Silje Karine Muotka. Vuorkágovva: Sárá Máret Rávdná Oskal

Silje Karine Muotka – NSR vuosttaš­evttohas Davve­guovllus

NRK Sápmi ja Ávvir leaba bivdán listtonjunnošiid geat oassálastet sámedikkeválggaide 2017, vástidit moadde gažaldaga iežas birra. Dá lea okta kandidáhtain:

14:07 Borgemánu 14. beaivi 2017
Ođastuvvon: 01.09.2017 - 12:11

Válgabiire: Davveguovlu

Bellodat: Norgga Sámiid Riikkasearvi

Namma: Silje Karine Muotka

Ahki: 42

Siviiladilli: Náitalan

Eatnigiella/giella: Dárogiella ja davvisámegiella

 

Beroštumit:

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

– Lohkan, olgodaddan ja hárjehallan.

 

Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?

– Šaddat eadnin, muhto mu stuorámus moraš lea maid go massiime munno vuosttašriegádan máná.

 

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

– Hávskes eahket bearrašiin ja olbmáiguin buktá ođđa fámuid munnje.

 

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

– Okta mu lagamus ovttasbargiin lea albma ovdagovva, ja mus lea leamaš nu lihkku ahte lean beassan ovttasbargat suinna máŋga jagi: min vuosttaš nisson sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

 

Bargu ja oahppu

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

– Mun barggan prošeaktajođiheaddjin Tromssa Universitehtas Bargoeallin ja karrieara ossodagas.

 

Politihkalaš duogáš

Makkár bellodagaid leat don ovddastan? Leatgo leamašan sámediggeáirras?

– Álgen politihkain NSR:s 13 jahkásažžan, ja lean leamaš aktiiva organisašuvnnas dan rájes. Lean sámediggeáirras leamaš 2009 rájes.

 

Váibmoáššit

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

– Ealáhusovdánahttimii, ja mearrasámi kultuvrra ja giela ealáskahttimii.

 

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

– Sihkkarastit vuođđoealáhusaide areálaid ja resurssaid ja dakko bokte ávnnaslaš kulturvuođu sámi kultuvrii.

 

Čilge manne/manne eai galggašii minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

– Jus guoddevaš ealáhusovdánahttin ferte billistuvvot, de lea vuođđudeaddji arvoválljen vuoruhit ceavzilis ealáhusovdánahttima ovdalii go dakkár ealáhusovdáneami man resurssat eai sáhte ođasmahttot .

 

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

– Otná boazodoallopolitihkka ii doaimma. Dát lea álgoálbmotealáhus ja mun oaivvildan Sámediggi ja ealáhus fertejit leat guovddážis bidjamis eavttuid politihkkaovdáneapmái dán suorggis. Dat lea iešmearridaniášši. Deháleamos áššit čuovvovaš áigodagas leat sihkkarastit areálaid ealáhussii, rekruteren ealáhussii ja dohkálaš boraspirepolitihkka.

 

Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit/ álgit ealáhusain?

– Ortnegat dego «trainee» eanandoalus leat dehálačča, ja sihkkarastit ortnegiid buolvamolsumii ja doaibmavisttiid ođasmahttimii ealáhusas.

 

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

– Ferte leat vejolaš fitnet guolleresurssaide, ruhtadanortnegat fatnasiidda ja sápmelaččaid ja eará guolástanvuoigatvuođat fertejit dohkkejuvvot lága hámis. Dárbbašuvvojit eambbo guollevuostáiváldinrusttegat.

 

Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

– Čuovvolit Váibmogiella NAČ, das leat olu doaibmabijut. Sihkkarastit sámegielohppiide oahpponeavvuid sámegillii ja sámegielfágas.

 

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

– Mun oaivvildan ahte mii fertet áŋgiruššat innovašuvdnii ja maiddái kreatiivvalaš ealáhusaide, kulturealáhusaide ja mátkeeallimii. Lea dehálaš áŋgiruššat oččodit ođđa bargosajiid sámi guovlluide.

 

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

– Dat lea riddobivdolávdegoddi, mun oaivvildan ahte NAČ bohtosiin vuoittáhalaimet čáhppadin daid ávžžuhusaid ektui maid ovttajienalaš áššedovdilávdegoddi lei ovddidan. Nussirášši lea maid ášši man mun lean gearggus vuosttaldit čuovvovaš áigodagas.

 

På forsiden nå

Smávva bellodagat, mat eai beassan ovttain ge áirasiin Sámediggái, ožžo nubbin eanemus jienaid sámediggeválggas. – Dat jienat leat duohtavuođas mannan duššái, dego njuolggut bálkestuvvon ruskalihttái, lohká servodatberošteaddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:07 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Lávvordateahkedis galgá leamaš biila Odd Henry Lahm viesu olggobealde Sieiddás. Politiijat ohcalit dál biilavuoddji.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:29 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Norgga bargo- ja čálgoetáhta NAV šaddá eanet mobiila ja galgá geavaheddjiide láhčit buoret bálvalusaid.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Mállásat leat menddo árrat dearvvasvuođaguovddážiin miehtá Norgga ja dat leat dagahan iešguđetlágan váttisvuođaid, dego váilevaš biebmama. Porsáŋggu gielda rievdadii boradanáiggiid čakčamánu 19. beaivvi, ja Kárášjoga gielda dieđiha sii maiddái áigot dan dahkat farggamusat.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:36 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Kárášjoga gielda biehtta­la ahte sis leat guokte­nuppelogis vuordimin saji buhcciidruktui.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

RDM-Porsáŋggu musea bovde čájáhusrahpamii gos čájehit Liv Engholm govvačájáhusa. Son govve earret eará luonddu, olbmuid ja elliid, ja sus lea álo govvenapparáhtta fárus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:32 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Guovdageainnus šaddet čázi haga sullii njeallje diimmu.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:42 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Politiijat dieđihit ahte leat ain olles veagain ohcamin Odd Henry Lahma Deanus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:37 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Dás beasat lohkat čoahkkáigeasu ivttá FeFo stivračoahkkimis, mas dahkkui historjjalaš mearrádus go ášši sáddejuvvui Sámedikki meannudeeapmái Finnmárkkolága vuođul. – Ledjen gal vuordán dan bohtosa, muhto goitge lean gal veahá beahtahallan go sávven ahte eanetlohku jienasta árválusa vuostá, logai Mathis Nilsen Eira maŋŋel čoahkkima.

12:39 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Marit Mathisdatter Anti muittohuvvan isit, ferte máksit 9350 ruvnno mánnui orrut fuolahusvisttis Kárášjogas, ja eamida mielas leat dát olmmošmeahttun hattit. Oktiibuot go lea máksán buot rehkegiid, de báhcá son velggolažžan 2700 ruvnno mánnui.

10:09 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Finnmárkku fylkkalávdegoddi válljii disdaga orrunmovtta bálkkašumi vuoiti.

Almmuhuvvon ikte, dii. 07:39 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Dál lea viimmat Sea King seivon Sieidái ja lea gearggus vuolgit ohcat Odd Henry gii lea láhppon.

15:31 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Gielddabargiguoktá leaba mielde ohcamin Odd Henry ja soai leaba bargan suinna máŋga jagi, sudnuide lea dehálaš ahte son gávdno.

14:33 Čakčamánu 19. beaivi 2017

Vahkku 38 galgá Stáda geaidnodoaimmahat čađahit busseboagándárkkistemiid. Sii sávvet ahte dán háve eai gávnna mánáid geat leat vuollel 15 jagi boarrásat ja leat luovos bussiin, nu go ovddit dárkkisteamis gávdne.

14:50 Čakčamánu 19. beaivi 2017