Kultuvra

Dál lea Beaivváš Sámi Našunálateáhter johtigoahtán iežaset ođđa bihtáin, «Johan Turi».

Kajsa Balto almmuha iežas vuosttaš skearru. «Sámi Sohka» lea luođi ja álbmotmusihka seaguhus.

Mun ja mu:

– Skearrus leat sihke ­olbmuid luođit ja mun juoiggan maid dovdduid, muitala artista.

Odne lea vuosttaščájálmas «Johan Turi» čájálmasas, Oslos «Det Norske Teatret» lávddis. Čájálmas čájehuvvo Oslos vel duorastaga čakčamánu 8. beaivvi ja bearjadaga čakčamánu 9. beaivvi, ovdal go čavgejit davás guvlui čájálmasmátkái.

Dáid geassemánuin, geassemánus, suoidnemánus ja borgemánus, leat 1055 skuvlaoahppi Finnmárkkus oassálastán sommerles.no digitála lohkankampánjii masa sii leat dieđihan makkár girjjiid sii leat lohkan dán geasi.

Sámi Dáiddaguovddážis rahppui mannan lávvardaga duppal dáiddačájáhus. Sámi ­komponista ja juoigi Torgeir Vassvik ja ­dáiddár Ståle Steinslie leaba heivehan jienaid rumbui ja go guoská rumbui, de gullojit ­luođit ja rumbočoalkkas. «Metsä» čájáhusas čájeha dáiddár Per Berntsen stuorra govaiguin erenoamáš goahccevuvddiid maid lea govven miehtá Sámi.

Vuonnamárkanat geasuhedje olu olbmuid márkaniidda, gos olbmot besse gávppašit duoji, guldalit luđiid ja mánáide ledje olu doaimmat mat geasuhedje mánáid. Dattege ii gártan ođđa guosseolahus dán vuoro. 

Dáid doaluide eai divtte politihkkáriid boahtit ovddidit iežaset politihka, go dáppe galgá leat fokusa duojis ii ge politihkas.

Oslo sámi viesu koordináhtor lohká ahte sámi vissui lea stuora dárbu, go olbmot vulget guhkkin dušše gáfeboddii.

Ruvdnoprinsa searvvai sámi huksenprošeavtta loahpahančalmmusteapmái Evenáššis. Prošeakta duođašta ahte sámit leat ássan lullin Plassjes gitta davvin Várjjagis, ja maiddái duođašta sámi eksisteanssa ovddešáiggis dálá áigái.

Siiddut