Almmuhus

Almmuhus

Rámbuvrrat sámi guovlluin galggaše čalmmu­stahttit sáme­gielaid eambbo

RÁMBUVRRAS MAID OIDNOT: – Giella galggašii leat lunddolaš oassi ealáhusain, valáštallanservviin, digitála máilmmis, rámbuvrras ja juohke sajiin gos olbmot leat. Čájáhusgovva (vuorkágovva)

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo hástala kronihkastis ásahusaid, sihke priváhta ja almmolaš, eambbo čalmmustahttit ja geavahit sámegielaid. 

Published date: 
Vuossárga, 5 Njukčamánu, 2018 - 14:44
Updated at: 
Ođastuvvon: 05.03.2018 - 15:19
Fáddásánit: 

Kronihkkačálli: Aili Keskitalo, Sámedikki presideanta
Govven: Kenneth Hætta (preassagovva)

Sámeláhka álggii doaibmat 1992:s, ja lága bokte galget giellahálddašansuohkanat čalmmustahttit sámegiela.

Dat mearkkaša ahte diehtojuohkimat ja skovit galget leat sámegillii ja sámegielagat galget oažžut ­vástádusa sámegillii.

Sámegielat leat dan dilis ahte dat leat unnitlogus eanaš sajiin, dain leat unnibut giellaguoddit, unnánat giellaarenat ja unnánat giellaveahkkeneavvut go ovdamearkka dihte dárogielas.

Mii vásihit odne ahte olu bálvalusain ja servo­datarenain lea dárogiella mii gullo ja ­geavahuvvo.

Min ođđaáigge servodagas, gos mii árvvusatnit dásseárvosašvuođa, demokratiija ja máŋggabealatvuođa, na dakkár servodagat gal nagodivčče láhččit ain buoret saji sámegielaide.

 

Sámi giellaođastus – ollislaš ja strategalaš giellalokten

NAČ 2016:18 Váibmogiella, gos sámi ­giellalávdegoddi veardádalai ja geahčadii dáláš lágaid, ortnegiid ja doaimmaid ­sámegielaide, bosáda sávvamis sámegielaid dál miehtebiggii.

Sámeláhka lea doaibman guhká, seamma lea dearvvašvuođaláhka, mánáidgárdeláhka ja oahpahusláhka.

Mun jáhkán ahte mii, geat vásihat dáid lágaid givrodaga ja geahnohisvuođa, mii leat ­várra ovttaoaivilis sámi giellalávdegottiin: ahte sámegielaid rivttiid ja eavttuid ferte ­buoridit.

Servodat lea maid rievdan, olbmot fárrejit gávpogiidda, gulahallet eanet ja eanet neahta bokte, ja servodatstruktuvrrat, nugo dearvvašvuođaásahusat ja ­oahpahusmállet leat rievdan.

Dát rievdan gáibida ođđa ja buoret heivehuvvon ­giellapolitihka.

 

Sámediggi juolluda odne doarjagiid olu sámi ásahusaide ja fitnodagaide, ja maid muđui prošeaktaruđaid sihke organisašuvnnaide, ásahusaide ja priváhta olbmuide.

Sámi siviilaservvodagas lea vejolaš­vuohta čalmmustahttit sámi gielaid ­mealgat eambbo.

Danin oaidnit Sámediggeráđi ­bealis dárbbu ollislaš ja strategalaš giella­loktemii – sámi giellaođastus.

 

Sámegiella buot servodat arenain

Dán jagáš Sámi álbmotbeaivve lei somá geahččat TV2 dálkedieđáhusa, go doppe logai Eli Kari Gjengedal dálkedieđáhusa sámegillii.

Lea hui movttiidahtti oaidnit go earát muitet ja čalmmustahttet giela, dat ligge mu váimmu.

Mun šávašin eambbo dákkár vásáhusaid, ja ii ge dušše álbmotbeaivvi, muhto birra jagi, juohke sajis.

Mii háliidivččiimet ahte sámegielat gullojit buot sajiin servodagas.

Giella galggašii leat lunddo­laš oassi ealáhusain, valáštallan­servviin, digitála máilmmis, rámbuvrras ja juohke sajiin gos olbmot leat. Mun háliidan hástalit earret eará priváhta fitnodagaid ja ásahusaid eambbo geavahišgoahtit sámegielaid.

Lea buoridanmunni ovdamearka dihte rámbuvrrain galbet sámegielaide ja dieđuid juohkit sámegillii.

Mun jáhkán dát boahtá ávkin maiddái fitnodagaide, go luodda olbmo millii ja dovdduide dáidá mannat eatnigiela bokte.

 

Mánát geavahit olu áiggi astoáiggefálaldagain, leaš dál kulturskuvllain dahje valáštallanservviin.

Giellaođastusa bokte háliidat loktet sámegiela geavaheami ja čalmmus­tahttima maiddá mánáid astoáiggefálaldagain.

Mii jáhkkit ahte sáhtášii eambbo ­geavahit sámegielat sániid ja čalmmustahttit sámegielaid nu go astoáiggefálaldagain, vaikko leat dárogielat mánát maid asto­áiggefálaldagain.

Nu šattašii sámegiella lunddolaš earáide maid, daidda geat eai sámás. Ja doaivumis dat movttiidahttá sin maid sámástišgoahtit.

 

Sámegiella riegádahttimis gitta boarrásiid siidii

Mu dáhttu livččii ahte mánát ja nuorat ­beasašii bajásšaddat servodagas gos sámegielat oidnojit, gullojit ja geavahuvvojit.

Mánáin galggašii leat sámi mánáidgárdefálaldat, sámegieloahpahus skuvllas gálgga­šii seamma lunddolaš go dárogielat oahpa­hus, ja eadni ja áhčči galggašeigga diehtit ahte njuoratmánná beassá eatnigiela geava­hit bajásšaddamis.

Sámegiel fálaldagat gálgga­še min čuovvut dan rájes go riegádit dassái go ollet boarrásiidsiidii.

Sámediggi áigu sámi giellaođastusa bokte loktet min váibmogiela árvvu.

Mii háliidat ollislaš giella­loktema, sihke rievdadit ja buoridit lágaid ja eavttuid, muhto maiddái loktet sámegiela oidnosii buot servodatsurggiid.

 

Mii diehtit ahte dál jo čalmmustahttet olu ásahusat, fitnodagat ja eaŋkilolbmot sámegielaid iežaset birrasiin. Dáid háliidan ­giitit, go dii dahkabehtet dehálaš barggu sámegielaid árvvu loktemis.

Sámedikki bealis áigut bargat dan nammii ahte sámegielaid rámmaeavttuid buoridit, leaš go davvi- ­lulli dahje julevsámegiella.

Ja eat eisege vajálduhte bihtán-, ubmi- ja nuortalašgiela maid lea dehálaš ges ealáskahttit.

Eiseválddiin lea ovddasvástádus, Sáme­dikkis lea ovddasvástádus ja mii dárbbašit veahki dus.

På forsiden nå