DIKKIS: Áktor Torstein Lindquister ja bealušteaddji Stein Rønning Nuorta-Finnmárkku diggegottis gos muhtin 59-jahkásaš almmái lea áššáskuhtton goddán eamidis ja biebmogánddas Girkonjárggas borgemánus diibmá. Govven: Jan-Morten Bjørnbakk/NTB scanpix

– Doppe lei áibbas jaska, áidna mat gullo­jedje ledje skárka vuoigŋan­jienat

Nuorta-Finnmárkku diggegoddi meannuda dál ášši mas 59-jahkásaš lea áššáskuhtton goddán eamidis ja biebmobártnis.

12:27 Geassemánu 13. beaivi 2017
Ođastuvvon: 13.06.2017 - 13:56

Vuossárgga álggii diggeášši Nuorta-Finnmárkku diggegottis 59-jahkásaš albmá vuostá, guhte lea áššáskuhtton goddán eamidis Pimsiri Songngam (37) ja biebmobártnis Petchngam (12).

Dát dáhpáhuvai Girkonjárggas borgemánus diibmá.

 

Lahka báhččon

Pimsiri Songngam jámii vajot maŋŋil go lei báhččon gállui, čállá NTB.

Obduseanta ii gávdnan makkárge eará mearkkaid mat čájehivčče veahkaválddálašvuođa, ja konkluderejit ahte báhččui lahka.

Gánda Petchngam lei ain heakkas go politiijat jovde smávva ásodagažii.

Kránnját ledje váldán oktavuođa politiijaiguin ja dieđihan rieja birra.

Politiijabálvá Linda Merethe Knaplund muitalii dikkis ahte ii lean ráhkkanan dasa maid gávnnai.

– Ledjen ráhkkanan dasa ahte báikkis leat garrasit diggomin, muhto doppe lei áibbas jaskat. Áidna maid gullen ledje skarká vuoigŋanjienat go vázzen tráhppá mielde bajás, muitalii son.

 

Áddii duođalašvuođa

Go Knaplund lei lávken dan guokte ollesolbmo badjel, de joavddai gánddaža lusa guhte lei maŋimuš heakkas.

– De áddejin mas dás lea sáhka. Adrenaliidna duldii čađa rupmaša, muitalii politiijabálvá dikkis vuossárgga.

12-jahkásaš duođaštuvvui leat jápmán Girkonjárgga buohcciviesus beannot diimmu maŋŋil.

– Duohtavuođas lei gánddaš jápmán jo dalle go joavddai buohccivissui. Muhto álot geahččaluvvo gádjun, čilgii medisiinnalaš áššedovdi Lars Uhlin Hansen.

 

Ruđa alde diggon

Ovdal go politiijabálvá ja medisiinnalaš áššedovdi attiiga iežaska čilgehusaid, de lei jo 59-jahkásaš almmái čilgen iežas bealis.

Almmái muitalii ahte ekonomalaš soabatmeahttunvuohta lei jámma diggonfáddá dan bealnjealját jagis go leigga náittosdilis.

– Mun ledjen hárbman go son ii háliidan veahkehit oktasaš rehkegiid máksit. Maŋŋil lean gávnnahan ahte son lei muinna dušše ruđa geažil. Danne mun dáhtton su fárret, čilgii 59-jahkásaš almmái dikkis vuossárgga.

 

Digguiga ruđaid birra

Almmái logai iežas leamaš stuorra velggiid siste go bážii eamidis Pimsiri Songngam (37) ja biebmobártnis Petchngam (12). Áššáskuhtton albmá čilgehusa mielde galgá eamit ges leat leamaš seastán ruhtalána.

– Sus (eamidis, journ. meark) lei 130 proseantta virgi. Go jerren sáhttá go veahkkin máksit rehkegiid, de vástidii ahte son lea seastimin vai beassá huksehit stobu midjiide Thaieatnamis. Son ferte leamaš seastán máŋga čuohteduháhá, čilgii 59-jahkásaš.

Dutkkadettiin ášši leat politiijat geahčadan čáttaloggaid ja elektrovnnalaš gulahallama áššáskuhtton albmá dihtoris. 59-jahkásaš almmái gažaduvvui maiddái dáid birra dikkis.

 

Gávnnai árbedávviriid

59-jahkásaš almmái mieđihii Facebook-čátta bokte áitán ahte almmuha álásvideoid eamidis. Seamma ságastallamis mas áittii eamidis, de bovdii maid su mielde bearašmátkái Supmii.

Golbma beaivvi maŋŋil lihkai nu mo lávii, árrat iđit ja suhtai go gávnnai iežas árbedávviriid daid biergasiid searvvis maid eamit lei páhkken go lei fárremin.

– Mun suhtten ja beahtahallen. Dat ledje mu biergasat, eai ge su, logai son.

 

Áiggui baldit

Áššáskuhttin almmái čilgii ahte son lei nu beahtahallan ahte manai keallárii gos vieččai ja gelddii hávlára mii sus lei doppe.

– Mun jurdda lei baldit su. Ii fal goddit. Eaige mus lean jurdagat iežan ge sorbmet, logai son dikkis.

Son dattetge ii nagodan vástidit manne son bijai vihtta látta magasiidnii, jus jurdda lei dušše baldit.

Son logai gal muitit ahte manai gándda latnjii gos Pimsiri idjadii.

Eahkeda ovdal leigga soai garrasit diggon.

– Son belkkii mu thaigillii ja gohčodii mu spiidnin, čilgii 59-jahkásaš almmái.

 

Ii muitte

Son čuoččuha alcces leat veadjemeahttumin muitit mii dasto dáhpáhuvai, muhto mieđiha ahte ferte leamaš son guhte bážii Pimsiri ja gánddaža Petchngama (12).

Son ii mieđit leat ráŋggáštussivalažžan, go ii muitte mii dáhpáhuvai.

– Mun jurddašan dán birra beaivválaččat iđđedis gitta eahkedii, manne ná geavai. In dieđe. Dađi bahábut de geavai. Mun ferten šállošit buohkaide go ná geavai, logai almmái.

– Ii galgan ná. Mus ii lean alddán ge jápminsávaldat, logai almmái.

På forsiden nå

Kárášjoga penšunistasearvi lea hirpmástuvvan Marit Mathisdatter Anti áššái gos daddjo ahte su isit šaddá velggolažžan 2700 ruvnno mánnui maŋŋá go buot rehkegat leat mákson. Penšunistasearvvis lea čoahkkin vuossárgga, gos áigot ságastallat ja gávdnat čovdosii mo sáhttet veahkehit boarrásiid Kárášjoga gielddas.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:24 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Go ođđa Eurohpágeaidnu gaskal Girkonjárgga ja Murmánskka rahppo boahtte vahkus, de galget guokte bisma buressivdnidit dan geainnu. Davvi álbmogis leat oskumeanut hui nannos, muitala ekspearta.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:30 Čakčamánu 21. beaivi 2017
Álttá, Hámmárfeastta ja Guovdageainnu ássit deaivvadedje Luvddiidčohkas:

Duohta dološ fearánat muita­luvvo várrečohkas Beaskáđđasa Luvddiidčohkas, gos lea várddus nu lulás go Rássegál­várrái ja nu davás go Álttá alimus váriide.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:11 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Álbmot čájehii garra vuostemiela bieggamillopárkka huksenplánaide davábealde Rástegáissá Sirpmá álbmotčoahkkimis. Kárášjoga sátnejođiheaddji maiddái lei boahtán bealuštit dan čuođi bargosaji maid ballet massit jus dát bieggamillopárkka ásahuvvo.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:28 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Riddu Riđđu Festivála AS lea ožžon vihtta čuoggá go leat rihkkon alkoholaláhkaásahusa dán jagáš festiválas.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:23 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Romssa suohkanis leamaš dáhpi TV-akšuvdnii addit ovtta ruvnnu juohke suohkanássi nammii, muhto dán jagi leat mearridan lasihit doarjaga ja skeŋket 100.000 ruvnnu.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:02 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Meahcceguovddáža ásaheami bargu lávke viidáset vuođđudeami guvlui, ja ohcet ruhtadeami ­guovddážii.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:18 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Politiijat leat loahpahan ohcama dán vuoro, go ii leat šat doaivva gávdnat Odd Henry Lahm eallinaga.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:48 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Suohkaniid mánáidgárddiin lea eanet jávkan go eará fidnosurggiin. 2016:s lei 12,5 proseantta jávkan, čájehit KS logut.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:58 Čakčamánu 21. beaivi 2017

Smávva bellodagat, mat eai beassan ovttain ge áirasiin Sámediggái, ožžo nubbin eanemus jienaid sámediggeválggas. – Dat jienat leat duohtavuođas mannan duššái, dego njuolggut bálkestuvvon ruskalihttái, lohká servodatberošteaddji.

15:07 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Lávvordateahkedis galgá leamaš biila Odd Henry Lahm viesu olggobealde Sieiddás. Politiijat ohcalit dál biilavuoddji.

13:29 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Norgga bargo- ja čálgoetáhta NAV šaddá eanet mobiila ja galgá geavaheddjiide láhčit buoret bálvalusaid.

13:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Mállásat leat menddo árrat dearvvasvuođaguovddážiin miehtá Norgga ja dat leat dagahan iešguđetlágan váttisvuođaid, dego váilevaš biebmama. Porsáŋggu gielda rievdadii boradanáiggiid čakčamánu 19. beaivvi, ja Kárášjoga gielda dieđiha sii maiddái áigot dan dahkat farggamusat.

11:36 Čakčamánu 20. beaivi 2017

Kárášjoga gielda biehtta­la ahte sis leat guokte­nuppelogis vuordimin saji buhcciidruktui.

09:25 Čakčamánu 20. beaivi 2017