Almmuhus

Almmuhus

Silje Malene Varsi

Viđá jagis ealáskahttán giláža

«Kunesdagan» ávvuda vihtta jagi ja lágideaddji lohká sii leat olahan iežaset mihttomeari, ráhkadit deaivvadanbáikki mearrasámiguvlui. 

Norgga Arktálaš Universitehta senior­ráđđeaddi Inger Elin Kristina Utsi ávžžuha studeanttaid dakkaviđe ohcat daid rabas oahposajiide, go lea garra gilvu daid alde.

Duhtameahttun dispameannudemiin:

Isak Mathis Hætta lea duvle ohcan ja ožžon bievlavuodjinlobi Fárppaljávrái Guovda­geainnu suohkanis. Su áhčči maid ozai vuodjin­lobi, muhto son ges ii ožžon. Hætta imaštallá ge manne nu lea. 

Go Ragnhild Vassvikas lea luopmu, doaibmá Tarjei Jensen Bech politihkalaš jođiheaddjin Finnmárkkus.

Unjárggas šaddet báikeolbmot dál vuoššat čázi e-coli baktera geažil. Suovvejoga čáhcedoaimmahagas duođastuvvui maiddái diibmá e-coli baktearat čázis, ja dál lea gielda ođasmahttimin ráidnenrusttega.

Dán dili áigu deatnulaš buoridit:

Dál lea Deanu nisu Inger Anita Knut­seth álggahan ruhta­čoaggin­akšuvnna buoridit dearvvaš­vuođa­guovddáža dili.

17 olbmo sáhkkohalle odne Dálbmeluovttas Álttá gielddas.

Bearalvágis leat geaidnopolitiijat čađahan johtolatdárkkisteami, ja 11:s sáhkkohalle.

FeFo lea virgádan Robert Greinera ođđa gula­hallan- ja servodat­okta­vuohta­jođiheaddjin. Greiner lea movttat go lea ožžon luohttevaš­vuođa FeFos. Dál son illuda álgit bargat virggis. 

 Johtolatpolitiijat čađahedje leaktodárkkisteami Sáttováris gaskal Deanu ja Unjárgga maŋŋebárgga.

Mátta-Várjjat gielda lea viimmat dohkkehan sámegielat báikenamaid Mátta-Várjjagii. Gielddastivra mearridii mannan gaskavahku galbet sámegielat báikenamaid gildii. Gielddas galget báikenamat galbejuvvot davvisámegillii ja nuortasámegillii.

Sámi komihkkár Trine Lise Olsen lea nammaduvvon «Skamløsprisen 2018».

Johtolatpolitiijat čađahedje leaktodárkkisteami Deanus ja olles logis sáhkkohalle.

Porsáŋggu gieldda ráđđealmmái ii loga iežaset sáhttit šat dohkkehit láhkarihkkumiid maid Kárášjoga gielda dahká heahteguovddáža bálvalusaid dáfus.

Mannan vahkus almmu­hii ON mánáidlávdegoddi sin loahppamearkkašumiid Norgga viđat ja guđat raportii mo Norga lea čuovvulan ON mánáid­konvenšuvnna.  ON mánáidlávdegoddi raporta dáhttu Norgga eiseválddiid dutkat veahkalválddašlašvuođa ja veagalváldima sámi mánáid vuostá.

Finnmárkku Fylkkamánni lea ásahan válmmašvuođatelefuvnna mii lea dál gearggus vástidit boraspiriid guoskevaš áššiid.

Máhtte Niillas Gaup vuittii dan skohtera maid ieš lei geahčadan oastit boahtte dálvái, son lohká lea lihkku leamaš vuoitit Polaris Titan skohtera maid Min boazu vuorbádii.

Gávcci almmáiolbmo, guokte nissona ja okta mánná heavvanedje miessemánus.

33 valástallansearvvi prošeavtta Finnmárkkus sáhttet dál illudit go leat ožžon speallanruhtadoarjaga valáštallanhuksehussii. Okta dain servviin mii beassá illudit lea Kárášjoga Báhččiidsearvi.

Sámediggi juolluda dál badjel miljovnna ruvnnu iešguđetlágán Kárášjoga  gielladoaimmaide. – Daid doarjagiid bokte mii láhčit dili nu ahte Kárášjoga gielda earret eará beassá ásahit giellaguovddáža, lohká sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Siiddut