Astrid Helander

Sámi dáiddár Synnøve Persen sámi leavgaevttohus 1970-logus bovttii nu stuorra stuimmi ahte Norgga vákšunpolitiija vákšugođii su. Dál čájeha Sámi Dáiddaguovddáš oasi sámi politihkalaš dáiddačájáhusas mii čájehuvvui Tråantes ávvuvahkkus 2017 guovvamánu.

Deanu birasgotti luossabivdosearvvi ovdaolmmoš Bjarne Johansen lohká Sámediggi dál berret ovttasbargagoahtit vuotnagátteássiiguin vai leat gievrrabut váikkuhit eiseválddiide.

Nigá Jovnna Ámmuna sierra dáiddačájáhus rahppui mannan maŋŋebárgga Sámi Girjjálašvuođaguovddážis. Šattai hirbmat liekkus dáiddačájáhusleahkkun go su ustibat bohte čoran Ámmona gudnejahttit dán erenoamáš beaivvi.

Skábmamánu 29. beaivvi lea sámi ođđa levgenbeaivi sámenissonii Elsa Laula Renbergii gudnin, mearridii Sámi Parlamentáralaš Ráđđi guovvamánus 2017:s. Gaskavahku levgejuvvui Renberga gudnin vuosttaš geardde Norgga beale Sámedikki šiljus. 

Finnmárkku politiijaguovlu lea dutkamin ­goalmmát ášši mii lea váidon, go muhtin Sis-Finnmárkku ­oahpaheaddji lea sádden heivetmeahttun dieđuid vuolleahkásaš ohppiide.

Riikkaidgaskasaš studia ICCS 2016 (International Civic and Citizenship Education Study) čájeha ahte norgalaš 14 jahkásaččat máhttet olu demokratiija birra, muhto erohus gaskal gánddaid ja nieiddaid lea sturron sihke dat mii guoská máhtui ja beroštupmái.

Davviriikkaid Ráđđii geige skábmamánu vuosttaš beaivvi vihtta 350 000 dánskka kruvdnasaš bálkkášumi. Sámi guovllut leat evttohan Kirste Paltto mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuođa bálkkašupmái ja Ruoŧŧa lea evttohan «Sameblod» filmma Davviriikkaid filbmabálkkašupmái.

Finnmárkku fylkka ođđa fylkkasátnejođiheaddji, Ragnhild Vassvik, lohká lea ilus go su lea válljen dán ámmáhii, muhto seammás dovdá son veaháš ahkitvuođa go dál bargagohtet časkit oktii Finnmárkku ja Tromssa fylkka.

Kárášjogas lágiduvvojit dán skápma gielladikšundeaivvadeamit, ja vuosttaš deaivvadeamis lea sáhka dovdduin ja sániin mat gullet daidda.

FeFo árvvoštallá ásahit fas 5-kilomehter rájá olgoriikalaččaide. Áŋgiris guollebivdi, deatnulaš Ellen Kristina Saba, illuda go báikeolbmot besset fas okto bivdit iežaset guollejávrriin.

Norgga ráđđehus evttoha geahpedit boraspirebuhtadusa jus boraspiret goddet šibihiid.

Saemien Sijtei direktevra Birgitta Fossum lohká iežas hirbmadit beahtahallan go stáhtabušeahtas ii juolluduvvon ruhta álggahit ođđa viessohuksema, erenoamážit go ášši álggahuvvui 2005. Muhto ii leat vuos vuollánan, sus lea ain doaivva.

Mannan gaskavahkku soaitá leat leamaš stuorámus beaivi goassege Storm André Christensenii ja Eli Máret Kappfjell Gaupii go beasaiga geiget liđiid Gonagas Haraldii V ja Kruvdnaprinsii Håkon Magnusii Sámedikkis.

Norgga beale Sámediggi guossohii beaivemállásiid Gonagas Haraldii V ja Kruvdnaprinsa Håkon Magnusii ja bovdejuvvon gussiide ja Sámedikki áirasiidda Scandic Kárášjogas maŋŋá Sámedikke rahpama.

Sámedikkis leamaš dáid beivviid hušša buot fuolahit ovdal go Majestehtalaš Gonagas Harald V boahtá odne rahpat gávccát Sámedikki.

Dan beasai journalista Per Lars Tonstad gullat go 1980-logus čálii sápmelaččaid birra aviissas. Duorastaga almmuhuvvui su ođđasamos girji mas muitala iežas 40-jahkásaš vásáhusa journalistan Davvi-Norggas.

– Máŋgasiidda lea rádio ain árgabeaivvi skibir ja guoimmuheaddji gos gullá ságaid iežas gillii, sihke anáraš-, nuortalaš- ja davvi­sámegillii Suomas, lohká Yle Sámi doaibmi hoavda Maria Saijets dál go Yle Sápmi deavdá 70 jagi.

Mannan lávvardaga lágiduvvui TanaMatch’n 2017 logát geardde ja 95 heaibu bohte iskat gii lea buoremus. Valdimir Baklushin ja Gunn Rita Boine leaigga buoremusat heaibut dán háve.

Guovdageainnu suohkana sátnejođiheaddji Johan Vasara muitalii Mázes ahte suohkan fállá ovdeš Mázejoavkku bargobáji lahka Máze giliviesu Máze Dáiddasiidii ja sávvet dáiddabargu ealáskivččii.

Mannan vahkkus čoahkkinaste dáiddárat ja dutkit Mázes ja ulbmil lei iskat oktasaš lahkoneami ja bargovugiid mo sáhttet ovttasráđiid bargat eamiálbmogiid árbevieru eavttuid mielde.

Siiddut