Almmuhus

Almmuhus

Marit Elin Kemi

Vikkai bissehit TIFF čájeheames «Reindrømmen» filmma:

Sállira boazodoalli Per Kitti čuoččuha son ii leat miehtan searvat «Reindrømmen» filbmii dan hámis go dat lea ráhkaduvvon.

Badjel 150 heaibu, 21 iešguđet searv­vis, viđa našuvnnas, leat searvame Deanu heaibungilvvuide boahtte vahkkoloahpa. Dat leat ain Norgga nubbin stuorámus internašunála heaibungilvvut. 

Golmmas leat dál virgáduvvon dán čállingoddái, mii galgá leat UiT Gávpotallaskuvllas Romssas.

Sámi musihkkavahkku guovvamánus lahkona jođánit, ja dál lea kon­seartaprográmma almmuhuvvon.

Jus Álttás dárbbaša sámegielat bargi, de galgá ođđa neahttasiiddus oaidnit geat ja goas sii sáhttet bargat.

Álttá sámi giellaguovddáš ii áiggo okto hutkat movt čalmmustahttit giellavahku golggotmánus. Dál bovdejit buot gávpoga fitnodagaid hutkat movt loktet sámegiela oidnosii. 

Álttás leat sullii 120 nuora geain lea sámegiella fágan ­nuoraid- ja joatkkaskuvllas. Sin geahččala UiT sámegiel oahpaheaddjeoahpu jođiheaddji dál geasuhit šaddat oahpaheaddjin. 

Anát go dávjá Facebooka? De it dáidde nu nuorra šat.

Sámediggepresideantta Aili Keskitalo lohká neahtta­cielaheami leat áittan sápmelaččaid cealkinfriddjavuhtii. Dál sávvá ahte rasismaášši Sálttu diggegottis čájeha gokko manná rádji. 

Maŋit vahkus šaddá 51-jahkásaš dievdu diggái go lea cielahan sápmelaččaid Facebookas. Son gii ­váiddii ášši, áigu vel eambbosiid váidit vai dákkár cielaheapmi nogašii. 

Vássán jagi leat olu áššit beaggán sámi ođasmáilmmis vássán jagi. Dás oainnát oasáža áššiin maid birra 2018:s čáliimet.

Dál, go nuppes lea nohkan ohcanáigemearri dán beakkán virgái, de leat golbma ohcci. Okta sis lea sámediggedirektevra Jan Roger Østby.

Sámiráđđi ii vuollán vuosttaldeames Storheia biegga­millohuksemiid Fovsenis. Dál váidalit ­Norgga stáhta buot ON miellahttostáhtaide ja EU:ii. Orohaga ovdaolmmoš jáhkká das stuora ávkki ja jáhkká ain olahit doarjaga. 

Olmmošvuoigatvuođaid áššedovdi, professor Professor Bård Anders Andreassen, jáhkká Norg­ga billistit iežaset ovdii jus eai doahttal CERD ávžžuhusa bisse­hit huksemiid Fovsenis.

NSR ja orohagaolbmot geahččaledje hástalit investoriid Credit Suisse og BKW veahkkin bissehit bieggafápmohuksemiid Storheias, muhto eai dat čuovvulan. 

Finnmárkui lea dál vuosttaš háve virgáduvvon givssideami eastadanáittardeaddji.

NAV jáhkká dihto doaimmaid leamaš ávkin unnidit doavtterdieđihuvvon jávkama Finnmárkkus.

– Sámedikki musihkkadoarjagat leat rahpan vejolašvuođaid ollu sámi artisttaide. Muđui eai livčče dál sihke TV:s, buot festiválain ja johtime miehtá máilmmi, dadjá musihkkabuvttadeaddji.

Sámediggeráđđi Berit Marie E. Eira (Johttisámi listu) lohká unnimus boazologu suoji, vuođđovuoládusa, fertet hui ­dárkilit guorahallat ovdal go dan mearrida. 

Márjá Eira bođii nubbin suohkanprofiila- gilvvus 2018.

Siiddut