Ná dajai eallilan nissonolmmoš Liv Inger Sombyi, guhte lea čállán masterbarggu mas fáddán leat eallilan nissonolbmuid muitalusat. Muitalusat mat eai muitaluvvo, maid eat oainne eatge gula, ja báhcet čihkosii ja čuvvot olbmuid mielde hávdái.
Ná dajai eallilan nissonolmmoš Liv Inger Sombyi, guhte lea čállán masterbarggu mas fáddán leat eallilan nissonolbmuid muitalusat. Muitalusat mat eai muitaluvvo, maid eat oainne eatge gula, ja báhcet čihkosii ja čuvvot olbmuid mielde hávdái.
– Dovden bákčasa iežan siste, ahte sámi mediat ja ođđaáigi Sámis eai beroštan eallilan olbmuid muitalusain.
Nie čilge Liv Inger Somby manne son válljii sámi nissonolbmuid muitalusaid birra čállit mastera.
Somby lea čađahan Sámi allaskuvlla historjjálaš oahppu, nammalassii vuosttaš «Sámi journalistihka mastergráda álgoálbmot perspektiivvas», Álgoálbmot journalistihka fágas.
Studeanttat loahpahedje mannan vahkus guovtte jagáš oahpu, ja leat sádden sisa bargguideaset.
Sámi allaskuvlla masteroahpus leat leamaš ovcci studeantta, ja guđas čađahedje normerejuvvon áiggis.
Golmmas ges sáddejit sisa ođđajagemánus.
Badjel 20 jagi áigi álgán
Liv Inger Somby lea bargan ollu jagiid journalistan, ja 1994:s oaččui jurdaga ahte háliida jearahallat eallilan nissonolbmuid.
Nu son heittii barggus Sámerádios ja ieš jearahallagođii nissonolbmuid agis 67- gitta 100-jahkásaččaid rádjái.
– Sámi nissonolmmoš lea nu oaidnemeahttun servvodagas. Ollu mii dokumenterejuvvo nissonolbmuid birra dahkko dávjá vuorrasit dievdoolbmuid bokte, ja nissonolbmuid jietna ii gullo. Lean ieš nissonolmmoš, muitaleaddji ja beroštan olbmuin, ja mus lea stuora ráhkisvuohta iežan álbmogii ja muitalusaide, lohká son.
Son oaivvilda iežas barggu leat dehálažžan boahtteáigái.
– Jus mu ja min eallin galgá leat nanus boahtteáiggis, de dárbbašit mii diehtit vássánáiggi man mii kártet dálááiggis, ja muitalit viidásit min álbmoga boahtteáigái, muitala son.
Ii diehtán šaddá masterin
Somby álggahii iežas mátkki ja lei 27 nissonolbmo luhtte guovtti riikkas, mearragáttis, siseatnamis, duoddaris ja johkagáttis.
Masterbarggus lea geavahan 12 muitalusa, 15 eará muitalusa lea vurken boahtteáigái.
Son ii jurddašan dalle masterbarggu dahkat, iige smiehttan dalle masa galgá atnit báddejuvvon jearahallamiid.
– Masterbarggus leat njeallje gáldu, sii leat riegádan 1895:s, 1895:s ja guovttes 1900-logus. Sis ledje nu erenoamáš muitalusat sámi servvodaga ovdáneamis. Okta logaige munnje ná «Mus livččii nu ollu muitalit, muhto dus lea nu unnán áigi gullat». Dat šattaige mu masterbarggu bajilčálan, muitala Somby.
Nu dutkkaige son masterbarggus iežas dahkkon jearahallamiid, maid ollu jagiid ovdal lei dahkan.
Golbma áigodaga maŋemus 100 jagis
Masterbarggus lea čiekŋudan golmma historjjálaš áigodahkii, mas lea buohtastahttán Oarjemáilmmi ja sámi jurddašeami erohusaid.
Son lea geahččan makkár Sápmi lei 1910:s 1920 rádjái, seammás go Elsa Laula Renberg mobiliserii Sámi, movt dalle lei dilli sámi nissonolbmuin ja maid sii vásihedje.
Okta ovdamearkkain sin vásáhusain lei bákkus náitalit, okta su informánttain ahte go lei 17 jahkásaš de ii beassán náitalit iežas irggiin.
– Ná dajai munnje «mus lea juoga muitalit dutnje, muittán go ledjen nuorra nieida, lei geassebáhkka ja šerres geassebeaivi. Ledjen ládjobarggus, go oidnen dan čábbámus bártni boahtime dieva mielde. Dat lei mu irgi. Moai deaivvadeimme ja munnos lei fiinna boddu. Muhto ii mannan nu movt moai háliideimme. Moai en beassan náitalit, duot earát dat mearridedje ja šadden miela vuostá náitalit earáin.»
Somby muitala seamma nissonolmmoš muitalii iežas eadni maid 1850:s náitalan iežas miela vuostá, ja bággii su dahkat dan seamma.
– Eai muitaluvvo
Nubbi áigodat lea 1940:s 1950 rádjái, mii lea nuppi máilmmisoađi áigge ja maŋŋel.
– Sámi nissonolbmot leat áibbas oaidnemeahttumat ja sin traumat movt sii gádjo mánáid, bearrašiid ja movt dálostadde viidásit maŋŋel dramáhtalaš dáhpáhusaid, eai báljo gávdno muitaluvvon.
Goalmmát áigodat lea go Sápmi šattai ođđaáigásažžan, 1970- ja 1980-logus.
– Muhtin nissonolbmot ledje vásihan buot dán golbma áigodaga, go elle buot áiggiid čađa, muitala hárjánan journalista.
– Vajálduhttit boares olbmuid
Somby gávdnosat leat ahte sámi servvodat massá nu dehálaš oasi muitalusain, go vajáldahttit dat mii lea mis attáldat ja čehppodat, namalassii árbevirolaš muitalusat.
– Mii leat nu leat nu modernisereme iežamet servvodaga daiguin ođđa ásahusaiguin, ahte mii oalát vajálduhttit sin geat leat rievtti mielde hui dehálaččat sámi servvodahkii. Boares olbmot šaddet dušše objeaktan go mii dárbbašit ráđiid eatge geahčat movt duođas lea dilli sis, lohká son.
Nuppe ládje go dáža servvodagas
Somby muitala sutnje lei maid erenoamáš gávdnat dan mii lea dahkan ahte nissonolbmot leat dohkkehan eallima nu movt šattai.
– Okta lea dat ahte lea oidnojuvvon, nubbi lea ahte lea Ipmila dáhttu ja ahte gal gávdno čoavddus. Dat mii lea erenoamáš sámi nissonolbmuin dalááiggis lea ahte oidnet váttisvuođaid ovttaskas olbmo váttisvuohtan ja servvodatváttisvuohtan, lohká journalista.
Liv Inger oaivvilda dáža servvodagas lea nu ahte hála ja geargga váttisvuođaiguin. Sámis ges lea áibbas nuppe láhkai, ii galgga muitalit, čilge son.
Váldá mielde oahpu
Eallilan journalista Liv Inger Somby muitala son áigu váldit mielde oahpu man masterbarggus lea gávnnahan.
– Juo, dan gal dagan go mis váilot olbmuid muitalusat, mis váilot dokumentárat, mis váilot muitalusat, ja dainna háliidivččen eanet bargat, lohká son.
Masterbarggu lea dál kommišuvdna lohkame ja galgá almmuhuvvot, birrasii guđa vahku geahčen.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Bures mannan
Sámi allaskuvlla rektor Gunvor Guttorm lea hui duhtavaš oahpu čađahemiin ja lohká lea bures mannan dainna erenoamáš oahpuin.
– Oahpahus lea leamaš eaŋgalasgillii ja mis leat leamaš studeanttat miehtá máilmmi, Kenyas, USA:s, Brasilas, Eurohpás ja dieđusge Sámis. Dat leage internašunála oahppu, ja lea hui buorre studeantabirrasii go lea máŋggabealat studeantajoavku, lohká Guttorm.
Nubbi joavku álgá
Sámi journalistihka álgoálbmot perspektiivva masteroahppu lea bistán guokte jagi, mas vuosttaš jahki lei ollesáigge oahpahus, ja nuppi jagi leat studeanttat bargan iežaset masteriiguin.
Rektor Guttorm muitala oahppu jotkojuvvo ja ođđajagemánus álgá ođđa joavku ohppui, oktiibuot 12 studeantta.
