Sámeparlameantarihkkárkonferánssa oasseváldit Tråantes deaivvadedje ja bukte cealkámuša. Govven: Sven Erik Knoff.

Duohtavuohta ja soabadeapmi sámi álbmoga várás

Sámeparlamentarihkkárat vurdet ahte duohtavuođa ja soabadanproseassaid ulbmil lea suokkardit ja duođaštit historjjálaš vealaheami ja vuoigatvuođaid rihkkumiid. Loga cealkámuša konferánssas dás:

09:49 Guovvamánu 09. beaivi 2017

Sámeparlamentarihkkárkonferánsa, čoagganan Tråantes guovvamánu 7. beaivvi 2017 meannudii fáttá duohtavuohta ja soabadeapmi sámi álbmoga várás ja cealká čuovvovačča:

 

Mii čujuhit ahte sámiin go lea sierra álbmot ja eamiálbmot, sihke našunála ja rájárasttideaddji perspektiivvas, lea iešmearridanvuoigatvuohta ja lea vuoigatvuohta dovdat iežaset historjjá, eallit sámi álbmogin, ja mearridit sin iežaset ovdáneami ja vuoruhemiid;

 

Mii deattuhit ahte sámit lea okta álbmot geat ásset stáhtain Norga, Ruošša, Ruoŧŧa ja Suopma, geat iešguđege dásis leat leamaš, dahje ain leat, gártan vásihit assimilašuvdnaproseassaid guoskevaš stáhtain ja maid sámi álbmot ja siviila servodat atnet fuotnin našunála ja riikkaidgaskasaš dásis;

 

Mii deattuhit ahte guoskevaš stáhtaid assimilerenproseassat leat čuohcan sámiide oktasaččat ja individuála dásis sihke našunála ja rájárasttideaddji perspektiivvas, go lea okta álbmot, eamiálbmot ja veahádat, rastá geografiija, agi, sohkabeali ja indiviidat geain leat sierra dárbbut, ja siviila, politihkalaš, ekonomalaš, kultuvrralaš ja sosiála vuoigatvuođasurggiid siskkobealde;

 

Mii deattuhit ahte mii eat vel ge leat olahan duohta dásseárvvu ja ovttaárvosašvuođa sámi álbmoga ja majoritehta álbmoga gaskka guoskevaš stáhtain;

 

Mii čujuhit ahte stáhta assimilerenpolitihkka sámi álbmoga guovdu lea hehtten ovdáneami ja duohta dásseárvvu ja ovttaárvosašvuođa juksama sámi álbmoga ja muđui siviila servodaga gaskka báikkálaččat, nationála dásis, guovlulaččat, rájáid rastá ja riikkaidgaskasaš dásis;

 

Mii čujuhit viidáseappot ahte lea dárbu álggahit kultuvrralaččat heivvolaš proseassaid, mii dáhkida sámi áššedovdamuša maiguin buktit albmosii ja duođaštit historjjálaš ja dálá assimilerenproseassaid ja -politihka sámi álbmoga guovdu ja makkár váikkuhusat dain proseassain ja politihkas lea leamaš ja lea sámiide ovddeš, dálá ja boahttevaš buolvvaide. Jus galgá joksat soabadeami, de fertet vuos čađahit duohtavuođaproseassa.

 

Mii čuoččuhit ahte dohkkeheamis, dovddasteamis ja soabadeamis ii leat sáhka dušše sápmelaččaid ja majoritehta álbmoga gaskavuođas, muhto seamma ollu das ahte dohkkehit ja dovddastit ahte assimileren váikkuhii iešguđet sápmelaččaid ja servodagaid iešguđet láhkái. Mii dárbbašit eanet rabasvuođa sápmelaččaid ja sámi báikegottiid máŋggabeallásaš ja iešguđetlágán vásihusain, muitalusain ja duohtavuođa čilgehusain assimilerema ja otná duohtavuođa ektui;

 

Mii oaidnit ahte deaŧalaš lea álggahit soabadanproseassaid mat buhtadit daid negatiivvalaš váikkuhusaid ja ovdáneami mat leat čuohcan sámi álbmogii, sihke oktasaččat ja individuála dásis, assimilerenproseassaid bokte. Mii vuordit ahte duohtavuođa- ja soabadanproseassa maid dagaha buhtadeami sámi álbmogii ;

 

Mii mearridit kártet jo álgán duohtavuohta- ja soabadanproseassaid ja doarjut daid.

 

Mii ávžžuhit guoskevaš stáhtaid, ovttasráđálaččat soahpat vugiid ja eavttuid iešguđet sámedikkiin, álggahit duohtavuođa ja soabadanproseassaid, maidda searvan ovttaskas olbmuide galgá leat eaktodáhtolaš ja sidjiide galgá addit vuoiŋŋalaš ja psyhkalaš doarjaga, ja ahte mii bidjat doarvái olmmošlaš, teknihkalaš ja ruđalaš návccaid dákkár bargui;

 

Mii čujuhit Canada duohtavuohta ja soabadanlávdegotti bargui ja dán barggu bohtosiidda ja čuovvoleapmái našunála dásis ja álgoálbmogiid gaskkas, mii máŋgga dáfus lea buorren ovdamearkan ja mállen maiddái boahttevaš sámi duohtavuođa ja soabadanproseassaide sámi guovlluin ja davviriikkain;

 

Mii geatnegahttit iežamet juohkit dieđuid duohtavuođa ja soabadanproseassaid ovdáneami birra, ja váikkuhit dan ahte dán lágan proseassat álggahuvvojit nationála dásis, ja rájáid rastá gokko lea dárbu;

 

Mii vuordit ahte duohtavuođa ja soabadanproseassaid ulbmil lea suokkardit ja duođaštit historjjálaš vealaheapmi ja vuoigatvuođaid rihkkumiid, čilget mot dát váikkuhit sámi álbmogii ja min servvodagaide dálá dilis ja evttohit mot sáhtašii buoridit oktavuođa gaskkal sámiid ja stáhtaid ja sámiid gaskkal siskkáldasat;

 

Mii vuordit maiddái ahte duohtavuođa ja soabadanproseassaid boađusin livččii ahte stáhtaid ovddasteaddjit váldet ovddasvástádusa ja ovttasráđiid sámedikkiiguin nannejit sámiid sajádaga álbmogiin davviriikkain;

 

Mii čuoččuhit ahte jos mii galgat juksat duohta dásseárvvu ja ovttaárvosašvuođa, de fertejit riikkaidgaskasaččat dohkkehuvvon ja čadni olmmošvuoigatvuođat ja álgoálbmotvuoigatvuođat gudnejahttojuvvot ja searvvahuvvot báikkálaččat, nationála dásis, guovlulaččat, rájáid rastá ja riikkaidgaskasaš dásis, erenomážit eamiálbmotjulggaštus;

Fáddásánit
Ođđasat

På forsiden nå

Dál lea FA Sámi presideanttas viimmat illusáhka sidjiide geat leat váillahan Sámecupa.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:55 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Dáiddár Linda “Zina” Aslaksen lea málen dáiddagova Scandic hotealla guossestobu seaidnái, mii lea inspirerejuvvon sámi meavrresgári dološ symbolain. Hotealladirektevrra mielas lea dát dat čábbámus seaidni olles Kárášjogas.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:03 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Vuollegis viessoloatnareanttut ja buorideapmi Norgga ekonomiijas sáhttá nannet viessohattiid. NBBL ođđa rapporta čájeha ahte viessohattit sáhttet jorggihit juo boahtte jagi.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:34 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Sámi artista Sofia Jannok oažžu 1,3 miljovnnasaš stipeandda Ruoŧa dáiddalávdegottis Konstnärsnämnden.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:33 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Dearvvašvuođadirektoráhtta ávžžuha mánnodaga heaitit, go de lea heaitinbeaivi.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:31 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Lea go dus lagas olmmoš geas lea demeansa ja háliidivččet diehtit eambbo dán dili birra? De lea dát kursa dutnje

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:06 Golggotmánu 21. beaivi 2017

Kárášjoga gielddastivračoahkkimis ikte jienastii posišuvdna virgádit ođđa ekonomiijabargi veahkehit gieldda čorget váttes ekonomalaš dilálašvuođa.  Várresátnejođiheaddji John Nystad (SáB) lohká ahte gielddas lea hoahppu oažžut veahki.

15:22 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Stádaministara mielas lea buorre go ráđđehusas leat golbma nissona njunnošis. Ine Eriksen Søreide lea Norgga vuosttaš nisson olgoriikaministtar.

14:51 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Riddu Riđđu AS stivrajođiheaddji Christina Henriksen muitala ahte sii leat duhtavaččat bargoveagain geat galget jođihit álgoálbmotfestivála ovddasguvlui.  – Mis lea áigumuš ahte Riddu Riđđu galgá leat dat deháleamos álgoálbmotfestivála, lohká son preassadieđáhusas ja lohká jáhkkit ođđa festiválahoavdda ja beaivválaš jođiheaddji dahkat buori barggu.

14:33 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Statistihkalaš guovd­dášdoaimmahat árvala máŋga gáldu gos gávnnašii sámegielagiid, ovdamearkka dihte geahččat geat čužžot mearkaregistaris ja geat leat čađahan sáme­giel­eksámeniid.

13:21 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Ruoŧŧelaš, gii lei iežas ustiba mielde goargŋumin Vågakallen 943 alla váris Lofuohtas, gahčai ikte eahkedis ja dál lea Nordlándda politiijaguovllu dieđihan ahte almmái lea gávdnon jápmán.

14:10 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Politiijat muittuhit ahte sáhttá 9000 ruvdnosaš sáhkku jus gožžá eará sajiide go hivssegii.

12:39 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Sámediggeráđđi lea dál bargagoahtán 2018 bušeahtain. Dál oaivvildit ahte sin doaibmanvejolašvuohta lea garrasit gáržžiduvvon, smávva lassáneami geažil stádabušeahtas.

13:31 Golggotmánu 20. beaivi 2017

Sámedikki ovddasteaddjit čoahkkinaste gieskat ON mánáidlávdegottiin Genéves. Sámediggi ovdanbuvttii muhtun hástalusaid maid sámi mánát ja nuorat vásihit.

11:54 Golggotmánu 20. beaivi 2017