Kjellrun Wilhelmsen - Nordkalottfolket 1. evttohas Lulli-Norgga válgabiirres

13:00 Borgemánu 17. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 14:26

Válgabiire: Mátta-Sápmi

Bellodat: Nordkalottfolket

Namma: Kjellrun Wilhelmsen

Ahki: 50

Siviiladilli: Náitalan

 

 

Bargu ja oahppu

 

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

 

– Barggan HRin Sykehushuspartner HF:s. Lean ovdal bargan Bufetáhta nuortaregiovnnas (HR) Nordstranda gávpotoasis (mánáidsuodjalus), Trysil suohkanis (mánáidsuodjalus/sosiálbálvalus). Lean oahppan mánáidsuodjaluspedagoga ja lean váldán lasi oahpu organisašuvdna, jođiheapmi, bargoriekti, psykologiija, coaching/bagadallan suorggis.

 

Eatnigiella/ giella

 

– Dárogiella.

 

 

Politihkalaš duogáš

Guđiid bellodagaid leat don ovddastan? Leat go leamašan sámediggeáirras?

 

– Sámediggeáirras áigodaga 2013-2017, Nordkalottfolket, Mátta-Sámi válgabiirres.

 

 

Váibmoáššit

 

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

 

– Galgá leat ovttadássásašvuohta iešguđet sámi beroštumiid gaskkas, ovttadássásaš fokus ja juogadeapmi sámi ja dáru/kvena báikkálaš álbmogiid gaskkas. Buot álbmotjoavkkuin davvin lea earenoamáš árvu ja das fertet mii ovttas váldit vára.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin man Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

 

– Álbmoga luohttámuš Sámediggái ferte buoriduvvot. Sámediggi ferte adnot árvvus ja mielddisbuktit erohusa buohkaide, maiddái sidjiide geat eai bargga dábálaš sámi ealáhusas dahje kulturdoaimmas.

 

Čilge manne/manne eai galggaše minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

 

– Minerála- ja ruvkedoaimmat leat ortnegis nu guhká go dat eai bilit luonddu dahje njuolgut váikkut hejot eará ealáhusaide. In leat prinsihpalaččat vuostá ruvke- ja mineráladoaimmaid davviguovlluin.

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

 

– Lea unna oasás sámiin geat barget bohccuiguin. Politihkas fertet vuosttažettiin váldit vuhtii elliidčálggu ja birrasa.

 

Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit ealáhusas / álgit ealáhussii?

 

– Sámediggi sáhttá doarjut eanet birasgáhttejeaddji ja ekologalaš árktalaš eanandoalu. Lea dehálaš bidjat rámmaid mat buoremus lági mielde dahket iešbirgejumi mas elliidčálggu ja birrasa sáhttá oktiiheivehit boandda dietnasiin.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástusealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

 

– Váikkuhit ahte guolástusealáhus davvin doaimmahuvvo kollektiiva rievtti mielde. Mobiliseret oažžut eriid maiguin lea vejolaš birget, dahje birget ovttas lotnolasealáhusaiguin. Buot guolásteapmi hálddašuvvo ceavzilis vuogi mielde buorrin dálá ja boahttevaš buolvvaide.

 

– Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

 

– Vuoruhit giellaáŋgiruššama sámi váldoguovlluin vai sámegiella dáin guovlluin lunddolaččat seailluhuvvo. Movttiidahttit olbmuid davvin háhkat alcceseaset sámegielmáhtu. Sámegiela geavaheapmi lea buorre, muhto dat ii berre leat mearrideaddjin dovdá go olmmoš gullevašvuođa sámevuhtii.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

 

– Bidjat eanet fokusa meahcástanealáhusaide, guolásteapmái ja ovddidit vejolašvuođaid doaimmahit ceavzilis ja gánnihahtti mátkkoštanealáhusa man báikkálaš aktevrrat ovttas báikkálaš eiseválddiiguin doaimmahit.

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

 

– Maŋemus áigodaga leat máŋggat áššit boktán beroštumi ja gaskkohagaid maid leamašan fuolastuhttit. Sávvamis oaidná Sámediggi boahtte áigodaga árvvu davviguovllu kultuvrralaš máŋggabealatvuođas, eai ge ovttageardánit bija fuomášumi dušše sámevuhtii, go eatnasat davvin dovdet gullevašvuođa eanet kultuvrraide go sámi kultuvrii.

 

Beroštumit

 

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

– Girjjálašvuohta, golf, guopparčoaggin, mátkkošteapmi, borramuš ja viina.

 

Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?

 

– Olu buorit dáhpáhusat, mat ovttas eallima hástalusaiguin dahket ahte dovddan ahte lean oahppan eallimis, muhto eallin lea seammás oadjebas.

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

 

– Váccán ámtkki okto dahje ovttas earáiguin, lean okto dahje ovttastalan earáiguin.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

 

– Mus eai leat earenoamáš ovdagovat, leat olu viissis ja buorit olbmot. Anán árvvus sealgilis ja hutkás olbmuid, muhto maiddái olbmuid geat ovddastit joatkevašvuođa. Anán maid árvvus olbmuid geat čájehit ovddasmorraša maiddái go buot ii mana nu njuovžilit.

 

 

 

 

 

På forsiden nå