Bernt Olav Johansen - Jiehkevári 3. evttohas Gáiseguovllu válgabiirres

13:17 Borgemánu 18. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 12:35

Válgabiire: Gáisi

Bellodat: Jiehkkevárri

Namma: Bernt Olav Johansen

Ahki: 42

Siviiladilli: Náitalkeahtes

 

 

 

Bargu ja oahppu

 

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

 

– Bjørklids Ferjerederi A/S doaibmadirektevra, Eiendomsselskap beaivválaš jođiheaddji, iešheanalaš ealáhusdoalli. Oahpu váldán Suodjalusas.

 

Eatnigiella/ giella

 

– Máhtán dušše dárogiela.

 

 

Politihkalaš duogáš

 

Guđiid bellodagaid leat don ovddastan? Leat go leamašan sámediggeáirras?

 

– Guokte áigodaga Olgeža ovddas Ivgu suohkanstivrras, dán áigodaga Ivgu suohkanstivrras Ivgu Doarespolitihkalaš listtu ovddas. Ivgu ealáhuslávdegotti jođiheaddji dán áigodagas.

 

 

Váibmoáššit

 

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

 

– Mearrasámiid rivttiide.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

 

– Sámediggi ferte šaddat dohkálaš hálddašanorgánan olles Sámi doaibmaguovlluide. Guoská earenoamážit Finnmárkku, Romssa ja Nordlándda riddoguovlluide.

 

Čilge manne/ manne eai galggaše minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

 

– Ii leat manne dahje manne ii, muhtin guovlluin sáhttá leat ortnegis ásahit ruvkedoaimma, jus ii gáržžit gievrras sámi beroštumiid, dahje luonddugáhttemiid.

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

 

– Stuorámus hástalus boazodoalus lea buorre gulahallan suohkaniiguin, fylkamánniin ja eará hálddašanorgánaiguin, ja maiddái buorre gulahallan eará aktevrraiguin meahcástanealáhusas. Dat ii leat politihkka mas lea juoga boastut, muhto mo politihkka čađahuvvo, dat dagaha riidduid muhtumin.

 

Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit ealáhusas / álggahit ealáhussii?

 

– Sámediggi sáhttá aktiivvalaččat váikkuhit buolvamolsumis eanandoalus ahte nuoraid movttiidahttit válljet oahpu ja virggi eanandoalu siskkobealde, seammás movttiidahttit váhnenbuolvva diktit nuoraid boahtit eanandollui árrat ja rievttes áiggis.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástusealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

 

– Stuorámus hástalusat leat eriid kommersialiseren. Muhtin Sámi guovlluin berre leat eambbo fokus árbevirolaš šárkaguolásteapmái, eará sámi báikkiin fas mearravánddardeaddji fatnasat buot lunddoleamos vuohki doaimmahit guolásteami. Dás lea sáhka man guhkes gaska lea resurssaide.

 

Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

 

– Movttiidahttit olbmuid dohkkehit sámi duogáža lea mearrideaddji dán áššis. Jus ovdamearkka dihte Ivgu ássanolbmot oidnet sin sámi duogáža rámisvuođain, de lea lunddolaš válga skuvlaoktavuođas iežas mánáide oahpahit sámegiela, nu ahte midjiide, geat orrut riddoguovlluin ja leat massán sámegiela, gal gievrudit sámi identitehta lea buoremus jurdda.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

 

– Eanandoallu, báikkálaš biebmu ja luondduvuođđuduvvon turisma leat dehálaš bargosajit.

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

 

– Mearrasámiid gažaldagat, ja dat rievttit mat mis leat dain guovlluin.

 

Beroštumit

 

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

 

– Bivdu, oaggun, meahcástallan ja lean spábbačiekčanhárjeheaddji.

 

Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?

Evttohus ii leat vástidan.

 

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

 

– Vuolggán olggos lundui vánddardit.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

Evttohus ii leat vástidan.

På forsiden nå