Válgabiire: Gáiseguovllu válgabiire
Bellodat: Nordkalottfolket
Namma: Nora Marie Ollila
Ahki: 21
Siviiladilli: Ovttasássi
Bargu ja oahppu
– Lean ollesáiggestudeanta Norgga Árktalaš Universitehtas Tromssas, logan nuppi jagi oahpaheaddjeoahpus.
Lean ovdal lohkan suomagiela, girjjálašvuođa, ja kveana giela ja girjjálašvuođa.
Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?
– In leat ovdal leamašan aktiiva politihkas, muhto lean olu jagiid leamašan mielde iešguđetlágán nuoraidservviin ja maiddái searvan unnitálbmot bargguide, earenoamážit min iežamet našunála unnitálbmogiidda gullevaš bargguide.
Eatnigiella/ giella
– Human dárogiela ja mus lea kvenagiella eatnigiellan.
Politihkalaš duogáš
Guđiid bellodagaid leat don ovddastan? Leatgo leamašan sámediggeáirras?
– In leat ovdal leamašan aktiiva politihkas, muhto lean olu jagiid leamašan mielde iešguđetlágán nuoraidservviin ja maiddái searvan unnitálbmot bargguide, earenoamážit min iežamet našunála unnitálbmogiidda gullevaš bargguide.
Váibmoáššit
Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?
– Mun áŋgirušan dásseárvvu ja ovttaárvosašvuođa ovddas buot sámiide. Dásseárvu sámi servodagaid buot joavkkuid gaskkas.
Earenoamážit ealáhusaid siskkobealde ja lea sáhka vuoigatvuođain ja suodjaleamis.
Davvikalohtta lea ja lea álo leamašan máŋggakultuvrralaš. Searvevuođas fertet bargat dan ala ahte lea ovttaárvosašvuohta sámiid, kvenaid ja dáččaid gaskkas.
Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?
– Vuoruhit áššiid main lea stuora mearkkašupmi sámi álbmogii.
Mu oainnu mielde biddjojit beare olu návccat áššiide maid juo eará hálddahusorgánat áittardit.
Mu oaivil mielde berrejit vuoruhuvvon áššit leat ealáhusat, kultuvra ja giella.
Čilge manne/ manne eai galggašii minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?
– Dáidda áššiide in leat čiekŋudan, inge hálit dadjat maidege daid birra ovdal go lean háhkan eambbo dieđuid.
Muhto, Nordkalottfolket oaidnu lea ahte eat galgga dohkkehit doaimma mas leat veaháš ge nuoskkideaddji bázahusat.
Odne ii dáidde dakkár doaibma gávdnot.
Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?
– Boazodoallit dáidet leat dat geat sáhttet dadjat doaibmá go vai ii.
Mun lean nu ođas vuos politihkas ahte ferten oahppat eambbo ovdal go nu garrasit oaivvildan maidege.
Lea goit dehálaš geahččalit oažžut balánssa meahcásteddjiid ja ealáhusaid gaskkas.
Leage maid dehálaš ovddidit ovttadássásašvuođa, nannet ja ovdánahttit buot sámi luondduealáhusaid (Eanandoalu, vuovdedoalu, meahcástanealáhusaid, sáivaguolásteami, borramušháhkama ja eará lundui vuođđuduvvon meahcceealáhusaid)
Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarasten dihte ahte nuorat sáhttet joatkit/ álgit ealáhussii?
– Sámediggi sáhttá nannet nuoraid beroštumi álgit eanandoaluin.
Earenoamážit bargat dan ala ahte seailluhit min árbevirolaš lotnolasealáhusaid. Doaimmat nugo doarjja bagadallanortnegiidda leat mielde seailluheame min sámi ja kvena árbevieruid ja kulturárbbi eanandoallosuorggis.
Mis lea ovttas Norgga eiseválddiiguin ovddasvástádus rekrutteret nuoraid ja veahkehit sin álggahandásis.
Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?
– Guolleearit fertejit leat doarvái stuorrát. Leat go earit juhkkojuvvon nu ahte vuotna- ja riddoguolásteddjiid guolásteapmi lea gánnihahtti? Guolásteapmi lea oassin mearrasámiid materiealla kulturvuođus, ja buohkain geat orrot guovllus mii adnojuvvo sámi guovlluin leat historjjálaš guolástanvuoigatvuođat. Go nannet smávva guolásteddjiid, de nannet maid giliid ja mearrasámi guovlluid.
Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvot čuovvovaš áigodagas?
– Giella ii eale, jus dat ii eale ovttas olbmuiguin. Danne jáhkán lea dehálaš nannet ja buoridit giellaoahpahusa, doalahit giellaarenaid gos beassá geavahit ja hárjehallat giela. Earenoamáš dehálaš lea ásahit giellaoahpahusfálaldagaid nuoraide, iige dušše rávisolbmuide.
Jus ođđadárogiella váldojuvvo eret bákkolaš fágan skuvllas ja biddjo válljenfágan ovttas sámegielain ja kvenagielain, de soaitá máŋgasii šaddat álkit válljet sámegiela. Mus lea alddán leamašan suomagiella nubbingiellan 14 jagi.
Dovddan bures váttisvuođaid ja hástalusaid mat leat čadnon skuvllaid giellaoahpahussii.
Dađibahábut guoská dat maid sámegieloahpahussii ja oahpahussii sámegillii. Danne leat dehálaš dán buoridit, nu ahte dála fálaldagat doibmet maiddái praktihkalaččat.
Ii galgga leat noađđin dahje dárbbu ráhčat jus áigu iežas giela oahppat.
Makkár ođđa bargosajiid leat dehálaččat vuoruhit čuovvovaš áigodagas?
– Bargosajiid mat nannejit sámi kultuvrra, mat seailluhit materiealla ja imimateriealla kulturárbbi.
Árbevirolaš ealáhusvugiid rájes ođđaáigásaš duodjái, nu guhká go dat lea ceavzilis ealáhus.
Mátkkoštanealáhus stuorru ja dan ferte maid ferte duođaš árvvoštallat. Min báikkálaš kultuvra ja luonddu ja sámi máilmmigovva lea stuora oassin dás.
Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?
– Ledjen mielde bargguin ásahit oktasaš sámi ja kvena viesu Tromsii. Mun, gii leat «golmma čeardda deaivvadeami» boađus, vásihan dávjá ahte earáin leat váttisvuođat ipmirdit mu máŋggakultuvrralašvuođa. «Leat go sápmelaš vai leat go kvena)»
Mu mielas lea dehálaš ásahit oktasaš viesu ja oktasaš giellaguovddážiid guovlluide gos dat lea lunddolaš.
Dat dagahivčče báikki ja birrasa, ja maid deaivvadanbáikki gos olmmoš sáhttá leat olles ieš. Oallugat mis leat seaguhusat.
Beroštumit
Makkár astoáigedoaimmat leat dus?
– Lean áŋgir gođđit. Liikon mátkkoštit ja fuomášit ođđa báikkiid, smávva báikkážiid rájes dáppe davvin gitta stuora olgoriikii.
Dálvet liikon čuoigat, sihke hárjehallama dáfus ja johtima dáfus.
Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?
– Čuožžut lávddi alde, dánsut ja dovdat ahte ealán dál ja dás. Dat lea dego muitalit soapmásii du eallima stuorámus čiegusvuođa, ja addit veahá alddis buohkaide geat gehččet.
Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?
– Guođán pensumgirjjiid gávpogii go vuolggán ovttas iežan ovttasássiin bartii.
Doppe geahččaletne nu olu go vejolaš leat olgun, návddašit buori saji ja ráinnas áimmu, mii gávpogis ii leat.
Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?
– Áhčči, son leat dušše buot buoremus! Sus leat nu olu buorit kvalitehtat ja bealit.
Son lea agibeaioptimista geas leat earenoamáš persovnnalašvuohta.
Mu váhnemat leat lihkostuvvan geassit bajás mu ja mu guovtti vielja guovttegielalažžan ja máŋggakultuvrralažžan.
Dat lea addán midjiide dakkár riggodaga mii lea buot deháleamos munnje.
