SOMÁS GOVAT: Mánáid mielas ledje girjjis somás govat, ja háliidedje áinnas geahččat daid lagabus go June Sommer Strask gearggai lohkamis girjji. Maiddái ieš girječálli lea earenoamáš duhtavaš go leat nu čáppa govat sárgojuvvon girjái. – Persovnnalaččat liikon girjjiide main leat govat, ja go leat vel nu čáppa govat, dadjá son. Govven buot govaid: Inger Marita Bals

Mánát liikojit giega­čivgii Filiusii

Vaikko ieš ii huma sámegiela, de son vállje almmuhit iežas girjjiid sámegillii maid, ii dušše dárogillii. Dál lea ilbman su njealját sámegiel girji, Giegačivga Filius, man almmuhii Álttá girjerádjosis gaskavahku.

18:48 Geassemánu 18. beaivi 2017

Okta nuoraidromána ja guokte mánáidgirjji maid June Sommer Strask lea čállán, leat juo almmuhuvvon sámegillii.

Dál ilmmai viimmat su goalmmát mánáidgirji, ja su njealját girji sámegillii, man almmuhii Álttá girjerádjosis.

– 7- ja 8-jahkásaččat, geat ledje boahtán guldalit go logan girjji, orro liikome muitalussii. Orun deaivan muitalusain, go nu čuvvo mielde, boagusta Sommer Strask.

 

Jurdda bođii fáhkka

Manne girjji sisdoallu šattai nu go šattai, dasa ii leat áibbas čielga vástádus.

– Ledjen barggus muhtun unna gilážis olggobealde Álttá, ja orron boares mánáidruovttus. Muhtin iđida morihin fáhkka, ja de dihten man birra áigon čállit. Manne juste dalle dihten dan, dasa gal ii leat čielga vástádus. Árvvoštalan ahte soaitá boahtán dain viesuseinniin. Lei veahá ártegis dovdu, čilge son.

(Ášši joatká gova vuolábealde)


ČUVVO MIELDE: Nuppi luohká mánát, geat ledje boahtán girjealmmuheapmái, čohkkájedje jaska ja guldaledje go girječálli logai iežas ođđa girjji.

– Buohkain seamma árvu

Girji lea giegačivgga Filiusa birra, mii láhppá iežas váhnemiid.

Son ohcagoahtá sudno, ja ozadettiin šaddá sihke ballat ja báhtarit go eará lottiid mielas son ii leat mihkke go lea giehka. Vaikko lea ballan, de ii bisán aŋkke.

Girjjiin girječálli geahččala muitalit ahte buohkat leat juoga, ja buohkain lea seamma árvu.

 – Lean ožžon ruovttoluottadieđuid ahte olbmot dovdet iežaset dán girjjis. Deaivvadit negatiiva olbmuiguin, áibbas amas guovllus gosa lea ollen, ja danne veahá ballá. Muhtumat soitet báhtaran eret juoga sajis gos eai leat dohkkehuvvon. Girji sáhttá speadjalastit veahá negatiiva vásáhusaid, vaikko ii leat dan vuođul čállon.

 

Ii goasse oahppan sámegiela

Sommer Strask lea sápmelaš, muhto lea bajásšaddan Hársttáin, ii ge leat danne goasse oahppan sámegiela.

Vaikko ieš ii huma sámegiela, de sutnje lea hui dehálaš iežas sámi identitehta, ja áigu danne čalmmustahttit dan.

Go son almmuha iežas girjjiid sámegillii maid, de dovdá ahte son olaha olu eambbo olbmuid go dan maid livččii dahkan jus dušše dárogillii livččii.

Dasa lassin dovdá son ahte sámi girjelágádusat leat dat áidna arenat gos son sáhttá leat sápmelaš.

– Sámegiel girjjiin sáhttá olahit olu eambbo olbmuid geain livččii beroštupmi oahppat sámegiela. Go besset lohkat sihke sámegiela ja dárogiela, de han besset veahá oahppat sámegiela. Šaddá veahá dego suohtas kursan sidjiide, ja munnje maid, gii in dette máhte sámegiela, boagusta son.

 

(Ášši joatká gova vuolábealde)


DUHTAVAŠ: June Sommer Strask lea hui duhtavaš go lea beassan almmuhit girjji guovtti gillii, sihke dáro- ja sámegillii.

– Dovddan iežan sámi girječállin

Vaikko girječálli ii huma ge sámegiela, de dovdá son ahte lea sámegiel girječálli, go su girjjit almmuhuvvojit sámegillii maid.

– Lea hui somá ja lean nu ilus go dovddan iežan sámi girječállin. Lean hui buorre iežan sámi identitehtii, vaikko ieš in máhte ge sámegiela. Muhtumin lean leamaš veahá balus go galggan almmuhit sámegiel girjjiid, muhto lea mannan bures, olbmot leat váldán girjjiid nu bures vuostá. Sihke sámegiel ja dárogiel girjelágádusat leat háliidan oastit mu girjjiid, ja dat čájeha ahte olahan goappašat gielat olbmuid, mii lea hui buorre.

 

Ii geavat teknologalalaš veahkkeneavvuid

Dasa lassin go girji lea čállon guovtti gillii, de leat olu čáppa govat maid.

Ahte mánáidgirjjis leat olu govat lei hui dehálaš girječállái.

– Mun liikon čájehit mánáide veahá govaid, seammás go ieža besset geahččalit govvidit makkár mii ge lea oaidnit muitalusas. In geavat goasse makkárge teknologalaš veahkkeneavvuid, juste dan dihte vai mánát galget čuovvut mielde dan muitalusas, ii ge makkárge eará diŋggain. Dat doaimmai hui bures dán háve maid, mánát čuvvo mielde ja orro liikome maid gulle, loahpaha girječálli June Sommer Strask.

 

 

 

 

Fáddásánit
Kultuvra

På forsiden nå