Almmuhus

Almmuhus

Sáme­vuohta oidno­goahtán buorebut

RÁIDOVÁZZIN: Kárášjoga álbmot, skuvlamánát ja ollesolbmot vázze miessemánu 17. beaivvi ráidovázzima. Dá bohtet rastá Kárášjoga šalddi, leat fitnan boares kirkus bidjamin liđiid muitobácciid báldii.

Kárášjoga álbmot ávvudii Norgga álbmotbeaivvi ráidovázzimiin nu go ovddit jagiid. Muhto sámevuohta lea oidnogoahtán buorebut albmáid gaskkas.

Almmuhuvvuon: 
Bearjadat, 17 Miessemánu, 2019 - 22:13
Ođastuvvon: 
Ođastuvvon: 20.05.2019 - 10:04
Fáddásánit: 

Dán jagi orro leamen eanet kárášjohkalaččat searvan ráidovázzimii go ovddit jagiid, vaikko lei čoaska dálki, birrasii 10 lieggagráda ja galbma davvebiegga.

Maŋŋá ipmilbálvalusa Kárášjoga ođđa kirkus, vázziledje olbmot ráidun rastá Kárášjoga šalddi.

Ráidu finai boares kirku šiljus, gos Finnmárkku HV7 offiseara Steven Olsen ja Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby bijaiga lieđđevitkku dan guovtti muitobácci báldii.

Dasto fitne ráidovázzit Dearvvašvuođaguovddáža boarrášiid siidda bealde ovdal go njulgejedje valáštallanvissui, Niitohárjái.

Várresátnejođiheaddji John Nystad muitala son lea vuohttán ahte eanet albmát ledje coggan gávtti miessemánu 17. beaivvi.


GÁVTTEHASAT: Dán jagi ledje maid olu albmát coggan gávtti badjelii, eará jagiid ektui.

– In dieđe siva. Muhto lean smiehttan ahte sámevuohta lea eambbo oidnosis go mahkáš 15 jagi dassái. Muhtumat fertejit coggat gávtti ja dan dihtii šaddet sii maid ovdagovvan earáide. Jáhkán eambbosat nahkehit gávtti dál, maiddái unnimusat, lohká várresátnejođiheaddji John Nystad. 

 

Friijavuohta ii leat diehttelas

– Norgii lea odne dehálaš ja historjjálaš beaivi, go vuođđoláhka vuolláičállui Eidsvollas 17.05.1814.  Vuođđolága beaivi lea symbola friijavuhtii ja demokratiijai, álggahii Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby beaivvi sártni.

– Friijavuohta ii leat diehttelas ja dat bođii otnáš sártnis Iŋgášguolbana HV7 offiseara sártnis ahte eat galgga vajáldahttit ahte soahti lea birra máilmmi. Dán máilmmičiegas, Eurohpás, lea ain lihkku ahte ráfi beassat vásihit, muittuha John Nystad.

Son muittuha fáŋggat soahtefáŋgaleairras Kárášjogas soađi vuolde gottahalle ja hávdáduvvojedje geainnu vuollái, mo Joá Kirste dahje Mamma Karasjok oktan eará kárášjohkalaččaiguin veahkehedje fáŋggaid suoli. 

 

Dearvvuođat ovddeš soahtefáŋggas

Okta gii čohkkái politihkalaš fáŋgan fáŋgaleairras Kárášjogas 2. máilmmisoađi vuolde, lei serbár Velimir Pavlovic.

Sus lei lihkku go beasai heakkas ja várra dat áidna gii ain eallá.

Martin Pope, gii čuojahii musihkakorpsas, muitala Velimir devddii 98 jagi ja cealká dearvvuođaid kárášjohkalaččaide.

Pope čájeha gova Velimiras telefuvnnas ja muitala Velimir cealká dearvvuođaid kárášjohkalaččaide ja giitá buohkaid.

– Fáŋgaleaira Kárášjogas lei dakkár gos fáŋggat eai galgan beassat eret heakkas. Olusat barget iežaset jámas geaidnobarggus Kárášjoga ja Suoma gaskkas, lohká Martin Pope.


DEARVVUOĐAT KÁRÁŠJOHKII: Martin Pope čájeha gova telefuvnnas. Lea serbár Velimir Pavlovic gii ávvuda 98 jagi beaivvi ja cealká dearvvuođaid Kárášjoga álbmogii. Son lei politihkalaš fáŋga ja čohkkái fáŋgaleairras Kárášjogas 2. máilmmisoađi vuolde. Son finai Kárášjogas 2013.

Somás ávvudeapmi

Sámi Joatkkaskuvlla Kárášjoga russapresideanta Anna Nedrejord lei hui duhtavaš beivviin.

– Leamaš hui somás ávvudeapmi, čaibmá son ja muitala oahpaheaddjit leat iđđes bovden sin, 30 russa, boahtit iđitborramuša borrat skuvllas.


RUSSAT JA MÁNÁT: Sámi joatkkaskuvlla Kárášoga russat ávvudedje maid maŋimuš skuvlajagi. Maŋŋá sáhkavuoruset bálkestedje buohkat iežaset russakoarttaid mánáide geat gilvui čoaggigohte daid láhttis.

Nedrejord muitala sii dán jagi eat leat gillen makkárge čuolmmaid čuolbmadit gahpirbáttiide nu mo ovdal lávejedje.

 

Veaháš mii ge

Beaivvi lágideaddji lei Kárášjoga gielda ja Kárášjoga skuvlla 8A luohká. Borramuš, guoimmuheapmi ja mánáid stoahkamat lágiduvvojedje valáštallanviesus, Niitohárjjis. 8A luohká oktan váhnemiiguin guossohedje mállása, gáhkuid ja káfe.

Nuppe bealde dan stuorra lanja lágidii váhnen Áile Javo oktan gávccát luohkkálaččaiguin stohkosiid mánáide.

– Mánát leat bálkon hearttapusiid, njuikon gilvvu horstaseahkaiguin ja buđehiin viehkan, muitala Áile Javo.

Dievva mánát iešguđet agis ohce vuoittuid muhtin bábirkássii.

Áile Javo čaibmá ja muitala kássas leat dievva fiinna vuoittut mánáide maid muhtin báikkálaš fitnodat lea ruhtadan.

 

Ovdasiiddus dál