Mikkel Eskil Mikkelsen. NSR preassagovva: Marie Louise Somby

Mikkel Eskil Mikkelsen – NSR vuosttaš­evttohas Viesttar­mearas

NRK Sápmi ja Ávvir leaba bivdán listtonjunnošiid geat oassálastet sámedikkeválggaide 2017, vástidit moadde gažaldaga iežas birra. Dá lea okta kandidáhtain:

14:07 Borgemánu 14. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 13:20

Válgabiire: Viesttarmearra

Bellodat: Norgga Sámiid Riikkasearvi

Namma: Mikkel Eskil Andre Mikkelsen

Ahki: 28

Siviiladilli: Singel

Eatnigiella/giella: Julevsámegiella

 

Beroštumit:

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

– Duodji, hárjehallan ja koara.

 

Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?

– Váttes gažaldat, muhto jáhkán ahte ávvuvahkku Tråante 2017 boahtá bajás listtus, ja erenoamážit ođđa áltára rahpan Nidarosdomenis.

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

– De gal lávllun hui olu, muđui ferten várrái vuolgit ja dakkár báikái gos lea buorre várdádit. Muđui gal láven geahččat tv-ráiddu dahje filmma go duddjon.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

– Mu stuorámus ovdagovat leat sii geat leat rahčan sámegiela ja kultuvrra ovddas. Erenoamážit sii guđet álggahedje sámi mánáidgárddi Ájluovttas 90-logus. Sii vuosttaldedje oallugiid ja adde munnje giela ja oadjebas bajásšaddama Divttasvuonas. Mus lea nu olu man ovddas sáhtášin sin giitit.

 

Bargu ja oahppu

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

– Mun lean oahppan girkomusihkar NTNU:s. Mastergráda musihkadieđas UiO:s. Davvi Universitehtas lean lohkán Julevsámegiela. Dál lean kantor virggis Divttasvuonas.

 

Politihkalaš duogáš

Makkár bellodagaid leat don ovddastan? Leatgo leamašan sámediggeáirras?

– Mun jođihan Sálto sámesiebrre, báikkálašsearvi NSR vuolde. Mun in leat ovdal leamaš sámediggeáirras. Lassin lean vel nubbijođiheaddji Sámi girkoráđis.

 

Váibmoáššit

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

– Munnje leat guovddáš áššit giella ja dearvvašvuohta. Mun áiggun oažžut sadjái sámi dearvvašvuođaguovddáža Divttasvuonas/Hápmirii. Áiggun maid bargat oažžut giellatjiehppe-virggiid sámi mánáidgárddiide mat leat jo ásahuvvon. Lassin áiggun vel ahte sámi kultuvra galgá šaddat stuorát oassi Norggas, dás leat gávpogat guovddážis. Sámi deaivvadanbáikkit fertejit ásahuvvot, muhto maiddái galbbat leat dehálačča. Mun áiggun bargat dan ala ahte Bådåddjui ásahuvvo sámi giellaguovddáš, mii dagaha sámi kultuvrra stuorát oassin gávpotgovas ja lea mielde lokteme gielaid regiovnnas.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

– Áibbas čielgasit leat vuoigatvuođagažaldagat ja areálagažaldagat. Sámi beroštumit deaivvadit bieggamilluiguin ja ruvkedoaimmaiguin.

 

Čilge manne/manne eai galggašii minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

– Dasa leat máŋga ákka. Okta ágga lea dat «ruoná molsun» mii dál dahpahuvvá máilmmis, de fertet mii áŋgiruššat ođasmahtti resurssaide. Okta ágga masa buohkat guorrasit lea ahte dákkár fitnodagat beare dávjá dagahit soabatmeahttunvuođa juo ásahuvvon ja árbevirolaš ealáhusaiguin nu go earret eará boazodoaluin ja guolástemiin ja danin ferte minerálaláhka rievdaduvvot nu ahte láhkaortnegii boahtá oassin ahte guoskevaš beliin lea riekti dohkkehit dahje biehttalit doaimmaid.  

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

– Boazodoallu deaivvada máŋggain hástalusain go mis lea stuorraservodat mas dávjá leat eará árvvoštallamat go sis geat leat boazodoalus. Boazodoallu ferte leat guovddáš oassi servodatplánemis ovddasguvlui, go deaivvadit areálagáibideaddji sisabahkkemiin. Áiggun vel namuhit boasttuvuođa láhkaortnegis boazodoalu ja eará šibihiid gaskkas. Otná beaivvi lea eanaeaiggáda ovddasvástádus doalahit šibihiid eret priváhta eatnamiin, muhto boazu gal lea dušše boazodoalli ovddasvástádus ja eanaeaiggádis ii leat seamma ovddasvástádus bohccuide go šibihiidda. Muđui gillá boazodoallu boraspirenáliin mii dagaha stuorra vahágiid ja ášši berrešii čuovvoluvvot garrasit boraspirepolitihkain.

 

Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit/ álgit ealáhusain?

– NSR áiggošii fas ásahit doarjaga sámi ja árktalaš eanandollui eanandoallošiehtadusas. Lea maid dehálaš ahte lea vejolaš ruđalaš doarjaga addit aittoálgi nuoraide.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

– Eriidjuohkin stuora áhpenuohtásteddjiid ja riddoguolásteddjiid gaskkas, ja riddoguolásteaddjit dat bártidit dán gilvaleamis. Sámediggi ferte boahtte áigodagas oččodit Riddoguolástuslávdegotti áššeguottu ođđasit meannuduvvot.

 

Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

– Mis lea buorre vuođđodokumeantta giellaealáskahttimii Váibmogiella NÁČ:s gos máŋga buori doaimma leat ráhkaduvvon. Nu ferte láhkaortnet rievdat ja sámi giellaáittardeaddji ferte ásahuvvot. Dát sáhttá geavvat Sámedikki bealis. Muđui ferte maid Sámediggi addit vejolašvuođa láhčit dili nu ahte báikkálaš giellaprošeavttat besset stuorrut ja ožžot ovdánahttin vejolašvuođaid. Buorit ovdamearkkat leat prošeavttat «rádnastallam» ja «Nuoraj-TV» gos ovttaskas olbmot leat álggahan prošeavttaid ja idéaid ja leat lihkostuvvan daiguin. Dát buolli searat fertejit deaivvadit dakkár sámedikkiin mii lea sin bealde ja mii sáhttá váikkuhit vai idéat besset viidut ja vásáhusat lávdat miehtá Sámi. Seammás ferte áŋgiruššat giellaealáskahttinbargguin mii doaibmá ja čuovvu gievrras giellamodealla.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

– Servodatperspektiivvas ferte áŋgiruššat viidát iešguđet bargosajiin. Aŋkke áiggun mun namuhit vuođđoealáhusaid ja «gründer»ealáhusaid erenoamáš dehálažžan. Galgá leat sadji ovdamearkka dihte guolásteapmái, eanandollui ja boazodollui seammás go ođđa guoddevaš, grundervuođđuduvvon bargosajit maid besset ovdánit.

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

– Divttasvuona-ášši. Olbmuid persovnnalaš muitalusat dat leat čuohcan munnje. Ollu lossa ja dehálaš vásáhusat maid mii fertet gullat. Jus mii geahččat Divttasvuona-ášši stuorábun, de mun oainnán dan álgun boahttevaš duohtavuođa- ja seanadanbarggus. Oallugat leat muitalan iežaset duohtavuođas. Dál fertet váldit dáid duohtavuođaid duođalažžan ja bargat viidásit soabademiin vaii sáhttit hábmet buori servodaga gos Divttasvuona-ášši ii beasa negatiivvalaččat báidnit servvodaga boahtteáiggis.

 

 

På forsiden nå