GUOVSSAHAS GEASUHA: Guovssahas lea dakkár vásáhus maid turistat háliidit vásihit juobe oktii eallinagis. Davvi-Norga lea guovlu gos dan álkit beassá vásihit. Čájáhusgovva. Govven: Heiko Junge / NTB scanpix

Kiinnálaččat ráhkistit Davvi-Norgga

Kiinnálaš turistat leat fuobmán dáid guovlluid ja lea šaddame beakkán luopmobáikin. Moatti mánus leat kiinnálaš turisttaid idjadeamit lassánan čieža duháhis 17000ii.

10:47 Miessemánu 13. beaivi 2017
Ođastuvvon: 13.05.2017 - 10:55

Idjadanlogut hoteallain njidjet lulli-Norggas, muhto davvi-Norggas baicce lassána hirbmosit. Golmma maŋemus mánuid leat kiinnálaš turistat fuomášan davvi-Norgga, ja lea ge guovssahas mii eanemusat geasuha boahtit davvi-Norgga galledit. Njukčamánus ledje Norggas 1,8 milliuvnna idjadeami hoteallain. Davvi-Norgga hoteallain idjadedje badjel 281 000 olbmo njukčamánus, mii lea 48 000 eanet idjadeamit go diibmá seamma mánu.

 

– Čáppa davvi-Norga

Mátkkošteamiministtar Monica Mæland mielas lea buorre go guovssahasturismmain nu bures manna.

– Golmma jagi badjel leat idjadeamit Davvi-Norggas lassánan hui ollu. Dat lea hui buorre. Čáppa Davvi-Norga geasuha olgoriikkaturisttaid. Ollugiidda lea guovssahas dat stuora vásáhus maid ferte vásihit oktii eallimis, muitala son NTBii. 

 

Sámi mátkeealáhus 2.0 

Sámedikkis lea maid ovttasbargoprošeakta NordNorsk Reiseliv:ain, golmma davimus fylkkain ja Innovašuvdna Norggain, nannet sámi mátkeealáhusfitnodagaid, ja Sámediggeráđđi Mariann Wollmann Magga doaivu ahte prošeakta nanne sámi mátkeealáhusáŋgiruššama.

– Mun oaivvildan ahte ovttasbargu sámi mátkeealáhusaktevrraid gaskka lea áibbas deaŧalaš jos sámi mátkeealáhusaiguin galggaš lihkostuvvat. NordNorsk Reiseliv fitnodagas lea erenoamáš gelbbolašvuohta davviguovllu mátkeealáhusaiguin ja dát ovttas sámi gelbbolašvuođain stivrenjoavkkus ja sámi mátkeealáhusfitnodagain, addá buriid bohtosiid, oaivvilda Magga.

Sámi mátkeealáhus 2.0 lea golmma jagáš prošeakta man NordNorsk Reiseliv jođiha.

På forsiden nå

Muhto sátnejođiheaddji lohká lea bággu árvvoš­tallat heaittihit skuvlla jus ráđđehus joatká seamma politih­kain vel ovtta jagi.

Ráđđehusa lassebušeahtas evttohit 200 000 euro soabadankommišuvnna álggaheapmái.

Okta olmmoš lea váidon Čáhcesullos go lea vuodján lobiheamet biillain oktan gálvojorriin.

Kárášjogas lágiduvvojit dán skápma gielladikšundeaivvadeamit, ja vuosttaš deaivvadeamis lea sáhka dovdduin ja sániin mat gullet daidda.

Kárášjoga ráđđealmmái lea fuolas ja evttoha earret eará heaittihit virggiid gokčan dihtii gieldda stuorra eanetgeavaheami.

Bane Nor ii diehtán sii leat rihkkon lága go togastašuvnnain eai leat sámegillii šilttat. Dál lohpidit njulget dán.

Kåven ballá ahte NSR ja Bb eai mieđaše dássádahttinmandáhttaortnegii:

Davvikalohttaálbmoga (NORD) njunuš ballá ahte NSR ja Bb eai manaše mielde rievdadit válgaortnega nu ahte dássádahttinmandáhtat livčče sámediggeválggas, go de šattašii sidjiide heajut dilli go dál lea. – Fápmu sirdašuvašii, ja dasa eai gal mieđit sii, lohká son

Lea vuosttaš geardde go dáidaga ja doaimmaid guorahallet ná máŋggabealagit, čállá Giellagas Instituhta dutkidoavttir preassadieđáhusas.  Doaimmaheaddjit Taarna Valtonen ja Leena Valkeapää, sávvaba, ahte ođđa girji rahpá geainnuid ja inspirere ođđa dutkamušaide.

Fieddara, Lákkonjárgga, Skárfvákki ja Bassevuovddi boazodoallit leat guokte vahkku leamaš dikkis gos dáistalit Statnett vuostá. Boazosámit ballet ahte jiehtanaslinjá duvdila sin eret ealáhusas. Dál lea duopmáriid duohken mearridit lea go konsešuvdna lágalaš.

Risttalaš sálm­mat mat muittuhit luođi, galget seailluhuvvot ja čállot girjái.

Dál leat fas ráhkkanišgoahtime boahtte jagáš UKM:i. Kárášjoga UKM gulahallanolmmoš, John Arvid Johnskareng, sávvá ahte dán jagi lea stuorát beroštupmi musihkkii go maŋemus áiggiid lea leamaš.

Diibmá buohccájedje masá 33 000 norgalačča borasdávddain. Maŋimuš viđa jagis leat borasdávdabuohccit lassánan.

TV-akšuvdna čokkii olles 217,7 miljovnna ruvnno UNICEF bargui veahkehit oahpu addit mánáide geat leat vásihan soađi ja soahpameahttunvuođa. Norgga fylkkain attii Finnmárkku njealjádin eanemus ruđa ássiidlogu vuođul, bajimusas Finnmárkkus lei Ákŋoluovtta gieldda, ja vuolimuš lei Guovdageaidnu gielda.

 Vibeke Larsen ja ráđđelahttu Mariann Wollmann Magga leaba guktot ohcan Sámedikkis oažžut maŋŋábálkká máksot.