«Jurdda» čájáhus rahppui Beasi Kulturstašuvnnas Kárášjogas vuossárgga veaigin. Govvačájáhusa dáiddárat leaba nuorra Kárášjoga govvadáiddár Per Asle Sara ja govvideaddji Marith H. Asuna Gárgoš-Solbakken , muhto lei dušše Sara gii sáhtii ovddidit sudno govaid čájáhusrahpamis. Govven: Silje Malene Varsi.

Párra čáje­heaba iežaska politih­kalaš dáida­giid

Govvadáiddár Per Asle Sara ja su moarsi, govvideaddji Marith H. Asuna Gárgoš-Solbakken, čájeheaba dáid beassážiid iežaska ođđa dáidagiid Kárášjogas. Soai lohkaba iežaska leat spiehkastan eret dáiddavuogis masa leaba hárjánan ja govaid sáhttá dulkot leat politihkalažžan.

20:18 Cuoŋománu 11. beaivi 2017
Ođastuvvon: 11.04.2017 - 20:19

Čájáhus «Jurdda» rahppui Beasi Kulturstašuvnnas Kárášjogas vuossárgga veaigin.

Govvačájáhusa dáiddárat leaba nuorra Kárášjoga govvideaddji Marith H. Asuna Gárgoš-Solbakken ja govvadáiddár Per Asle Sara, muhto lei dušše Sara gii lei čájáhusrahpamis.

– Mun ja mu moarsi Máret jurddašeimme moadde mánu áigi ahte háliideimme lágidit govvačájáhusa ja galggai leat diekkár fáddáčájáhus, plániime ahte galgá leat sámástaddan birra ja inspirašuvdna sápmelaččain, sámevuođas, Kárášjogas ja maiddái Finnmárkkus, čilge nuorra govvadáiddár Per Asle Sara.

 

Earálágan govat go dábálaččat
Sara muitala Gárgoš-Solbakkena govain lea muitalus mii álgá vuosttaš govas gitta gávccát govvii. 

Son dábálaččat láve bargat dego luonddu micro-govvideaddjin, dat mearkkaša ahte son váldá govaid hui lahka gos oainnát buot detáljjaid, muhto dál son lea válljen govvet stuorát motiivvaid.

Sara maid lea geahččalan ráhkadit earálágan govaid go maid son dábálaččat láve málet ja son lea geavahan sámi elemeanttaid govaide.

– Nie mo mun barggan govain de lean hui spontána ja lunddolaš dábálaččat, muhto dáid govain fertejin veaháš doalahit daid elemeanttaid maid mun liikon sárgut ja guoskat. Mus eai leat earret go guokte gova ja dát galge inspiserejuvvon sámevuođas ja leat veaháš máinnaslaš govat mat gusket veaháš duohtavuhtii. Moai ean dábálaččat láve ná fokuseret sápmelaččaide ja sámevuhtii. Mun dábálaččat liikon málet nevrriid ja balddonasaid, earet eará maiddái hui abstrákta ja lunddolaččat, dál leat gávttit mielde, bohccot ja sámi leavga, dan in láve dábálaččat gal málet, nu ahte dat lei hui ođas munnje, dadjá Sara.

 

Erenoamáš čájáhus


​GALLEDII: Per Thomas Aira Balto lei boahtán govvačájáhussii ja son lohká govat ledje erenomážat mo dáiddárat leat govven sámevuođa.Silje Malene Varsi govven.

Per Thomas Aira Balto lei boahtán govvačájáhussii ja son lohká liikot govaid maid lea beassan oaidnit govvačájáhusas.

– Lea fiinna govat ja leat buori barggu bargan, govat leat hui erenomážat go lea erenomáš vuohki mo lea govvidan ja málen. Lea eanaš politihkka govain, ruvkedoaimmat ovtta govas ja olu sámevuohta. Govas lei Leastadius vai muhtin páhppa mielde, govain čájehuvvo mo Sámis lei ovdal ja mo dálá dilli lea, oaivvilda son.

 

Vuosttašceahkkefálaldat

Gudrun Eriksen Lindi lea okta Beasi Kulturstašuvnna oamasteddjiin ja son lea okta dain gii hutká doaimmaid Kulturstašuvdnii.


Gudrun Eriksen Lindi govvačájáhusa rahpamis.  Silje Malene Varsi govven.

– Mun liikon hui bures ođđa dáiddáriidda addit vejolašvuođa čájehit iežaset govaid, sii eai leat vuos beakkánat ja leat easka álggaheamen ja eai ge dieđe vel šaddá go dát sin eallinláibin. Mu mielas lea dehálaš ahte mis lea dákkár vuosttašceahkkefálaldat gos sáhttet čájehit iežaset govaid ja maiddái gos sáhttet deaivvadit, lohká son.

 

Provosere ja girjái

Son lea čuvvon dáiddár guoktá dáidagiid ja lohká oaidnán rievdademiid dáidagis.

– Mun lea čuvvon goappašiid, sihke Per Asle ja Máreha govaid, dan gal oainnán ahte goappašagain lea veahá rievdan dat dáiddaovdanbuktin ja earálágan muitalus, muhto dieđusge mun in máhte čilget sin muitalusaid. Mun liikon Máreha go son provosere min veahá smiehttat, manne galget govat leat dušše nuo ja ná, son ovddida iežas oainnu. Per Asle lea dat girjáivuohta ja ivdnáivuohta, das leat nu olu detáljjat ja lea liikká nu earálágan govat dál go lea bidjan sámevuođa ovdan, dadjá Lindi.

 

På forsiden nå