MÁŊGADUHÁT BOHCCO JÁPMÁN RUOŠŠAS: Dutkit ballet vel eambbo várálaš dávddaid leat vuordime suddat jieŋaid vuolde. Govva: NTB scanpix

Ballet eambbo dávddaid ealáskit

Dutkit eai jáhke dušše dáđvesonahaga ealáskit go permajieŋat suddet vel eambbo árktalaš guovlluin.

10:48 Borgemánu 12. beaivi 2016
Ođastuvvon: 12.08.2016 - 10:52

Dáđvesonahat ii leat áidna váikkuhus das go jieŋat suddet Ruoššas. Boares dávddat gitta jiekŋaáiggi rájes, sáhttet ealáskit go jieŋat suddet dás ovddosguvlui.

 – Dálkkádatrievdamat sáhttet buktit olu vuordemeahttun áššiid. In hálit baldit ovttage, muhto berrešeimmet leat gergosat daid dustet, dadjá Viktor Maleyev ruošša epidemiologiija dutkanguovddážis.

 

12 jahkásaš bártnáš jámii dáđvesonahaga geažil, ja dat dávda lea njommon badjel 90 olbmui. Máŋgaduhát bohcci leat gávdnon jápmán dávdii.

 

Dáđvesonahat

 

Dáđvesonahat lea bakteriija mainna eallit ja olbmot duođalaččat sáhttet buohccát

 

Njoammu vuosttažettiin šaddoborriide nugo sávzzaide, gusaide, heasttaide, gáiccaide ja spiinnide. Gávdno maid meahcielliin.

 

Sáhttá maid njoammut olbmui, muhto hárve dáhpáhuvvá. Dávjjimusat dagaha liikeinfekšuvnna, muhto sáhttá maid čuohcat geahppáide ja čoliide, mii lea hui várálaš. 

 

Olbmui sáhttá dávda njoammut guoskkaheami bokte, dahje vuoiŋŋanasa bokte. Čoavjái ja čolliide njoammu borrama bokte. Eanas háviid sáhttá dálkkoduvvot antibiotihkain. 

 

Ádjána 2-5 beaivvi dan rájes go njoammu, dassážii go lea infekšuvdnan šaddan liikkis ja geahppáin. 

 

Bakteriija sáhttá ceavzit eatnamis máŋgalot jagi, ja ain njoammut olbmuide ja elliide.

 

Maŋemus gávdnui dávda Norggas 1993:s

 

(Gáldu: Biebmobearráigeahčču ja Norsk Helseinformatikk) (©NTB)

 

Ballet boahkkodávddas

Dutkit leat gávdnan ođđa “jiehtanasvirusiid” mammutain, ja jáhkket boahkkodávdda maiddái leat jieŋa vuolde. Dáđvesonahat ii leat gávdnon Ruoššas nuppi máilmmesoađi rájes. Dál jáhkket dološ boazoráppiin dat lea ealáskan dáđvesonahat, mat ihte go garra báhkat dán geasi suddadedje permajieŋaid Jamalguovllus. Dávda lea de njommon bohccuide mat guhto dan guovllus.

 

Heite boahkuheamis

Malayev lohká sii livčče sáhttán garvit dávdda leavvamis nie garrasit jus livčče boahkuhan ealuid.

 – Dán guovllus heite boahkuheames bohccuid dán dávdda vuostá juo logi jagi áigi, go eai jáhkkán šat dan leat áittan dán guovllus, dadjá Jamal-Nenets-regiovnna guvernevra Dmitry Kobylkin.

 

Guovlu mii dál lea njoammuduvvon, lea birrasiid 12.650 kvadratkilomehtera, ja birrasiid 270 ruošša soalddáha leat boaldime dávdaráppiid. Sii jotket buhtisteame guovllu dassážii go iskamat eai čájet šat dán dávdda.

 

Lieggana jođánit

Ruošša lieggana guovtte ja beali gearddi jođáneappot go máilbmi gaskamearáláččat, ja arktálaš guovlu suddá jođáneappot go muđui. Suoidnemánu temperatuvra lei gávcci gráda lieggasit go dábálaččat, ja buot báhkkaseamos beaivvi lea 34 gráda.

 

 

 

Fáddásánit
Ođđasat

På forsiden nå