Gurutravddas: Dulkonprošeavtta jođiheaddji Randi Andersen; gulahallanráđđeaddi Eilert Sundt, lávdegottejođiheaddji Ann-Karin Furskognes ja Kvalitehta- ja ovdánahttinhoavda Anne Grete Olsen. Preassagovva

Finnmárkku buohcciviessu ásaha sámegiela lávdegotti

Finnmárkku buohcciviessu lágidii Kárášjogas sámegiela giellalávdegotti álggahančoahkkima bearjadaga geassemánu 30.beaivvi.

13:20 Suoidnemánu 05. beaivi 2017

Norgga lága ektui lea sámegiella ja dárogiella ovttadássásašgielat sámi giellahálddašanguovllus. Finnmárkkus leat vihtta dákkár gieldda, ja pasieanttain geat dáhttot lea riekti oažžut bálvalusaid sámegillii Finnmárkku buohcciviesus.

 

Finnmárkku buohcciviesus lea olu dáhkkon nannet sámegiela

Kvalitehta- ja ovdánahttinhoavda Anne Grete Olsen muitala preassadieđáhusas ahte lea dahkkon olu dan ovdii nannet vejolašvuođaid geavahit sámegiela dearvvašvuođadoaimmahagain Finnmárkkus daid maŋimuš jagiid.

– Earret eará leat mii ožžon ođđa neahttasiidduid mas buot pasieanttadieđut almmuhuvvojit sihke dárogillii ja sámegillii. Eanaš oassi praktihkalaš dieđuiguin ja dieđut min ossodagaid ja divššodanbáikkiid birra leat maid guktot gillii. Mii hukset dađistaga eanet diehtojuohkima divššodanfálaldagaid ja guorahallamiid birra. Mii leat maid ožžon sadjái dulkonbálvalusa. Sámegieladulka lea fidnemis telefovnna ja videoságastallama bokte beaivet ja eahkedis. Vai min bargit sáhttet dikšut sámegielahálli pasieanttaid, muitala Olsen.

– Ja eat ge galgga vajáldahttit ahte Hámmárfeasta buohcciviessu leamaš máŋga jagi jo sámegiella dulkka guhte bargá olles áigge virggis buohcciviesus, muitalastá dulkonprošeavtta jođiheaddji Randi Andersen preassadieđáhusas.

 

Lea ain olu bargu

Sii oidnet dattetge ahte lea olu bargu mii ain gáibiduvvo ovdal go  leat ollašuhttán norgga lága áigumušaid ja gáibádusaid.

– Ovdamearkka dihte de eat nagot mii sáddet sámegielat reivviid buohkaide geat dan dáhtošedje. Váikko dahkko olu ja buorre bargu dain iešguđetge ovttadagain ja ossodagain de mis váilo guovddáš orgána mii sáhttá koordineret daid iešguđetge evttohusaid. Ja danin mii leatge ásahan dákkár sámegiella giellalávdegotti. Lávdegoddi galgá buktit ráđiid dearvvašvuođalágádussii. Rávvet mo buoremus lági mielde sáhtášii láhčit dili sámi pasieanttaide, lohká Olsen.

Lávdegotti jođiheaddji Ann-Karin Furskognes muitala lea hui buorre go dát bargu lea álggahuvvon. Son bargá beaivválaččat SÁNAG:a dutkan ja ovdánahttinovttadaga (DjO) jođiheaddjin.

– Mii eat galgga leahkit orgána mii dušše báhpáriid sirddaša, muhto mii galgat olahit áššiid. Mii galgat buktit buriid ráđiid lágádusstivrii ja mii galgat hábmet praktihkalaš čovdosiid pasieanttadeaivvademiid oktavuođas, lohká son.

 

Sámegiel giellalávdegotti miellahtut

Ann-Karin Furskognes (jođiheaddji), SÁNAG DjO
Eilert Sundt (čálli), Gulahallan
Ellen Inga Hætta, Klinihkka Hámmárfeasta, Spesialistadoavttirguovddáš Kárášjohka
Are Nedrejord, Klinihka prehospitála bálvalusat, Biilaambulánsa Gaska-Finnmárku
Berit Gaup, SANKS, MNP Kárášjohka
Randi Andersen, Dulkonprošeakta
Jørgen Dahl, Geavaheddjiidlávdegoddi

Ii leat dušše giella, muhto maiddái kulturmáhttu

SÁNAG:a DjO-ráđđeaddi sosiálaantropologa Renathe Simonsen lei bovdejuvvon čoahkkimii logaldallat kulturáddejumi birra sámi pasieanttadeaivvademiid oktavuođas.

– Lea dehálaš ahte ii dušše jurddaš pasieantta giela birra muitala Simonsen.

– Váikko giella leage dat deháleamos kulturguoddi, de juohkehaččas leat dábit, arvvut ja ovdagáttut mat váikkuhit mo mii jurddašat dearvvašvuođa ja buozalmasvuođa birra. Ovdamearkka dihte lea dábálaš ahte sámi pasieanttat hilgot dahje eai daga maidege jus leat bákčasat nugo dábálaš norgga pasieantta livčče dahkan. Dáid beliid birra lea dehálaš dearvvašvuođabargiide diehtit. Muđui sáhttá badjelgeahččat duođalaš dávddaid, lohká son.

Simonsena mielas lea hui buorre go Finnmárkku buohcciviessu ásaha dákkár lávdegotti. Ja go sin mandáhtta lea guorahallat áššiid mat gusket kultuvrii.

– Dát čájeha ahte lea dáhttu dáid váldit duođalažžan ja dat lea somá. Háliidan maid seammás ávžžuhit ahte buot ođđa bargit Finnmárkku buohcciviesus oččošedje oahpistankurssa kulturáddejumis mas deattuhuvvo sámi álbmot Finnmárkkus.

 

Váillaha guovddášinstánssa mii bargá sámegielain ja kulturbargguin

Váikko dahkko olu ja buorre bargu dain iešguđetge ovttadagain ja ossodagain de lea Finnmárkku buohcciviessu váillahan guovddáš instánssa mii sáhttá koordineret ja ovttastit dán barggu.

– Vai mii sáhttit sáddet pasieanttareivviid sámegillii de fertejit ovdamearkka dihte čállit dain iešguđetge ossodagain leahkit oadjebasat ahte sáddejit rivttes reivviid. Mii fertet jorgalahttit buot frásaid ja divššodančilgehusaid mat geavahuvvojit reivviiguin. Ja mii fertet sihkkarastit ahte buot datateknihkalaš systemat nagodit gieđahallat máŋga giela. Dát mearkkaša ahte olu olbmot fertejit bargat fárrolaga, muitala Furskognes.

 

– Muhto dál go sámegiellalávdegoddi lea sajis de lea mus buorre jáhkku olahit áššiid, lohká son.

 

Finnmárkku buohcciviesu sámegiellalávdegoddi jođihuvvo Ann-Karin Furskognes bokte, gii lea SÁNAG:a dutkan ja ovdánahttinovttadaga (DjO) jođiheaddji. SÁNAG – Sámi našuvnnalaš gealbobálvalus – psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen ja gárrendilledikšu. Čállibálvalus gullá lágádusa gulahallanguovddážii. Lávdegottis leat miellahtut buot njealji klinihkas, geavaheddjiidlávdegottis ja Finnmárkku buohcciviesu dulkonprošeavttas.

Loahpas čállet vel ahte sámegiela giellalávdegoddi galgá buktit ráđiid Finnmárkku buohccivissui das mo sáhtášedje ásahit doaibmabijuid vai lágádus olahivčče daid juridihkalaš, etihkalaš ja pasieanttasihkkarvuođa geatnegasvuođaid sámegiela hárrái.

 

 

 

Fáddásánit
Ođđasat

På forsiden nå