SÁRDNIDII: Gonagas Harald V rabai 8. Sámedikki gaskavahkku. Govven: Nils Johan Vars

Loga Gonagasa sártni dás

Iežas sártnis gesii Gonagas erenoamážit ovdan sámegiela ovdáneami. Dás logat olles sártni sámegillii.

16:11 Golggotmánu 11. beaivi 2017
Ođastuvvon: 12.10.2017 - 11:15

Dás logat Gonagas Harald V sártni go rabai 8. Sámedikki:

 

«Mun sávan Sámediggái buresboahtima ovddasvástideaddji doibmii ja sávan dan šaddat ávkin sámi álbmogii ja min riikii.

 

Dán jagi čalmmustahttit mii ahte leat 100-jagi vássán vuosttaš sámi riikkačoahkkima rájes.

Guovvamánu 6. beaivvi 1917:s deaivvadedje miehtá Sámi ovddasteaddjit Troandimis, digaštallat daid mat dalle ledje áigeguovdilis sámepolitihkalaš áššit.

Čuođi jagi maŋŋil oaidnit mii ahte máŋga ášši dovdat odne maid, nu mo dat mat gusket oahpahussii ja sámi ealáhusaide.

Álbmotválljejuvvon ovddasteddjiin, lea dis Sámedikkis ovddasvástádus ovddidit dán vuosttaš riikkačoahkkima árbbi viidáseappot.

 

Sámedikkis lea áibbas erenoamáš bargu. Sámediggi ovddasta ovtta álbmoga – sámiid – Norgga eamiálbmoga.

Sámediggi galgá guoddit sámi álbmoga jiena. Didjiide lea addon dehálaš ovddasvástádus dasa ahte dát jietna dahkko čielggasin, ja gullo, go politihkka galgá hábmejuvvot. 

Seammás lea Sámedikkis dehálaš rolla gulahallanguoibmin norgga eiseválddiide – ja konsulterenbeallin áššiin mat gusket sámi beroštumiide. Stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš konsulteremiid prosedyrat leat dál beassan doaibmat 12 jagi.

Konsultašuvnnat hástalit eiseválddiid ja Sámedikki gávdnat buriid ja konstruktiiva čovdosiid ovttasráđiid.

 

Dat friddjavuohta ahte ieš beassat mearridit mo eallá iežas eallima, lea dehálaš árvun min servodagas.

Juohkehaččas mis lea ovddasvástádus vai dát friddjavuohta dovdo duohtan.

Mis, rávisolbmuin, lea liige ovddasvástádus. Mo mii hállat ieža gaskaneaset, ja earáid birra, váikkuha min mánáide ja nuoraide.

Lea min ovddasvástádus doarjut nuoraid geat servet servodatdigaštallamii.

Leat maiddái mii geat guoddit dan ovddasvástádusa mii lea go galgat addit nuoraide vejolašvuođa ja oadjebasvuođa dahkat iežaset eallinválljejumiid.

Mun sávan ahte mii sáhttit addit sámi mánáide ja nuoraide oadjebas rámmaid vai besset ovdanbuktit kultuvrraset ja gielaset.

 

Sámegielat leat kulturguoddit, ja leat dehálaččat sámi árvvuid ja máhtuid viidáseappot fievrredeamis buolvvaid gaskkas.

Go sámegielas ja kultuvrras lea dehálaš sadji lagas birrasis, mánáidgárddis ja skuvllas, de lea sámi mánáin buoremus eavttut beassat ovdánahttit identitehtaset.

Mun háliidan rámidit buot váhnemiid, ja daid olu áŋggirdeddjiid, geat garrasit barget sámegielaid ovddas beaivválaččat.

Din bargu lea vearditmeahttun.

Dat lea mearrideaddji vai sámegiella geavahuvvo beaivválaččat, go mánát ja nuorat hállet iežaset áhkuiguin, ádjáiguin, fulkkiiguin, oappáiguin, vieljaiguin, oarpmeliiguin, vilbeliiguin ja ustibiiguin.

Norggas galget leat rámis go hállo sámegiella valáštallandoaluin, kulturskuvllain ja mánáidteáhteriin, nuoraidklubbain ja eará báikkiin gos nuorat deaivvadit.

Dál go olu nuorat maid válljejit geavahit sámegiela sosiála mediain, de dat addá maid doaivaga boahtteáigái.

 

Ealli – ja eallinfámolaš - sámegielat ja sámi kultuvra lea maiddái oktasaš ovddasvástádus. Dákko lea sihke Sámedikkis ja stáhtas dehálaš barggut.

Norggas, našuvdnan, lea geatnegasvuohta fuolahit ahte sámi mánát ožžot dohkálaš oahpahusfálaldaga sámegillii.

Mánáidgárddiin ja skuvllain mii bidjat vuođu ealli sámegielaide.

Čálgostáhtan lea Norggas ovddasvástádus láhččit dili buriid čálgofálaldagaide, maiddái sámi álbmogii.

Gutnálaš ja dásseárvosaš boarrásiiddikšu eaktuda ahte vuorrasiid kultuvrralaš duogáš vuhtiiváldojuvvo áddejumiin ja respeavttain.

Boahttevaš jagiid šaddá danne dehálaš ahte skuvllain leat doarvái sámegieloahpaheaddjit – ja ahte dearvvašvuođa- ja fuolahussuorggis lea buorre sámi giella- ja kulturmáhttu.

Dát leat oktasaš hástalusat, maid sihke Sámediggi ja stáhtalaš eiseválddit atnet guovddážis iežaset barggus.

 

Sámit leat nu mo eanaš olbmot; iešguđetláganat.

Sámit bohtet iešguđet guovlluin riikkas, juohkehaččas lea iežas erenoamáš muitalus – ja iežas persovnnalaš vásáhus ja áddejupmi iežas hárrái.

Oktiibuot dahká dát stuorra máŋggabealátvuohta sámi álbmoga.

Go lehpet válljejuvvon sámi álbmogis ja sámi álbmoga ovddas, de lea didjiide addon dehálaš mandáhtta.

Sámedikki bargui boahttevaš njealji jagis, leat alla vuordámušat. Mun luohttán dasa ahte dii čoavdibehtet daid áššiid mat leat vuordimis, buoremussan sámi álbmogii.

 

Mun bivddán Ipmila buressivdnidit Sámedikki barggu ja raban dákko bokte 8. Sámedikki.»

Fáddásánit
Ođđasat

På forsiden nå

Kárášjoga gielddastivračoahkkimis ikte jienastii posišuvdna virgádit ođđa ekonomiijabargi veahkehit gieldda čorget váttes ekonomalaš dilálašvuođa.  Várresátnejođiheaddji John Nystad (SáB) lohká ahte gielddas lea hoahppu oažžut veahki.

Almmuhuvvon odne, dii. 15:22 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Stádaministara mielas lea buorre go ráđđehusas leat golbma nissona njunnošis. Ine Eriksen Søreide lea Norgga vuosttaš nisson olgoriikaministtar.

Almmuhuvvon odne, dii. 14:51 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Riddu Riđđu AS stivrajođiheaddji Christina Henriksen muitala ahte sii leat duhtavaččat bargoveagain geat galget jođihit álgoálbmotfestivála ovddasguvlui.  – Mis lea áigumuš ahte Riddu Riđđu galgá leat dat deháleamos álgoálbmotfestivála, lohká son preassadieđáhusas ja lohká jáhkkit ođđa festiválahoavdda ja beaivválaš jođiheaddji dahkat buori barggu.

Almmuhuvvon odne, dii. 14:33 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Statistihkalaš guovd­dášdoaimmahat árvala máŋga gáldu gos gávnnašii sámegielagiid, ovdamearkka dihte geahččat geat čužžot mearkaregistaris ja geat leat čađahan sáme­giel­eksámeniid.

Almmuhuvvon odne, dii. 13:21 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Ruoŧŧelaš, gii lei iežas ustiba mielde goargŋumin Vågakallen 943 alla váris Lofuohtas, gahčai ikte eahkedis ja dál lea Nordlándda politiijaguovllu dieđihan ahte almmái lea gávdnon jápmán.

Almmuhuvvon odne, dii. 14:10 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Politiijat muittuhit ahte sáhttá 9000 ruvdnosaš sáhkku jus gožžá eará sajiide go hivssegii.

Almmuhuvvon odne, dii. 12:39 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Sámediggeráđđi lea dál bargagoahtán 2018 bušeahtain. Dál oaivvildit ahte sin doaibmanvejolašvuohta lea garrasit gáržžiduvvon, smávva lassáneami geažil stádabušeahtas.

Almmuhuvvon odne, dii. 13:31 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Sámedikki ovddasteaddjit čoahkkinaste gieskat ON mánáidlávdegottiin Genéves. Sámediggi ovdanbuvttii muhtun hástalusaid maid sámi mánát ja nuorat vásihit.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:54 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Ovdalaš áiggi masse olu boazosámit iežaset rivttiid ja duvdiluvvojedje eret ealáhusas. Masá 50 jagi maŋŋel go Baal-bearaš massii eallinláibbis, de háliidivččiiga oappážagat ruovttuluotta boazodollui. Norgga Árktalaš Universitehta juridihkalaš professor Øyvind Ravna dadjá dán váddása duohken.

Almmuhuvvon odne, dii. 07:00 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Romssa fylkkadiggi lea árvalan nama ođđa fylkii mii ovttastahttá dálá Finnmárkku ja Romssa.

Almmuhuvvon odne, dii. 11:18 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Fargga 30-jahkásaš ii leat vel gávdnon maŋŋel gahččanlihkuhisvuođa Vågakallenis, lulábealde Svolværa Lofuohtas.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:33 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Njealji mánu geahčen cáhkkehuvvo fas Olympiadolla, dán háve Pyeongchangas, ja Kroghas lea fas vejolašvuohta geahččalit ollašuhttit OG-niegu.

Almmuhuvvon odne, dii. 10:32 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Politiijat ávžžuhit dieđihit jus leat eambbo áššit. Psykologa rávve movt galgá hupmat nuoraiguin váttis áššiid birra.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:35 Golggotmánu 19. beaivi 2017

Juohke jagi gávdnet sii bohccuid maidda leat sorron boares telefon­streaŋggat, ja bohccuid mat leat darvánan daidda ja jápmán meahccái. – Dál lea áigi čálligoahtit beaivesáhkuid Telenorii, oaivvilda boazodoalli.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:50 Golggotmánu 19. beaivi 2017