Aili Guttorm - NSR 2. evttohas Lulli-Norgga válgabiirres

13:32 Borgemánu 23. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 14:28

Válgabiire: Lulli-Norga

Bellodat: NSR

Namma: Aili Guttorm

Ahki: 25

Siviiladilli: Singel

 

 

Bargu ja oahppu

 

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

 

– Mun barggan dál studeantaváktan allaskuvlagirjerádjosis, ja guossoheaddjin. Mus lea bachelorgráda industriála design inšenevra ja gárvejin bachelora mašiidnainšenevra geassemánu 8. beaivvi dán jagi.

 

Eatnigiella/ giella

 

– Máhtán sámegiela ja dárogiela, muhto in čále davvisámegillii.

 

 

Politihkalaš duogáš

 

Guđiid bellodagaid leat don ovddastan? Leat go leamašan sámediggeáirras?

 

Álgen Oslo Sámiid Searvái stivramiellahttun 17-jahkásažžan ja lean leamaš aktiiva sámepolitihkas dan rájes. Lean aktiiva leamaš NSR-Nuorain 2012 riikačoahkkima rájes. Lean leamaš 2. várreáirras Sámedikkis maŋimuš válgaáigodaga, 5. sajis NSR Lulli-Norgga listtus.

 

 

Váibmoáššit

 

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

 

– Giellaarenat/deaivvadanbáikkit rávisolbmuide ja mánáide. Lulli-Norggas lea issoras váttis doalahit giela.

Dáppe Mossas, gos mun orun, ii leat oktage eará geainna human sámegiela, danin mátkkoštan dávjá Osloi vai beasan searvat doaluide ja deaivvadit earáiguin geat sámástit.

Dát lea hirbmat dehálaš sidjiide geat orrot olggobealde Sámi, ja mun áiggun joatkit ain dáinna.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin man Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

 

– Mun oainnán ahte sámi oahpahus lea obbalaččat okta dain stuorámus hástalusain maid Sámediggi ferte čoavdit.

 

– Eai leat galle ođasmahttojuvvon oahpahusgirjji, ja mánát geat orrot olggobealde Sámi guovlluid, eai oaččo oahpahusa masa sis lea riekti. Sii geat orrot báikkiin gos ii hubmojuvvo sámegiella, ja galget oažžut máná, eai oaččo dieđuid iežaset rivttiid birra mii guoská giellaoahpaheapmái.

– Giellaválljen livččii juoga man visot váhnemat galggaše beassat diehtit juo go mánná riegáda, ii galggaše leat juoga man váhnemat fertejit ieža fuomášit.

 

Čilge manne/manne eai galggašš minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

 

– Minerála- ja ruvkedoaibma billista sihke sámi kultuvrra, nanaguoddevaš ealáhusa ja birrasa.

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

 

– Dat ii doaimma. Bieggamillopárkka huksen dagaha ahte masset agibeaivái guohtunguovlluid.

Dat leat stuora váikkuhusat sámi kultuvrii ja gillii.

Boazodoallu lea kulturguoddi ealáhus mii veahkeha bisuhit sihke kultuvrra, árbevirolaš máhtu ja giela.

 

Eanandoallu, movt sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit ealáhusas / álgit ealáhussii?

 

– Eanandoallu dagaha máŋga bargosaji ja danin lea dehálaš bidjat stuora fokusa rekrutteret dán ealáhussii ja bidjat ruhtademiid dasa. Investerendoarjja berrešii lassánit nuoraide geain váilu kapitála álgit ealáhussii ja vai sáhttet investeret boahtteáigásaš doibmii.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástusealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

Dat mii mu mielas lea váldováttisvuohta lea go mearrasámiin eai leat vuoigatvuođat guolásteapmái ja eará resurssaide mearas lágaortnega dáfus. Dálá láhkaortnet dagaha ahte stuora feastonuohttefatnasat sáhttet viežžat guliid mearas eai ge dárbbat buktit guliid báikkálaččat, ja báikkálaš servodagat billašuvvet. Earit, mat gustojit dál, galggaše sirdojuvvot stuora feastonuohttefatnasiin daidda unnit fatnasiidda ja buktingeatnegasvuohta ferte nannejuvvot.

 

Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

 

– Lea dehálaš ahte dieđut giellaoahpaheapmái ja gáibádus sámegielatoahpahussii olahit buohkaid.

Diehtu ahte mánás lea gáibádus oahpahussii galggašii addot ovdal go mánná lea oba riegádan ge.

Dili boarrásiidda suohkaniin gos ii hubmojuvvo sámegiella ferte maid nannet, buohkat galggaše oažžut veahki iežaset eatnigillii.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

 

– Mun oaivvildan ahte «gründer» -doaimmat mat nannejit Sámi lea okta dain diŋggain mas Sámediggi berre áŋgiruššat boahtte áigodagas.

Leat nohkameahttun vejolašvuođat!

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

 

– Giellaoahpahus ja sáhttit sámástit jitnosit leat áššit mat lea mu váimmu lagamusas. Dat lea dan dihte go lean ieš bajásšaddan Lulli-Norggas ja mus lea leamaš váttis doalahit giela go in leat beaivválaččat sámástan.

 

 

Beroštumit

 

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

 

– Mátkkoštit, yoga ja eaktodáhtolaš barggut.

 

Mii lea dat stuorámus man leat vásihan eallimis?

 

– Váttis gažaldat, dien gal ferten eará háve vástidit.

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

 

– Vuoiŋŋastan girjjiin dahje vuolggán vázzit. Dát lea juoga masa lean issoras čuorbi bidjat áiggi.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

 

– Eadni lea mu stuorámus ovdagovva.

Son lea bargan buot maid sáhttá vai moai oappáin oaččuime sámegieloahpahusa Mossas go fárriimet deike, mun ledjen 11-jahkásaš ja oabbá 6-jahkásaš.

Mun dieđan dát lei lossa bargu man son fertii čađahit juohke čavčča, ja mun lean ilus go son dagai dan, go muđui in jáhke livččen hálddašan giela nu bures go dagan.

På forsiden nå