Govven: Astrid Helander (vuorkágovva)

Hans J. Eriksen - Ovddádusbellodaga 2. evttohas Nuortaguovllu válgabiirres

13:53 Borgemánu 22. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 09:53

Válgabiire: Nuortaguovllu válgabiire

Bellodat: Ovddádusbellodat

Namma: Hans J. Eriksen

Ahki: 81

Siviiladilli: Ovttasássi, ja 4 máná.

 

 

Bargu ja oahppu

 

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

 

– Pensionista. Leamaš skuvlahoavda Kárášjogas ja Mátta-Várjjagis. Rektor leamaš Olmmáivákki skuvllas. Oahpaheaddjeoahpu váldán, sámegiella vuođđofágan UiO:s. Erenoamášpedagogihkka Bodø allaskuvllas. Ekonomalaš ja hálddahuslaš jođiheapmi Allaskuvllas Álttás.

 

Eatnigiella/ giella

 

– Sámegiella ja dárogiella.

 

 

Politihkalaš duogáš

 

Guđiid bellodagaid leat don ovddastan? Leat go leamašan sámediggeáirras?

 

– Leamaš sámediggeáirras áigodagas 2009-2013. Lean leamaš Kárášjoga Bargiidbellodagas, Deanu Olgešbellodagas, ja dan maŋŋel Ovddádusbellodagas. Čohkkán Kárášjoga ja Deanu suohkanstivrras máŋga áigodaga. Finnmárkku Fylkadikkis ovtta áigodaga.

 

 

Váibmoáššit

 

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

 

– Giella lea deháleamos.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin man Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

 

– Duohtavuođakommišuvdna ii leat dárbbašlaš, ja Sámediggi ferte gávdnat vuogi mo mannat viidásit.

 

Čilge manne/manne eai galggaše minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

 

– Dat gal fertejit oažžut lobi ásahit doaimmaid, eat mii sápmelaččat ábut nu earáláganat leat. Dát lea oktasaš olles Norgga álbmogii.

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

 

– Deháleamos lea ahte šaddá guoddevaš guohtunvuođđu, ja dákko lea ráđđehus bargan buori barggu go lea unnidan boazologu.

 

Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit ealáhusas / álgit ealáhussii?

 

– Dát ii galgga leat erenoamáš sápmelaččaide, muhto buohkaide. Sámediggi ii berre bargat dáinna.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástusealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

 

– Dát ii galgga leat erenoamáš sápmelaččaide, muhto buohkaide. Sámediggi ii berre bargat dáinna.

 

Sámegielat, movt berre sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

 

– Skuvllat sámi guovlluin ožžot nohkka resurssaid čađahit oahpahusa sámegillii.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

 

– Dábálaš ealáhusain fertejit buoret rámmaeavttut leat.

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

 

– Guolástanvuoigatvuođat Deanus. Báikkálaš olbmuin ii leat mihkke dadjamušaid, amas olbmot váldet badjelassii olles Deanuleagi. Muhto dát ii leat sámeášši, dát guoská olles suohkanii.

 

 

Beroštumit

 

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

 

– Luossabivdin.

 

Mii lea dat stuorámus man leat vásihan eallimis?

 

– Ahte mun lean dearvvaš. Mus leat njeallje máná ja gávcci mánáidmáná.

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

 

– Oakkun duoddaris ja jogain. Návddašan luonddu.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

 

– Dát leat oallugat. Mu eanu lea okta dain, son oahpahii munnje olu dehálaš áššiid su áiggis.

 

På forsiden nå