Almmuhus

Almmuhus

Loga mii dáhpá­huvvá Sámi álbmot­beaivvi

Čájáhusgovva: Berit Roald / NTB SCANPIX

Dán áššái leat čohkken dieđuid doaluid birra mat lágiduvvojit Sámi álbmotbeaivvi.

Published date: 
Maŋŋebárga, 5 Guovvamánu, 2019 - 10:40
Updated at: 
Ođastuvvon: 05.02.2019 - 10:41
Fáddásánit: 

Cokka gávtti ja vuoitte riskku


Čájáhusgovva: Kari Lisbeth Hermansen

HÁMMÁRFEASTA: Sámi álbmotbeaivvi prográmma lea Hámmárfeasttas maid.

Doppe giktalit guollemáliin ja biđđosiin.

Vuorbádit maid vuoittu sin gaskkas geain lea gákti badjelis. Sii, geat leat gávtti coggan badjelii, leat mielde riskku vuorbádeamis mas árvu lea 1500 ruvnno.

Muđui galgá sátnejođiheaddji Alf E. Jacobsen doallá sártni, Arnt Johannsen muitala mánáide muitalusaid ja mearrasámi dáidaga birra muitala Maria Stephansen.

Mearrasámi luohti maid galgá gullot, ja lea olu eará mii maid dáhpáhuvvá.

Gáktečájáhus


Čájáhusgovva: Anne Gro Gaup

LOABÁT: Sámi álbmotbeaivvi lea vuosttaš vuos ahte sii levgejit sámeleavggain. beaivet ávvuduvvo Sámi álbmotbeaivi skuvllain ja mánáidgárddiin.

Eahketbeallái lea LauvHállas gos visot dáhpáhuvvá.

Doppe leat báikkálaš searvvit ja eará eaktodáhtolaš bargit searvan lágidit Sámi álbmotbeaivvi doaluid.

Doppe galgá earret eará leat gáktečájáhus. Dasa lassin maid duodječájáhus maid Loabága suohkana mánát leat duddjon.

Diehttelasat biđus lea vuovdimassii doppe ja dakkár spiinnebuoidemális. Unna lávoš galgá maid ceggejuvvot dohko.

Guoimmuheami galgá ráisalaš Ágy doaimmahit. Son galgá earret eará ovttas Loabága skuvllain bargobáji lágidit, ja dasa lassin vel unna konsearttaža doallat Lauvhállas.

FeFo visttis doalut


Fefo preassagovva

PORSÁŊGU: Sámi giella- ja kulturguovddáža olis lágiduvvo FeFo visttis Sámeálbmotbeaivvedoalut.

Doppe galget leat árbevirolaš mállásat maid olbmot besset oastit, ja mánáide lea nuvttá borrat. 

Maŋŋel mállásiid de galget sárdnut, lávlut sámi soga lávlaga, ja galgá maid veahá guoimmuheapmi.

 

PORŠÁŊGU: RiddoDuottarMuseat – Porsáŋggu musea sávvá bures boahtima čájáhusrahpamii museii Leavnnjas guovvamánu 6. beaivvi dii. 10.00.

Čájáhus lea Sámi dálááigge dokumentašuvdna mas leat mielde ovcci sápmelačča iešguđetge duogážiin ja birrasiin. Čájáhus bistá miessemánu 30. beaivvi rádjái.

Girjáivuohta ja kultuvra Sámis lea produkšuvdna mii lea ráhkaduvvon sámi geahčastaga vuođul.

Dokumentašuvnnas leat áigegovat main oaidná sámi servodagaid kulturovdanbuktimiid girjáivuođa, čájehuvvon govaid, čállosiid ja ealligovaid bokte.

Bovden sámedikki ráđđeaddi

BÅDÅDDJO: Sámi álbmotbeaivvi leat doalut olggobealde Nord universitehta Bådådjos.

Doppe galgá leat sárdni, lávlut galget, ja Vågønes musihkka- ja olgoáibmománáidgárddi mánáidkoarra galgá maid lávlut dan oktavuođas.

Stormen bibliotehkas lea almmolaš ávvudeapmi.

Doppe doallá sihke sátnejođiheaddji ja maid sámediggeráđi politihkalaš ráđđeaddis, Anne Toril Eriksen Balto sártni. Doppe lávlot maid «Sámi soga lávlaga» ja Elin Oskal guoimmuha.

Muđui lea Sámi álbmotbeaivvi Bådådjo duopmogirkus sámi ja dáru ipmilbálvalus.

Bådådjos leat maid iešguđetlágan doalut olles vahkku.

Doalut leat sihke Bådådjo joatkkaskuvllas, gos sámi biepmu beassá máisttašit, Nord universitehtas máŋggat logaldallamat main lea sámi sisdoallu, ja mánát besset Ersvika sámi siiddas vel herggiin ge vuodjit.

Mari Boine guoimmuha vel konsearttain bearjadaga maŋŋel Sámi álbmotbeaivvi.

 


Govven: Inger Kristina Gaup (vuorkágovva)

MUOFFIE: Ránu suohkan bovde suohkana álbmoga ráđđevissui Sámi álbmotbeaivvi.

Doppe lea vuosttaš vuos ahte levgejit Sámi leavggain, ja de vuvdet sámi biepmu ráđđeviesu katiinnas.

Nu go olu stuorit báikkiin, de lea maid Muoffies álgán lágidit juo olles vahkku sámi doaluid dan oktavuođas go lea Sámi álbmotbeaivi. 

Sis álge juo doalut lávvordaga guovvamánu 2. beaivvi «Staaloe» teáhterbihtáin Nordlándda teáhteris, man Åarjelhsaemien teáhter lágidii.

Olles vahkkus galget sihke «Sameblod» filmma čáje­hit, ipmilbálvalus, duddjon, logáldallamat, ja nu ain. 

Vahkku loahpahuvvo sotnabeaivvi guovvamánu 10. beaivvi čájálmasáin «Stor-Stina».


Govven: Kila Anti (vuorkágovva)

GÁIVUOTNA: Leat moattit doalut Gáivuonas Romssas Sámi álbmotbeaivvi. Álggos vuos Gáivuona suohkan lágida doaluid Dálošvákkis.

Ráđđevissui leat de bovdejuvvon beaivedoaluide gos Dálošvákki mánáidgárddi mánát guoimmuhit ja maid guossohit biepmu.

Seammás go leat Dálošvákkis doalut, de leat maid doalut Davvi álbmogiid guovddažis Olmmáivákkis.

Doppe lávlot «Sámi soga lávlaga», filmma gehččet, Resirkulert joavku čuojaha skuvlakonseartta, ja doppe maid guossohit biđđosa.

Eahketbeallái de jotket doalut Davvi álbmogiid guovddážis Olmmáivákkis, gosa de olles Gáivuona suohkana álbmot lea bovdejuvvon, ja besset borrat guohpparmállása ja návddašit Resirkulert konseartta.

DEATNU: Deanu searat lágidit maiddái dán jagi Sámi álbmotbeaivvi doaluid Deanu šalddi máŋggageavahusvisttis.

Prográmmas boahtá ovdan ahte diibmu golmma rájes vuovdigohtet mállásiid.

Viđa rájes lea guoimmuheapmi, mánát ja nuorat galget lávlut, luohti galgá gullot ja beassá maiddái álbmotbeaivvi sártni gullat.

Ii boađe ovdan prográmmas gii dan sártni doallá. 


Govven: Kari Lisbeth Hermansen (vuorkágovva)

MÁZE: Mázes lea ávvudit maid Sámi álbmotbeaivvi.

Doppe álget ipmilbálvalusáin, ja loahpahit servodatviesus.

Servodatviesus besset olbmot oastit borramuša, ja diehttelasat lea biđus okta dain borramušáin maid beassá oastit.

Lágideaddji lea Máze boarrásiid doaibmaguovddáš.


Govven: Anne Rasmus 
(vuorkágovva)

KÁRÁŠJOHKA: Kárášjoga nuoraidskuvlla oahppit leat searvan prošektii man namma lea «Nuoraid Lávdi».

Sámi Álbmotbeaivvi doaluin Kárášjoga hárjehallanviesus lea čájálmas ja gákte-catwalk.

Lea ovttasbargu Sámi Giella- ja kulturguovddážiin ja nuorat leat ožžon veahki Sverre Porsangeris gii lea dovddus neavttár.

Sverre Porsanger lea veahkeheamen nuoraid hárjehallat čájálmasain.

Olles nuoraidskuvlla lea searvan, ja leat leamašan iešguđet joavkkut.

Muhtumat leat čállán ja ráhkadan mánusa, earát leat neavttárat, govvejeaddjit, rekvisihtaid ordnen, čuovgga ja jiena stivren ja bargan musihkain, čállet gávccát ceahki oahppit preassadieđáhusas.

Kulturbálkkašupmi geigejuvvo

GUOVDAGEAIDNU: Nu go juohke jagi Sámi álbmotbeaivvi, de almmuhuvvo gii lea vuoitán Guovdageainnu suohkana kulturbálkkašumi.

Dan almmuhit ja geigejit maid Báktehárjjis, gos Guovdageainnu almmulaš doalut lágiduvvojit.

Dasa lassin de oažžu oastit biđđosa doppe ja muđui eará borramuša.

Sáhkavuorut leat maid, go earret eará sámediggeráđđi Berit Marie P. Eira galgá sártni doallat, Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara maid.

Guoimmuheamis leat earret eará Juoigalasat go juoiggastit, «Sámi soga lávlaga» galget lávlut, fimmaš «Movt min gáktemálle rievdan» čájehuvvo, Meahcceguovddáš doallá govvačájáhusa, ja mánáide leat stohkosat ja nuvttá láibbážat.

Eahkes loahpahuvvo Sámi mánáidteáhter čájálmasain «Liiko munnje» kulturviesus ja Lounge Sápmi, gos easkaálgit besset lávlut.

 

Teáhterbihttá


Preassagovva.

GUOVDAGEAIDNU: Sámi álbmotbeaivvi boahtá Sámi mánáidteáhter Guovdageidnui čájálmasáin «Liiko munnje». 

– Bihtás dáhpáhuvvá visot in­terneahtas. Eai olbmot oainne nuppit nuppiid. Interneahtas oidnet olbmot dušše dan maid ieš háliida čájehit. Visot gulahallan muitalusas lea čállojuvvon interneahtas. Buot karakterat leat ealli­min interneahtas, eai ge albma eallimis, čilge Deanu kulturskuvlla rektor Ebba Louise Joks.

Bihttá čájehuvvo kulturviesus eahkes.

Dronnet ja ruvdnoprinsa boahtiba


Govven: Sara Máret Rávdna Oskal (vuorkágovva)

OSLO: Oslo Sámi viessu lágida ovttas earáiguin Sámi álbmotbeaivvi oaivegávpogis. 

Dronnet Sonja ja ruvdnoprinsa Haakon Magnus boahtiba maid.

Doppe šaddá nu go levgen, dáiddačájálmas «Everyone Says Hello» Máret Ánne Sarain, sártnit, kultuvrralaš guoimmuheapmi, doalut mánáide, filbmačájálmas «Power of Joik» Paul Anders Simmain, teáhterčájálmas, kirkomeassut, feastamállásat ja konsearttat Mari Boiniin ja ISÁK joavkkuin. 

Wimme Saari Romssas


Ávvira vuorkágovva

ROMSA: Sámi álbmotbeaivvi leat Romssas ollu mii dáhpáhuvvá.

Nu go iešguđetlágan čájáhusat, dohkkáteáhter mánáide, Sámi álbmotbeaivvi almmolaš doalut, rabas seminara: «Why is reindeer husbandry so problematical?» mii lea eaŋgalasgillii, logaldallan sámi girjjálašvuođas, ja konsearttat earret eará Wimme Saariin ja Rinniin.

Kálle Urheim guoimmuha


Govven: Maret Elin Kemi
(vuorkágovva)

HÁRSTTÁK: Doppe šaddá levgen, Sámi álbmotbeaivvi doalut nu go sártnit, juoigan, njoarosteapmi, kultuvrralaš guoimmuheapmi, lunšakonsearta Kalle Urheimain, dáiddačájáhus, báikenammaseminára, kafea gos vuvdet sámi borramuša, gáktečájáhus, doalut mánáide, ja konsearta juigiin Simon Issát Maraineniin. 

Anja Storelv Stochholmmas

STOCHOLBMA: Ruoŧa oaivegávpogis leat maid doalut Sámi álbmotbeaivvi.

Doppe galgá levgen ja lávlut «Sámi soga lávlaga», juoigan, diktalohkan, gáfestallan, hálešteapmi, muitaleapmi. 

Eahkedis galgá maid konsearta Anja Storelvain ja su joavkkuin. 

Mikkel Gaupas čájálmas


Govven: Inga Marie Guttorm (vuorkágovva)

BERGEN: Doppe galget sámi ávvudoalut, guossohit sámi borramuša nu go bohccobierggu ja luopmániid, gudnebálkkašumi juohkin, Mikkel Gaup čájeha teáhterčájálmasa «Risten ja Ante» mii heive sihke mánáide ja ollesolbmuide, logaldallan «Urfolks rett til selvstyre - Sametinget i et komparativ perspektiv» ja digaštallan dan maŋŋá.

Solju joavku Helssegii

HELSSET: Suoma oaivegávpogis leat maid sámi doalut Sámi álbmotbeaivvi.

Doppe galgá Mini-skápmagovat festivála gos čájehit iešguđet sámi filmmaid, ja šaddá maid konsearta Solju joavkkuin ja Ailu Valliin.

På forsiden nå