Almmuhus

Almmuhus

Vuosttaldit meahccelága ásahuvvomis Tromsii ja Nordlándii

MEASTA AIBBAS OVTTAOAIVILIS: Dušše Ovddádusbellodat jienastii vuostá vuosttaldit ahte Stuorradiggi meannuda čielggadit galgá go meahcceláhka biddjot doibmii Nordlánddas ja Tromssas. Vuorkágovva: Nils Johan Vars

Stuorradiggelávdegoddi háliida čielggadit galgá go meahcceláhka doaibmagoahtit maiddái Nordlánddas ja Tromssas. Sámediggeráđđi imašta go dát ii leat leamaš oba fáddán ge makkár ge konsultašuvnnain, dál vuosttaldit dán árvalusa.

Published date: 
Bearjadat, 2 Geassemánu, 2017 - 16:26
Updated at: 
Ođastuvvon: 06.06.2017 - 10:10
Fáddásánit: 

Stuorradikki gielddalaš- ja hálddahuslávdegoddi ávžžuha Stuorradikki čielggadit galgá go meahcceláhka geavahuvvot Nordlánddas ja Tromssas seamma ládje mo lulábealde Nordlándda.

Čielggadeami vuođđun galgá ahte Statskogas ain galgá leat ovddasvástádus vuovderesurssaide.

Meahcceláhka

Láhka vuoigatvuođaid geavahemiid birra.

 

Láhka ráhkaduvvui láhkii nannen dihte ja suodjalan dihte daid geavahanvuoigatvuođaid mat eanandolliin leat meahcis.

 

Láhka regulere guohtumiid, geassesajiid, bivddu, sállaša ja oagguma, muhto dat ii guoskka vuovdedollui ja muorračuollanrivttiide.

 

Oktasašgeavaheami vuoigatvuohta gullá gillái dahje báikái mas doloža rájes lea leamaš dakkár vuoigatvuohta.

 

Oaggunlohpi sáhttá maid addot olgoriikkalaččaide geat eai oro riikkas.

 

Juohke gielddas gos lea stáhtaalmennet, galgá leat meahccestivra mii hálddaša dan geavaheami.

 

Gáldu: Store norske leksikon/Professora Øyvind Ravna/NRK

Čielggadeami vuođđun galgá viidáseappot leat ahte dálá guoskevaš Finnmárkkuláhka jotkojuvvo dálá Finnmárkku fylkarájáid siskkobelade, iige galgga viiddiduvvot ođđa guovlluide, čállá lávdegoddi.

 

Vuosttaldit

Odne meannudii Sámedikki dievasčoahkkin dán ášši, sámediggeráđđi dat lei ovddidan ášši.

Iežaset áššečilgehusas čállá ráđđi ahte dákkár bargovuohki, go dat maid lávdegoddi árvala, badjelgeahččá daid proseassaid maid dáfus dássážii lea leamaš viiddis ovttaoaivilvuohta, namalassii čielggadit ja sihkkarastit sámi vuoigatvuođaid eatnamiidda ja čáziide olles sámi guovllus.

– Dát árvalus oalát rihkku dan ipmárdusa mii sámi organisašuvnnaid ja ráđđehusa gaskkas lei go Sámi vuoigatvuođalávdegoddi ásahuvvui 1981:s ja man vuođul sámepolitihkka lea hábmejuvvon dan rájes, čállá ráđđi áššeovdanbuktimis.

 

Eai lean ožžon diehtit ášši birra


II LOGA GULLAN: Sámediggeráđđelahttu Inger Eline Eriksen muitalii ahte eai leat gullan ge dán birra konsultašuvnnain guovddáš eiseválddiiguin. Vuorkágovva: Anne Rasmus

Sámediggeráđđelahttu Inger Eline Eriksen Fjellgren, geas lea eanandoallu okta su ovddasvástádussurggiin, muitalii dievasčoahkkimii ahte ráđđi ii lean ožžon diehtit dán ášši birra konsulteremiiguin, mat sis leat leamaš eiseválddiiguin.

– Sámediggeráđđi ii leat dáid áššiid birra beassan oba diehtit ge konsultašuvnnain. Dat lea hui imaš. Sámedikkis galggašii sáhttit leat luohttámuš dasa ahte go mis leat konsulteremat de doppe leat fáddán dat áššit mat gullet dasa, logai Eriksen Fjellgren.

 

– Rihkkot konsulterengeatnegasvuođa

Sámediggeráđđi oaivvilda maid ahte jus Stuorradiggi meannuda árvalusa nu mo lávdegotti eanetlohku lea árvalan, de Stuorradiggi rihkku konsulterengeatnegasvuođa.

– Viidáseappot de dakkár mearrádus ahte čielggadit ásahit meahccelága Tromsii ja Nordlándii, bijašii maid gáržžes rámmaid Tromssa ja Nordlándda meahci vuoigatvuođaid ja hálddašeami lágaide, ahte dat rihkošii ILO169 14. artihkkala mii cealká ahte sámi oamastan- ja geavahanvuoigatvuođat árbevirolaš sámi guovlluin galget dohkkehuvvot, oaivvilda ráđđi.

 

– Dán dihte lea dárbu duohtavuođakommišuvdnii

Dievasčoahkkimis ledje ovttaoaivilis dasa ahte jus Stuorradiggi dán meannuda nu mo lea árvaluvvon hálddašanlávdegottis, de rihkkot iežaset konsulterengeatnegasvuođa.

Dasa lassin oaivvildii earret eará Bargiidbellodaga sámediggeáirras Ronny Wilhelmsen, ahte Stuorradiggi ii rihko dušše iežaset álbmotriektegeatnegasvuođaid, muhto dáinna bargovugiin čájehit ge manne lea dárbu soabadan- ja duohtavuođakommišuvnna ásahit.

– Dát legimitere duohtavuođakommišuvnna ásaheami. Dál oainnán ahte lea áibbas dárbu dasa ja ahte dat ferte dahkkot farggamusat. Muhto in hirpmahuva jus Olgeš ja Ovddádusbellodat čuvvot iežaset bálgá viidáseappot ja vuosttaldit duohtavuođakommišuvnna.

 

Ovddádusbellodat mielas meahccelága ásaheapmái

Sámediggi garrasit bivdá Stuorradikki dárkkistit ahte čuvvot Norgga geatnegasvuođaid álbmotrivttiid dáfus iežaset mearrádusain ja ahte hilgot gielddalaš- ja hálddašanlávdegotti ávžžuhusa dán áššis.

Goasii ovttajienalaš dievasčoahkkin mearridii bivdit Stuorradikki hilgut lávdegotti árvalusa, dušše Ovddádusbellodat jienastii vuostá.

Ovddádusbellodaga Arthur Tørfoss čilgii sárdnestuolus ná:

– Ovddádusbellodat lea mielas bidjat meahccelága doibmii Tromssas ja Nordlánddas, mii oaivvildat maiddái ahte Finnmárkkuláhka galgá heaittihuvvot Finnmárkkus. Danne jienastat vuostá.

 

Láhkalávdegottis nuppelágan mandáhta

Meahcceláhka doaibmá dál lulábealde Nordlándda, ja dál juste lea jo láhkalávdegoddi guorahallamin meahccelága, dainna ulbmiliin ahte álkidit ja rievdadit dan.

Dán lávdegottis ii leat mandáhta guorahallat galgá go láhka doaibmagoahtit maiddái Nordlánddas ja Tromssas, danin go Sámi vuoigatvuođa lávdegoddi lea ávžžuhan ahte álggos fertejit vuos sápmelaččaid vuoigatvuođat kártejuvvot ja dohkkehuvvot dien guovtti fylkkas.

Åarjel-Saemiej Gïelh sámediggeáirras Ellinor Marita Jåma muittuhii ge dievasčoahkkima juste dán birra, ja logai iežas hirbmasit imaštallat go Stuoradikki lávdegoddi árvala nuppe láhkai.

– Mun imaštan dán árvalusa, nu guhká go mis lea stádaalmennetlávdegoddi mii lea bargamin meahccelágain. Dan lávdegottis han ii leat Tromsa ja Nordlánda mielde, juste danin go eiseválddit eai leat geargan čuovvolit vuos Sámi vuoigatvuođalávdegotti ávžžuhusaid. Hui imaš go dán árvalit go láhkalávdegoddi ii leat vuos geargan, logai Jåma.

 

Váldet oktavuođa buot Stuorradiggebellodagaiguin

Máŋggas jerre sátnevuorusteaset ahte maid sámediggeráđđi áigu viidáseappot dahkat dáinna áššiin.

Dasa vástidii Eriksen Fjellgren ahte sis lea vuordámuš ahte Stuorradiggi čuovvu konsulterengeatnegasvuođa dán áššis.

– Sámediggi áigu dál váldit oktavuođa stuorradikkiin, gos dán reivve sisdoalu čielgasin dahkat ja maiddái sáddet mearrádusa buot bellodagaide stuorradikkis. Dalle lea mis luohttámuš ahte váldet mielde sámedikki konsultašuvnnaide dán áššis ja ahte šaddet konsultašuvnnat dán áššis.

 

 

 

På forsiden nå