Beaivváš Sámi našunálateáhter doarju árvalusaid mat leat ovddiduvvon Váibmogiella rapporttas, muhto mearkkašit aŋkke ahte dáidda- ja kulturoassi ii leat gieđahallon guorahallamis. Govva lea govvejuvvon Ridn'oaivvi čájálmasas 2013:s. Govven: Aslak Mikal Mienna

Váillahit dáidda- ja kultur­oasi «Váibmo­giella» guora­hallamis

Sámi Našunálateáhter Beaivváš rámida sámi giellalávdegotti buori barggu Váibmogiella rapporta oktavuođas, muhto váillahit dáidda- ja kulturoasi guorahallamis.

17:50 Njukčamánu 20. beaivi 2017
Ođastuvvon: 21.03.2017 - 10:58

Beaivváš Sámi Našunálateáhter doarju vásedin daid árvalusaid mat leat ovddiduvvon Váibmogiella rapporttas, muhto mearkkašit aŋkke ahte dáidda- ja kulturoassi ii leat gieđahallon guorahallamis, ja danne áigot ovddidit čuovvovaččaid.

– Dáidda- ja kulturdoaibma lea hui dehálaš oassi almmolaš dilis. Nana ja girjás kultureallin lea eaktun ealli demokratiijai ja almmuhanfriddjavuođa áimmahuššamii. Kultuvra (dás ovdanbuktinvuohki) váikkuha hui ollu siviilaservodaga oasi ovdánahttimii. Buot olbmuin lea vuoigatvuohta buktit cealkámušaid iežas gillii sihke čálalaččat, njálmmálaččat, govvadáidaga, lávdedáidaga, girjjálašvuođa ja musihka bokte. Dáidda- ja kultursuorgi váikkuha dainna lágiin maiddái dehálaš giellapolitihkalaš bargguin, čállet sii cealkámušas.

 

-Unnit ossodagat maid gielalaš riggodahkan

Beaivváš Sámi Našunálateáhter mearkkašit ahte lávdegottis leat doahpagat movt juohkit gielladili ieš guđetge geográfalaš guovlluin: giellaseailluheami-, giellavirkkosmahttin- ja stuoragávpotsuohkaniidda.

– Dáid doahpagiid sáhtašii áinnas atnit maid earáide go dušše suohkaniidda; nugo institušuvnnaide, arenaide ja birrasiidda, čalmmustuhttin dihte ahte unnit ossodagat maid sáhttet doaibmat gielalaš riggodahkan, dahje giellavirkkosmahttinguovddážiin.

 

– Sámi Našunála teáhteris lea maid ulbmilin gáhttet sámi gielaid. Buot čájálmasat leat sámegillii, ja Beaivváža ulbmilin lea geavahit buot sámi gielaid min buvttadusain. Dasa lassin tekstejuvvot stuora oassi teáhtera čájálmasain sihke dáro- ja eŋgelasgillii vai sii guđet eai ipmir sámegiela maid ipmirdit.

 

Sihke giellaseailluheaddji ja giellavirkkosmahttin ásahus

Badjel 30 jagi lea teáhter geavahan sámegiela sihke bargo- ja lávdegiellan. Dáiddalaš bargguid bokte ovddida teáhter girjjálaš- ja lávdegiela buot ahkásaš gehččiide.

– Mii jorgalit ovddeš klassihkkáriid ja ođđaset bihtáid sámegillii, ja dasa lassin movttiidahttit sámi girječálliid čállit ođđa dramatihka. Daid čájehit miehtá, sihke báikkálaččat, regionála, našuvnnalaš ja internašuvnnalaččat. Sámi našunálateáhter Beaivváš lea dainna lágiin sihke giellaseailluheaddji ja giellavirkkosmahttin ásahussan, celket sii.

 

Čalmmustahttin dehálaš

Sámiid birra diehtodássi lea dál oba coagis Norggas. Dáidda- ja kulturdoaimmahat lea lassin skuvladoaimmahusaide hui mávssolaš potensiála juohkit dieđuid sámiid birra. Dasa lassin lea dáidda- ja kulturdoaimmahus maid mielde lokteme árvvu marginála joavkkuide ja marginála gielaide.

– Árvodássi lea dehálaš jus áigu geavahit, hupmat ja oahppat giela. Dan oktavuođas lea čalmmustahttin dehálaš. Máŋga norgga dáidda- ja kulturinstitušuvnnat berrešedje danne váldit stuorit ovddasvástádusa gaskkustit sámi kultuvrra ja árbevieruid.  Kultuvrralaš skuvlalávka lea mávssolaš arena mánáide ja nuoraide oažžut dieđuid ja oahppat sámi giela ja kultuvrra miehtá riika. Movttiidahttit eambbo ámmát sámi dáidda- ja kulturbuvttadusaid lea dehálaš, vai nannešii diehtodási ja beroštumi sámiid dilálašvuođaide.

 

–Beaivváš lea dehálaš sámi ámmát lávdedáiddabuvttadeaddji olles riikkas. Teáhterii lea dehálaš sihkkarastit doarvái buriid rámmaeavttuid, ja dainna lágiin áimmahuššat teáhtera boahtteáiggis - giellaseailluheaddjin ja giellavirkkosmahtti lávdedáiddaásahussan, čállá Beaivváš Sámi Našunálateáhter cealkámušas Stivrajođiheaddji Lene Hansen ja teáhterhoavda Rolf Degerlund bokte.

 

På forsiden nå