Almmuhus

Almmuhus

Ellen Marianne Siri

Olles 19 musihkkára ja juoigi ožžo doarjaga Sámedikkis. Okta sis lea SGP 2016 juoiganoasi vuoiti, Johan Ivvár Gaup (28), gii oaččui 130 000 ruvnno doarjaga skearrobuvttadeapmái ja -almmuheapmái.

Sámiid Vuorká-Dávvirat bovdejit bearjadatseminárii gos girječállii Brita Pollan muitala iežas ođđaseamos girjji birra. Girji lea dat vuosttaš mas sápmelaččat ieža muitalit kultuvrraset birra.

Susanne Næss Guttorm lohká iežas árben sihke siskkáldas ja olgguldas čábbodaga iežas eadnerohkis. Son lea okta čuođi nieiddas gii lea beassan mielde Miss Norway gilvui ja jus son beassá finálii de son áigu gávttiin lávket lávdái.

Kárášjoga gielda bovde rabasčoahkkimii gos áigot juohkit dieđuid guovtti ovdánahttinprošeavttas mat leat jođus gielddas.

Beassi kulturstašuvdna bovde kulturvahkku oktavuođas boaresolbmuid beivviide. Fáddá dáin beivviin lea ahte boarrasat olbmot leat resursan sin čehppodagain ja dieđuiguin. Beassi kulturstašuvdna čállá preassadieđáhusas ahte sii fállet sihke diehtojuohkima, háleštallama, kafeá, čájáhusa ja girje- ja eará gávppiid.

Sii šaddadit skávžžáid ja čogget ruđa dievdo­olbmuid dearvvašvuođa dihte.

– Dát sáhttá čuohcat dutnje maid oktii, lohket Skávžáboját.

Go boazodoallioahpahalli, Maiken Kemi váhnemiin ii leat siidaoassi, de ii oaččo son boazodoallioahpahallidoarjaga. Dán ii dohkket Kemi bearaš ja leat váldán advokáhta čielggadit ášši.

Ovdal leat goahtejođiheaddjit válljejuvvon.

Leat go dát nieiddat fuorát ja eará muitalusat geasuhedje oallugiid boahtit Buletjávrái čájálmassii. Soai muitaleigga muitalusaid maid dábálaččat eat gula, skelbmošemiin ja juoiggastallamiin.

Sámi artista lávke lávdde ala ja Rørosrein guossohá sámi herskkuid. – Feastaeahket lea stuora loahpaheapmi, čállá Lulli-Trøndelága fylkkasuohkan preassadieđáhusas.

Skábmamánus čájehuvvo earret eará Ellá Márgge «Iežár» riikkaidgaskasaš TV- ja filbmafestiválaš Murmánskkas. Oktiibuot leat 52 filmma mat gilvvohallet iešguđet surggiin dán festiválas.

Sámi beakkálmasaid vearrologuid oainnát dáppe. Dušše okta sis dinii badjel guokte miljovnna diibmá.

Spábbačiekčamis diinejit eanemusat, muhto opmodat lea crossavuoddjis. 

Smávvafuođđobivdit Finnmárkkus leat goddán oktiibuot 6 336 rievssaha dan rájes go bivdu álggii čakčamánu 10. beaivvi. Dat lea unnit go okta njealjádasoassi 2016 loguid ektui.

Dán áiggi vurdet nissonat guhkit go ovdal vuosttaš máná oažžut. 1967-logu rájes lea ahki lassánan guđain jagiin ja Oslos leat boarrásepmosat go šaddet eadnin.

Lea vuosttaš geardde go dáidaga ja doaimmaid guorahallet ná máŋggabealagit, čállá Giellagas Instituhta dutkidoavttir preassadieđáhusas.  Doaimmaheaddjit Taarna Valtonen ja Leena Valkeapää, sávvaba, ahte ođđa girji rahpá geainnuid ja inspirere ođđa dutkamušaide.

Jus doivot ahte dát fasttes dávdá, čáhppesjápmu nogai maŋŋel go stálii 1300-logus, de válddát boastut. Dán jagi lea dávda njommon 849 olbmui.

Lea go dus lagas olmmoš geas lea demeansa ja háliidivččet diehtit eambbo dán dili birra? De lea dát kursa dutnje

Riddu Riđđu AS stivrajođiheaddji Christina Henriksen muitala ahte sii leat duhtavaččat bargoveagain geat galget jođihit álgoálbmotfestivála ovddasguvlui.  – Mis lea áigumuš ahte Riddu Riđđu galgá leat dat deháleamos álgoálbmotfestivála, lohká son preassadieđáhusas ja lohká jáhkkit ođđa festiválahoavdda ja beaivválaš jođiheaddji dahkat buori barggu.

Rosa Sløyfe 2017–akšuvdna mii galgá čalmmustahttit čižžeborasdávdda:

Jahkásaččat lea Rosa Sløyfe -akšuvdna mii galgá čalmmustahttit čižžeborasdávdda. Dán jagi sii čalmmustahttet váttuid mat čuožžilit maŋŋel čižžeboras­dávdda divššu. Kárášjoga nieida Ida Charlotte Kemi lea nuppes juo čoaggime ruđa dán akšuvdnii go son áiggošii váikkuhit dutkama mii guoská borasdávdii.

Siiddut