Jienas dán jagi sápmelačča

Sápmelaš galgá bargan buori barggu sámeservodaga hárrái, ja soaitá beaggán medias iežas barggu dahje rahčamuša oktavuođas.

Árabut dán skápma bivddiimet lohkkiid evttohit namaid, gii ánssášivččii «dán jagáš sápmelaš» namahusa. Mii oaččuimet oalle olu evttohusaid, ja oasi dain leat váldán mielde go leat hábmen ollislaš listtu.

Listui leat válljen sihke «dábálaš» olbmuid, muhto maiddái politihkkáriid, valáštalliid, dáiddáriid, musihkkáriid ja eará servodatnjunnošiid geat leat beaggán iešguđet áššiid geažil dán jagi.

Jus leat mobiltelefovnnas lohkame ášši, de gávnnat jienastanbovssa vuolimusas áššis.

Knutsen jagi 2016 sápmelaš

Diibmá vuittii divttasvuotnalaš Marion Anne Knutsen bálkkašumi.

Son bekkii diibmá, go čuvgehii Divttasvuona rohcošemiid, mat galget dáhpáhuvvan jahkeviissaid.

Rahpasit son muitalii iežas vásáhusaid VG avisii, mii álggahii stuora politiijadutkama.

Evttohasat:

1. Arnar Vuolab Jørgensen

Son šattai dovddusin NRK dokumentáras, mas son rahpasit muitalii givssideami birra man vásihii Kárášjogas. Vaikke givssideapmi dáhpáhuvai measta logi jagi áigi, de son ain gillá dan geažil maid lea šaddan vásihit, ja dan birra son duosttai muitalit.

– Son lea givssiideddjiide duostan čájehit ámadaju, ja lea olu šaddan gillát. Givssideapmi lea guovddáš ášši min servodagas, ja olbmot ain illá hupmet dan birra, čállá son guhte evttohii su.

2. Outi Pieski

Su leat maid min lohkkit árvalan.

Son vuittii Suoma dáiddaakademiija bálkkašumi, ja sus lea maid leamaš čájáhus Royal Festival Hallas Londonis.

Son lei mielde Ellos Deatnu lihkadusas, ja ceggii veahkkin nuppi moratoriija Detnui. Son lei maid mielde miellačájeheamis Standing Rock bealis, báŋkku olggobeale.

3. Máret Ánne Sara

Máret Ánne doarju vieljas diggeášši Norgga stáhta vuostá, ja lea čalmmustahttán ášši Pile O’Sápmi dáiddaprošeavttain.

Dáidda lea ožžon riikkaidgaskasaš fuomášumi.

– Dáiddalaš bargguid bokte oažžu oidnosii sámeáššiid, čállá son gii su evttohii.

4. Jovsset Ánte Sara

Jovsset Ánte Sara lea vuosttaš ja áidna badjeolmmoš gii lea stevdnen stáhta unnidangáibádusa dihtii Finnmárkkus.

Njunuš sámepolitihkkarat leat cealkán ahte dán ášši duopmu sáhttá váikkuhit olles boazodoalu, ja boazodoallolága.

Jovsset Ánte Sara lei maid diibmá evttohuvvon, ja oaččui nubbin eanemus jienaid. Ávvira lohkkit leat dán jagi fas su nammadan.

5. Ida Marie Bransfjell

Bransfjell lei njunnošis lágideamen stuorámus almmolaš sámi doaluid mat goasse leat leamaš, namalassii Tråante 2017.

Doalut čalmmustahtte sámi ávvujagi, muhto maiddái čalmmustahtte sámevuođa olles riikkas.

6. Gunn Rita Boine

Nuorra deatnulaš lea čájehan sámi fámu.

Son beasai máilmmemeašttir heaibungilvvuin bajemussii čuožžilit vuoitopállii, ja oaččui golli čeabeha birra.

7. Aili Keskitalo

Sámediggepresideanta duosttai cuiggodit Norgga ruhtadanministara Siv Jensena go lei gárvodan eamiálbmot-lágan biktasiiguin karneváladoaluide.

Vaikke šattai hirbmat riedja, ja cuiggoduvvui, de son čalmmustahtii kultuvrralaš appropriašuvnna Norggas maid.

8. Beaska Niillas

Ellos Deatnu akšuvnna Norgga beale láidesteaddji; joavku mii vuostálastá Norgga ja Suoma stáhtaid Deanočáhcadaga soahpamuša.

Son lea maid dorjon eará álgoálbmogiid, earret eará North Dakota Access Pipeline áššis.

9. Aslat Holmberg

Suoma beale Ellos Deatnu akšuvnna láidesteaddji. Son lea garrasit čuoččuhan sámi rivttiid.

Ellos Deatnu joavku ii doahttal soahpamuša mii fápmui biddjui ovdal geasi, go oaivvildit dan rihkkut sámi vuoigatvuođaid, árbevirolaš luossabivddu ektui.

Sii ásahedje maid moratoria Čearretsullui.

10. Matti Berg

Girjas čearu ovdaolmmoš.

Girjas čearru lea guktii leamaš dikkis Ruoŧa stáhtain, go galget čielggadit geasa bivdo- ja guolástanrievttit gullet Girjas guohtuneatnamiin.

Sii leat šaddan dego symbolan sámi rahčamušaide Ruoŧa bealde, go stáhta advokáhtta earret eará iešdáhtos lea geavahan «lapp» sáni go leamaš sáhka sápmelaččain. Dán oaivvildit olusat čájehit ahte sápmelaččat leat badjelgehččon Ruoŧa bealde.

Girjas lea vuoitán diggegottis, dán jagi leat hoavvarievttis fas deaivvadan.

11. Elin Kåven

Áidna sápmelažžan gilvvus, čuožžilii son Norgga Melodi Grand Prix lávddi ala, ja lávlestii sámegillii.

Son čájehii ahte lea maid sadji sámi musihkkii stuora našunála gilvvuin.

12. Jon Henrik Fjällgren

Jon Henrik Fjällgren lei dálvet mielde Ruoŧa Melodifestivalenis, mas beasai nubbin.

Son joatká luođi fuomášuhttimiin, ja erenoamážit Lullisámi juoigama, go stuora lávddiid alde juoiggasta.

13. Lars Magne Andreassen

Árran julevsámi guovddáža direktevra, gii lea bargan Divttasvuona-rohcošanášši gillájeddjiiguin.

Andreassen lea maŋimuš áiggi garrasit čalmmustahttán makkár dárbbut gillájeddjiin leat.

Son joatká ain dán ášši bargguin Divttasvuona servodaga ovddas.

14. Maxida Märäk

Artista ja aktivista gii iežas erenoamášvuođain čuvgeha sámevuođa.

Vássán jagis lea čalmmustahttán sámiid ja eará álgoálbmogiid dili Ruoŧa riikamediain, erenoamážit rasismma ektui.

15. Nina Afanasjevain

Ovttas Maret Sarain leaba čállán girjji Ruošša beale sámiid surgadis historjjá birra.

Girji galgá fuomášuhttit ja muittuhit Ruošša sámiid, ja maiddái eará olbmuid dan erenoamáš historjjá mii sis lea.

Nina Afanasjeva lea oahpaheaddji ja kulturbargi ja leamaš mielde sámi lihkadusain Ruošša beale Sámis.

16. Amanda Kernell

Filbmadahkki guhte lea iežas vuosttaš guhkesfilmmain «Sameblod» ovdalaččas ožžon olu fuomášumi stuora, riikkaidgaskasaš filbmafestiválain.

Filmmain lea čuvgehan oasi sámi historjjás mii ii leat nu olu čájehuvvon ovdal, namalassii Ruoŧa kolonisttalaš historjjá.

Dán jagi lea su filbma čájehuvvon dábálaš kinoin davviriikkain, ja nu lea filmma muitalus dáppe boktán digaštallama dan dáruiduhttima birra maid sápmelaččat leat vásihan.

Jienasteapmi loahpahuvvo juovlamánu 31. beaivvi. Ođđajagemánu 3. beaivvi almmuha Ávvir bohtosiid.

Ii sáhte go oktii jienastit guđiin ge telefuvnnain, dihtoriin dahje neahttabreahtain.