Ovlla Gaup

Nu lohká verddečiekčamiid njoarostangilvvu vuoiti go nuppes vuittii gilvvuid, ja nu lohpida goalmmes vuoitit boahtte jagi ja nu oažžut johttipokála iežas háldui.

Govat verddečiekčamiin lávvordaga

Verddečiekčamiid finála vuoiti mearriduvvui maŋŋel gelddolaš ráŋggáštusčievččasteami Sáivuomi siidda ja Skuohttanjárgga dievdoluohká čiekčamis. Nissoniid luohkás vutte Ráisanieiddat. Geahča video:

Verddečiekčamiin leat unnon joavkkut ja lágideaddjit oidnet hástalussan buolvamolsuma mii čiekčamiin dál dáhpáhuvvá, ja áigot ain geahččalit nuorat olbmuid geasuhit searvat.

Boazodoalli mielas ii leat riekta go galgá dieđihit Biebmobearráigehččui geat su biergoverddet leat, ja dovdá dán joatkkan detálljastivremis maid juo vásihit boazodoalloealáhusas.

Elin Kåven galgá dán vahkkoloahpa čuojahit ovtta Eurohpá stuorámus World/folk musihkkafestiválain.

Finnmárkku buohcciviessu lágidii Kárášjogas sámegiela giellalávdegotti álggahančoahkkima bearjadaga geassemánu 30.beaivvi.

Dál leat visot dohkkehuvvon bellodagat ja listtut válbmasat buot čieža válgabiriin dán jagáš sámediggeválggaide ja dás sáhtát oaidnit  makkár olbmot leat mannan válggaide.

Varas iskosa logut čájehit ahte Romsa- ja Finnmárkulaččat hárjehallet unnit go eará fylkkain Norggas. Ággan go eai hárjehala lea earret eará  ahte sii vuoruhit eará diŋggaid.

NRK Geassetoga prográmma:

Go boazodoalli oinnii  NRK Geassetoga prográmma  vuodjime su ovddeš orohaga čađa, de badjánedje muittut ja reagere go prográmmas eai namut makkár hástalusaid ruovdemáđii buktá boazodollui.

 

Frank Ailo Tangen sirdá Álttá if spábbačiekčanjoavkus Troandimii Nardo jovkui.

Sámi musihkkafestivála ii leat nagodan máksit vuoittuid dán jagáš Sámi Grand Prix artisttaide, mannan jagi velggiid geažil.

Deanočázádaga guolástanhálddahus, geat organiserejit, bearráigehččet bivddu ja doaimmahit bivdogoartavuovdima, eai áiggo movtge gieđahallat Ellos Deatnu joavkku moratoria maid leat ásahan Čearretsullui, Deanus.

Ellos Deatnu!-joavku ii oaččo gal doarjaga kárášjohtlaš luossabivdiin, geat oaivvildeaba deatnolaččaid baicce galgat udnot luosa goargŋut veahá badjelii.

Ellos Deatnu joavku áigot orrut ja bearráigeahččat bivddu Čearretsullos dassái ođđa Deanusoahpamuš boahtá sadjái, eaige bala ahte stáhtaid politiijat bohtet sin fámuin gevret eret.

Mearka­rievdadan-, biinnidan- ja boraspire­verrošan­ášši:

Áššáskuhttoneiseváldi ii šat gáibit áššáskuhtton dievddut galgaba eret boazodoalus ja eaba beasa šat bohccuiguin bargat, jus dubmehallaba lágamánnerievttis.

Son fuomášii bisámroahtu luoddaguoras márkan siste, ja go dat de rohkkáhii su de bálkestii geađggi njuolga dan oaivái ja gottii dan.

Inger Eline Eriksen Fjellgren lohká rihkkut lágaid mat gullet sámi árbevirolaš bivdui, dagaha ahte de kriminaliserejuvvojit, ja danne lea dehálaš ahte eai bilit proseassaid Deanosoahpamušášši proseassaid, vai stáhta ii masse luohttámuša.

Norgga ja Suoma sámediggeáirasat evttoheaba ahte luossabivdit eai galgga čuovvut ođđa Deanosoahpamuša, ja baicca joatkit bivddu ovddeš soahpamuša mielde.

Siiddut