Čájáhusgovva: Jan Haas / NTB Scanpix
Mánáidgeafivuohta njiedjá Ruoŧas
Ruoŧas vásihit ahte mánáidgeafivuohta njiedjá, muhto erohusat maid sturrot, čájeha ođđa raporta maid Redd Barna Ruoŧŧa lea almmuhan.
Published date:
Gaskavahkku, 10 Golggotmánu, 2018 - 12:55
Fáddásánit:
Njiedjama sivva lea go konjunktuvra lea buorránan ja eambbogat leat bargguin. Gaskkal 2011 ja 2016 unnui mánáidgeafivuohta Ruoŧas 25,2 proseanttas 21,4 prosentii okto váhnemiin. Seammás njiejai maid geafivuohta 25,5 proseanttas gitta 21,6 prosentii mánáin geain lea olgoriikka duogáš. Logut čájehit maid ahte mánát geat orrot ovttas goappašat váhnemiiguin, njidje geafivuođalogut 6,5 proseanttas gitta 5,6 prosentii.
Stuora erohus
– Ollu bearrašiin lea buoret dilli dál, muhto ovdánahttin manná njoazibut sidjiide geain lea vuollegis dienas, lohká Ruoŧa Redd Barna hoavda, Ola Matsson.
Vaikko mánáidgeafivuohta unnu, de čájehuvvo raporttas ahte erohusat šaddet vel stuorát. Dat guoská suohkaniidda ja muhtun joavkkuide, gos ain oidnojit stuora erohusat. Raporttas boahtá ovdan ahte geafivuohta mánáin geain lea olgoriikka duogáš, lea čieža geardde alit go mánáin geain leat etnalaš ruoŧŧelaš váhnemat.
Birrasii 42 proseantta buot mánáin geain lea olgoriikka duogáš ja geat ásset dušše ovttain váhnemiin lea heajos ruhtadilli, dan ektui go sii geat ásset goappašat váhnemiiguin geain lea ruoŧŧelaš duogáš, de lea 1,4 proseanttas heajos ruhtadilli.
(©NTB)
På forsiden nå
Guovddášbellodaga politihkkárat eai boađe čoahkkimii:
– Huksenáššit maŋiduvvojit
dassážii go eatnamat jikŋot
– Huksenáššit maŋiduvvojit
dassážii go eatnamat jikŋot
Kárášjogas leat olbmot vuordimin ahte besset hukset ja roggat, muhto plánalávdegoddi mii galggašii meannudit áššiid ii čoahkkan. Plánalávdegotti nubbejođiheaddji, Anders Somby jr. (JSL), risse dál Guovddášbellodaga áirasiid.
Politiijat hilgon váidaga
Politiijat hilgon váidaga
Hans Petersen váiddii Tore Løvika go oaivvilda sápmelaččaid vealahit, muhto váidda hilgojuvvui politiijaid bealis. Petersen dattege ii vuollán dása.
Ođđa bátnedikšunvuohki unnida ráiggiid bánis
Ođđa bátnedikšunvuohki unnida ráiggiid bánis
Dearvvašvuođadirektoráhta ođđa bátnedikšunbálvalusa njuolggadusas, mii guoská sidjiide geat leat vuollel 20 jagi, galget systemáhtalaččat geavahit dovddus vuogi mii ii leat nu olu geavahuvvon ovdal.
Gergosat nammadit lahtuid boazodoallostivrii goas ihkinassii
Gergosat nammadit lahtuid boazodoallostivrii goas ihkinassii
– Mii leat gergosat dalán nammadit lahtuid boazodoallostivrii go de oažžut čielga signála das ahte ovddiduvvo evttohus boazodoallolága rievdadeamis, das mii guoská boazodoallostivrra doibmii ja čoahkkádussii, dadjá sámediggeráđđi Silje Karine Muotka.
Boazodoallit jáhkket guovžža goddán máŋga bohcco: SNO ii leat vel geahččan nuppi ráppi
Boazodoallit jáhkket guovžža goddán máŋga bohcco: SNO ii leat vel geahččan nuppi ráppi
Lákkonjárgga boazodoallit gávdne mannan vahkus bohccuid maid jáhkket hávváduvvon guvžii, muhto nuppi ii leat SNO leamaš geahččame ge. Dán jáhkká Per Henrik Eira dahkat ahte dehálaš duođaštusat massojuvvojit.
Skuvlabargi áššáiduhtton unohis láhttema geažil:
– Eat leat dutkamin rohcošeame
– Eat leat dutkamin rohcošeame
Finnmárkku politiijat leat áššáiduhttán bargi muhtin skuvllas Álttás, go navdet su seksuálalaččat unohasat láhtten ohppiid vuostá.
– Stáhta dovdá iežas ovddasvástádusa Bååstedei
– Stáhta dovdá iežas ovddasvástádusa Bååstedei
Kulturdepartemeantta stáhtačálli Jan-Christian Kolstø vástida RidduDuottarMuseaid ahte stáhta ádde iežas rolla Bååstede prošeavttas.
Dutki oaivvilda ahte buidodat ii leat dearvvašvuhtii váttisvuohtan
Dutki oaivvilda ahte buidodat ii leat dearvvašvuhtii váttisvuohtan
Buidodat lea dat ođđa dábálašvuohta. – Mii soaitit fertet rievdadit BMI-ráidalasa vai čuovvut ovdáneami, oaivvilda dutki.
Čakčat vuddjojit olusat – muhto norgalaččat eai beroš geavahit šleđggona
Čakčat vuddjojit olusat – muhto norgalaččat eai beroš geavahit šleđggona
Measta juohke guđát vázzi logi vázzis leat seavdnjadin vásihan váralašvuođa johtolagas, muhto liikká lea dušše okta logis gii muitá geavahit álot šleđggona.
Ohcan NRK Sámi ođasredaktevran
Ohcan NRK Sámi ođasredaktevran
Njealjis leat ohcan NRK Sámi ođasredaktevran. Ávvira ovddeš váldodoaimmaheaddji lea okta sis.
– Issoras, measta gáhten go bidjen johtui ruhtačoaggima
– Issoras, measta gáhten go bidjen johtui ruhtačoaggima
– Ii mu mielas leat nu álki jearrat veahki, lohká eadneolmmoš.
Gumpe speadjan sávzaealus
Gumpe speadjan sávzaealus
– Vahágiid maid gumpe lea bargan ii sáhte rehkenastit ruhtii, dadjá Šuoššjávrri sávzaboanda, Alf Kristian Eriksen.
Vuojehedje hearráid seaibboha čađa lávvui:
Bovdejedje iežaset ministara guossái
Bovdejedje iežaset ministara guossái
Sámi joatkkaskuvlaoahppit besse gávvilis goansttaiguin birasgáhttenministara ságaide. Fargga besset ovddidit iežaset váibmoáššiid sierra čoahkkimis suinna.
