai go eará bellodagain leat nissonolbmot listtus? Livčče jullon panelas leat eambbo nissonat, dadjá Utsi, gii oaivvilda vásáhusa bokte ahte nissonpolitihkkáriidda lea váttis loktet daid váibmoáššiid dákkár digaštallamiin.

 

Ruvke

Giđđat ovdal luomu eai nákcen politihkkárat meannudit ođđa skuvlla huksema, ja Utsi oaivvilda das livččii galgan ovttajienalaš mearrádus boahtit dalle jo.

Son atná dan dehálaš áššin go mánát leat sin boahtteáigi, ja oaivvilda sin gutnehis politihkkarin go diktet mánáid gillát jagiid čađa heajos sisbirrasis. 

Son deattuha ahte ii loga boastut ruvkiid digaštallat go lea sáhka bargusajiin, muhto váillaha dasa čielga plána ovdal go lea dárbu oba ge digaštallat dan viidásat.

– Ii oro dárbu bidjat návccaid digaštallat ruvkedoaimmaid main eai leat váikkuhusguorahallamat dahkkon. Go dat leat dahkkon, de livččii álkit digaštallat dan. Galggašii visot čielggas ovdal go dan digaštallat, ja lea čielggas ahte midjiide boahtáde dienas ja bargusajit, čielggas ahte ii báze nuoskkiduvvon luondu deike, go mii diehtit man stuorra háviid fitnodagat guđđet, dadjá Utsi

 

Geahččalan olahit buohkaid

iFinnmatk doaimmaheaddji Arne Reginiussen muitala Ávvirii ahte sii leat geahččalan gávdnat fáttá mas sihke báikkálaš olbmuin ja politihkkáriin lea beroštupmi.


Arne Reginiussen oaivvilda ahte Utsis lea buorre oaivil ja ávžžuha politihkkáriid čuovvolit dan.
Preassagovva

– Dat ii leat go oassi digaštallamis. Mis leat maid fáttát maid eat lea almmuhan politihkkáriidda ovdalgihtii.  Leat hállan báikkálaš olbmuiguin márkanšiljus, ja dasa lassin lea maid olbmuin vejolaš jearrat gažaldagaid politihkkáriin, dadjá Reginiussen. 

 

Kritihkka bellodagaide

Reginiussen oaivvilda ahte Utsi lokte dehálaš fáttá nissoniid birra, muhto ii loga sin ovddasvástádussan go lea dušše okta nisu panelas.

– Mii leat bovden vuosttaševttohasaid buot dgaštallamiidda mat mis leat. Kritihkka ferte mannat bellodagaide main leat unnán nissonat listtus, dadjá Reginiussen.

 

Čuovvula Utsi

Reginiussen lohká sin iskosiid čájehit ahte smávit báikkiin leat unnán nissonat listtuin ja oavvilda Utsis gažaldat lea deháláš fáddá.

Son oaivvilda ahte bellodagat berrejit bargagoahtit oažžut eanet nissoniid mielde politihkkii.

– Doarjjun Utsi dakko, go dávjá eai leat almmáiolbmuin seamma beroštumit go nissonolbmuin. Lea deháláš ášši maid Utsi ovddida. Guovdageainnu ja muđui eará gieldadpolitihkkárát berrejit čuovvolit dan cealkámušša.

Ovdasiiddus dál