DIIMMÁ VUOITI: Diibmá jienastedje Ávvira lohkkit Marion Anne Knutsena jagi sápmelažžan. Son bekkii mediain go ovddidii rabasvuođa seksuála illástemiid birra. Vuorkágovva: Berit Marie Lise Eira
Nammat dán jagi sápmelačča
Ávvir bivdá lohkkiid evttohit dán jagáš sápmelačča.
Published date:
Vuossárga, 20 Skábmamánu, 2017 - 10:35
Updated at:
Ođastuvvon: 20.11.2017 - 10:44
Fáddásánit:
Ávvir lea guokte maŋimuš jagi nammadan daid jagiid sápmelačča. Lohkkit leat jienastan su gean sii oaivvildit leat bures ovddidan sámi.
Ovddit jagiid lea doaimmahus geahččan makkár sápmelaččat leat beaggán daid jagiid, ja evttohan namaid maid lohkkit besse jienastit.
Dán jagi besset lohkkit maid evttohit sin geaid sii oaivvildit ánssášit namahusa «Dán jagi sápmelaš 2017».
Evttot namaid
Mii bivdit lohkkiid evttohit gii jagi 2017 sápmelaš galgá leat.
Dán jagáš sápmelaš galgá beaggán miehtá Sámi, ja soaitá vel viidábut. Sápmelaš galgá bargan buori barggu sámeservodaga ovdii, ja soaitá beaggán mediain iežas barggu dahje rahčamuša oktavuođas.
Sádde evttohusa Ávvirii, mas muitalat manne dát olmmoš ánssáša namahusa. Áigemearri sáddet evttohusa lea juovlamánu 1. beaivvi. Sádde evttohusa dán epoasta čujuhussii: redaksjonen@avvir.no .
Juovlamánu 13. beaivvi almmuhat geat leat evttohasat nammaduvvot dán jagi sápmelažžan, ja dan rájes besset lohkkit jienastit su gean oaivvildit galgat vuoitit.
Lullisápmelaš vuosttaš vuoiti
Dál lea goalmmát háve go Ávvir nammada dán jagaš sápmelačča.
Vuosttaš háve, 2015:s, šattai artista Jon Henrik Fjällgren jagi sápmelažžan.
Dan jagi son lei mielde Ruoŧa Melodifestivalenis, ja goasii beassan Eurovision musihkkagilvui.
Son ovddidii luođi ja erenoamážit lulli-sámi luohtevieruid.
Ovddidii dehálaš ášši
Diibmá šattai Marion Anne Knutsen jagi sápmelaš. Sutnje lei čielga vuoitu, go son oaččui beali jienain.
Knutsen lea Divttasvuonas eret, ja bekkii jagi 2016 olu, go son čuvgehii rohcošemiid Divttasvuonas, mat galget jahkeviissaid dáhpáhuvvan.
Son šattai ovtta ládje ovdagovvan dan áššis, go rahpasit muitalii maid ieš lei vásihan gilážis.
Maŋŋil leat olu áššit boahtán ovdan, muhtun áššit leat dikkis leamaš, eará áššiid leat ain dutkame.
På forsiden nå
ÁLBMOTDEARVVAŠVUOHTA:
Kárteba manne Guovdageainnu nissonat ellet guhkit go eará nissonat
Kárteba manne Guovdageainnu nissonat ellet guhkit go eará nissonat
Nissonat Guovdageainnus ellet guhkit go muđuid gaskamearálaččat Norggas, ja dat boktá dutkiid fuomášumi.
Eallima heajos ja buriid vásáhusaid čalmmustahttá musihkain:
– Vásihin psyhkalaš veahkaválddálašvuođa.
Son geavahii mu,
buoridit iežas
iešdovddu
– Vásihin psyhkalaš veahkaválddálašvuođa.
Son geavahii mu,
buoridit iežas
iešdovddu
– Lávdi lea buot buoremus maid dieđán, lea munnje terapiijan dan áiggi dáhpáhusaide go mus ii leat leamašan nu buorre dilli.
Máŋggas váldon gitta politiijaide mannan ija
Máŋggas váldon gitta politiijaide mannan ija
Mannan ija lea politiijain leamaš olu bargu miehtá Finnmárkku.
Goddon bohccot mat gávdnojedje ledje ain lieggasat
Goddon bohccot mat gávdnojedje ledje ain lieggasat
Stáda luonddubearráigeahču bargi Henrik Eira duođašta ahte son lea gávdnan jápmán bohccuid Vuottašluobbala davábealde.
Nagodii háhkat badjel gávcci milljovnna ruvnno dáiddáriidda
Nagodii háhkat badjel gávcci milljovnna ruvnno dáiddáriidda
Sámediggi ja Sámi dáiddárráđđi leat šiehttan 2019 dáiddáršiehtadusa. Sámi dáiddárráđi šiehtadallanlávdegotti jođiheaddji Synnøve Persen beasai čállit vuollái ođđa dáiddáršiehtadusa masa Sámediggi juolludii 8 350 000 ruvnno.
Beassan mielde ođđa filbma ovdánahttinprográmmii
Beassan mielde ođđa filbma ovdánahttinprográmmii
12 nissonfilbmadahkki lea válljejuvvon mielde Norsk Filminstitutt ja Talent Norga ođđa ovdánahttinprográmmii maid leat gohčodan UP.
– Fáhkka njuikii gumpe luotta ala
– Fáhkka njuikii gumpe luotta ala
Vuojedettiin gaskal Kárášjoga ja Gievdneguoikka leat unnimus golbma olbmo oaidnán gumppe duorastateahkeda Vuottašluobbala lahkosis.
Dutket su láganiid
Dutket su láganiid
Max Mackhé lea okta dain olusiin geat ellet gasku sámi servodaga, muhto geat eai beasa jienastit sámediggeválggain. Dál leat dutkit ohcamin juste su láganiid.
Vuorrasiin gievrrabut čárvvát
Vuorrasiin gievrrabut čárvvát
Vuorasolbmuin leat šaddan gievrrat čárvvát. Oahppu ja guhkkodat lea dehálaš fáktorat, muhto maiddái dilli bajásšattadettiin, oaivvildit dutkit.
Eallinahki 2040:s lassána 83,6 jahkái Norggas
Eallinahki 2040:s lassána 83,6 jahkái Norggas
Guorahallan mas gehččet meroštallon eallinagi ja jápminsivaid máilmmis 2040:s, čájeha ahte erohusat unnot. Eallinahki lassána Norggas, muhto eanemusat eará riikkain.
Ruošša ii ožžon dieđu go Amerihká soahtegirdit hárjehalle davvin
Ruošša ii ožžon dieđu go Amerihká soahtegirdit hárjehalle davvin
Seammás go gaska-Norggas ráhkkanit NATO-hárjehallamii «Trident Juncture», de leat Amerihká soahtegirdit čađahan bávkalemiid Romssas, juoga man birra Ruošša ii leat ožžon dieđu.
– Iskanskovvi áitá sámiid riektesihkkarvuođa
– Iskanskovvi áitá sámiid riektesihkkarvuođa
Iskanskovvi man vuođul doaktárat galget oaidnit leago buhcciin demeansa, gávdno dušše dárogillii, iige leat sámegillii, iige heivehuvvon sámi kultuvrii.
Stáda luonddubearráigeahčču duođašta ahte lei gumpe Šuoššjávrris
Stáda luonddubearráigeahčču duođašta ahte lei gumpe Šuoššjávrris
Go Stáda luonddubearráigeahčubargi sáddii govaid sávzaráppiin mielbargiide lulde, de bođii duođaštus ahte lea gumpe mii speajai sávzaealu Šuoššjávrris.
Guovddášbellodaga politihkkárat eai boađe čoahkkimii:
– Huksenáššit maŋiduvvojit
dassážii go eatnamat jikŋot
– Huksenáššit maŋiduvvojit
dassážii go eatnamat jikŋot
Kárášjogas leat olbmot vuordimin ahte besset hukset ja roggat, muhto plánalávdegoddi mii galggašii meannudit áššiid ii čoahkkan. Plánalávdegotti nubbejođiheaddji, Anders Somby jr. (JSL), risse dál Guovddášbellodaga áirasiid.
