VÁLLJEJUVVUI: Bjørn Inge Mo lea Bargiidbellodaga sámediggepresideantaevttohas Gáisi válgabiires. Preassagovva: Bargiidbellodat Gáisi válgabiires.

– Vuoigatvuođaáššit šaddet dehálačča

Bjørn Inge Mo lea válljejuvvon Bargiidbellodaga sámediggepresideantaevttohassan Gáisi válgabiires.

12:15 Golggotmánu 02. beaivi 2016
Ođastuvvon: 13.06.2017 - 13:50

Bargiidbellodaga listu Gáisi válgabiires 2017-2021:

1. Bjørn Inge Mo, Gáivuotna

2. Synnøve Søndergaard, Tromsa

3. Per Mathis Oskal, Ráisavuotna

4. Sylvi Vatne Pedersen, Gálsá

5. Kjetil Johnsen, Leaŋgáviika

6. Gunn Bårdsen, Tromsa

7. Brynjar Andersen Saus, Tromsa

8. Geir Johnsen, Tromsa

9. Eirin Kjær, Báhccavuotna

10. Odd Roald Nilsen, Báhccavuotna

Ovttas Synnøve Søndergaardain, Per Mathis Oskaliin ja Sylvi Vatne Pedersen lea Mo bajimusas Bargiidbellodaga (Bb) listtus Gáisi

válgabiires, maŋŋil nominašuvdnačoahkkima lávvardaga.

– Mun giittán luohttámuša ovddas. Mis lea viehka nanu listu, oaivvilda Mo.

 

Guolástanpolitihkka dehálaš

Bjørn Inge Mo lea Tromssa Bargiidbellodaga ovddeš jođiheaddji, sátnejođiheaddji Gáivuonas ja Bargiidbellodaga váldostivrra lahttu.

Son válljejuvvui ovcciin jienain guđa jiena vuostá, nubbi evttohas lei Per Mathis Oskal.

Mo lohká ahte vuoigatvuođaáššit erenoamážit guolásteamis šaddat deháleamosin go bargagohtet prográmmain.

– Mii fertet leat čielgasat vai sihkkarastit guolásteami guovddáš mearrasámi guovlluin. Ii dušše sápmelaččaide muhto olles dan guovllu álbmogii, lohká son preassadieđáhusa bokte.

 

Kveanat ja gávpotsápmelaččat

Mo čujuha maid dasa ahte Tromssa Bb buori muddui lea prográmmii bidjan dan seamma.

– Dasa lassin háliidan ahte mis šaddá čielgasat politihkka mii heive maid kveanaide, go mis leat olu seammalágan hástalusat. Šaddá maid dehálabbot heivehit politihka earret eará Álttá, Tromssa, Budejju, Troanddima, Bergena ja Oslo gávpotsápmelaččaid mielde. Olu sápmelaččat ásset doppe, ja sámepolitihkka ferte maid fatmastis sin, lohká Mo.

Gáisi válgabiirii gullet Gáivuona, Omasvuona, Ivggu, Gálssá, Tromssa, Báhccavuona, Málatvuomi, Bearddu, Leaŋgáviikka, Birgi, Doaskku, Ránáidsullo ja Ráisavuona suohkanat.

 

Bargiidbellodaga sámepolitihkalaš konferánssas skábmamánu 19. ja 20 beivviid mearridit geat šaddaba bellodaga sámediggepresideanta- ja várrepresideantaevttohassan.

 

 

På forsiden nå

Muhto sátnejođiheaddji lohká lea bággu árvvoš­tallat heaittihit skuvlla jus ráđđehus joatká seamma politih­kain vel ovtta jagi.

Ráđđehusa lassebušeahtas evttohit 200 000 euro soabadankommišuvnna álggaheapmái.

Okta olmmoš lea váidon Čáhcesullos go lea vuodján lobiheamet biillain oktan gálvojorriin.

Kárášjogas lágiduvvojit dán skápma gielladikšundeaivvadeamit, ja vuosttaš deaivvadeamis lea sáhka dovdduin ja sániin mat gullet daidda.

Kárášjoga ráđđealmmái lea fuolas ja evttoha earret eará heaittihit virggiid gokčan dihtii gieldda stuorra eanetgeavaheami.

Bane Nor ii diehtán sii leat rihkkon lága go togastašuvnnain eai leat sámegillii šilttat. Dál lohpidit njulget dán.

Kåven ballá ahte NSR ja Bb eai mieđaše dássádahttinmandáhttaortnegii:

Davvikalohttaálbmoga (NORD) njunuš ballá ahte NSR ja Bb eai manaše mielde rievdadit válgaortnega nu ahte dássádahttinmandáhtat livčče sámediggeválggas, go de šattašii sidjiide heajut dilli go dál lea. – Fápmu sirdašuvašii, ja dasa eai gal mieđit sii, lohká son

Lea vuosttaš geardde go dáidaga ja doaimmaid guorahallet ná máŋggabealagit, čállá Giellagas Instituhta dutkidoavttir preassadieđáhusas.  Doaimmaheaddjit Taarna Valtonen ja Leena Valkeapää, sávvaba, ahte ođđa girji rahpá geainnuid ja inspirere ođđa dutkamušaide.

Fieddara, Lákkonjárgga, Skárfvákki ja Bassevuovddi boazodoallit leat guokte vahkku leamaš dikkis gos dáistalit Statnett vuostá. Boazosámit ballet ahte jiehtanaslinjá duvdila sin eret ealáhusas. Dál lea duopmáriid duohken mearridit lea go konsešuvdna lágalaš.

Risttalaš sálm­mat mat muittuhit luođi, galget seailluhuvvot ja čállot girjái.

Dál leat fas ráhkkanišgoahtime boahtte jagáš UKM:i. Kárášjoga UKM gulahallanolmmoš, John Arvid Johnskareng, sávvá ahte dán jagi lea stuorát beroštupmi musihkkii go maŋemus áiggiid lea leamaš.

Diibmá buohccájedje masá 33 000 norgalačča borasdávddain. Maŋimuš viđa jagis leat borasdávdabuohccit lassánan.

TV-akšuvdna čokkii olles 217,7 miljovnna ruvnno UNICEF bargui veahkehit oahpu addit mánáide geat leat vásihan soađi ja soahpameahttunvuođa. Norgga fylkkain attii Finnmárkku njealjádin eanemus ruđa ássiidlogu vuođul, bajimusas Finnmárkkus lei Ákŋoluovtta gieldda, ja vuolimuš lei Guovdageaidnu gielda.

 Vibeke Larsen ja ráđđelahttu Mariann Wollmann Magga leaba guktot ohcan Sámedikkis oažžut maŋŋábálkká máksot.