Govven Åse Márgget Anti (Čájáhusgovva/vuorkágovva)

Deanušiehtadallamat ja álbmotrievtti suodjalus sámi álbmogis

Álbmotrievtti njuolggadusat sáhttet várjalit sápmelaččaid go Norga ja Suopma šiehtadallaba ođđa šiehtadusa guolástushálddašeapmái Deanu čázádahkii, čállá Áike Niillas Peder Selfors dán kronihkas.

14:25 Čakčamánu 29. beaivi 2016
Ođastuvvon: 29.09.2016 - 15:36

Ovdal go Deanu šiehtadallamiiguin almmutuvvui árvalus ođđa šiehtadussii, de bargen mun ovttain čállosiin oassin iežan álgoálbmotmasteroahpus mii loahpas álmmutuvvui artihkkalin ovtta servvodatdieđalaš ja juridihkkálaš áigečállágis.

Dán artihkkalis árvvoštallen man muddui álbmotrievtti njuolggadusat sáhttet várjalit sápmelaččaid go Norga ja Suopma šiehtadallaba ođđa šiehtadusa guolástushálddašeapmái Deanu čázadahkii. Boađus árvvoštallamis šattai, ahte álbmotrievtti njuolggadusat sáhttet várjalit sápmelaččaid beanta bures.

Dán kronihkkačállosis áiggun čoahkkáigeasset iežan ákkaid. Dasa lassin buvttán muhtin ođđa álbmotrievttálaš árvvoštallamiid daid áššiide mat ilbme Deanu šiehtadallamiid oktavuođas maŋŋá mu artihkkalbarggu – erenomážit šiehtadallama prosessii, árvaluvvon šiehtadussii, muhto maiddái muhtin eará áššiid ektui.

 

Álbmotrievtti njuolggadusat, sápmelaččat ja Deanu šiehtadallamat

Álbmotrievtti várjaleamit sápmelaččaide boahtá das mo duohtavuohta lea Deanu čázádagaguovlluin ja das go álbmotrievttis – masa Norga ja Suopma leava geatnegahtton – gávdnojit njuolggadusat mat čujutit dán duohtavuhtii.

Dat duohtavuohta Deanu čázádagaguovlluin, lea dieđus dat, ahte sápmelaš lea áiggiid čađa eallán doppe, ja ahte sápmelaččat dáid guovlluin ieža ollásit mearridedje dán čázadaga guolásteami, ovdamearkka dihte dan bokte ahte válde mávssu olggobealeolbmuin geat áigo bivdit guoli, ahte gáržžidedje luossaborasbiriid, ja hilgo bivdima dalle go nu lei dárbu.

Ja dalle dieđus lea šaddan nu, ahte guolásteapmi ja hálddašeapmi Deanu čázadagas lea hábmen olbmuid eallenmálliid, giela, máhtuid, ja árvvuid. Guolásteapmi ja hálddašeapmi lea hui čiekŋalit darvánan sápmelažžii Deanučázádaga guovlluin.

Odne oaidnit dán dan bokte ahte eanáaččain lea gullevašvuođadovdu sihke guolásteapmái ja vel maiddái dasa ahte mo guolásteapmi Deanus ja muđui čázadagas galgá hálddašuvvot. Dat boahtá hui čielgasit ovdán medias, ja muđui almmolašvuođas.

Ja de lea nu, ahte sihke Norga ja Suopma leaba nannosit čatnon olmmošvuoigatvuođaide mat leat álbmotrievttis, ja mat čujutit duohtavuhtii Deanučázádaga guovlluin.

Guktot riikkat leaba iežaset lága miel geatnegahtton čuovvut iešguđetlágan gaskariikkalaš olmmošvuoigatvuođakonvenšuvnnaid ja eará olmmošvuoigatvuođa-gaskaomiid álbmotrievttis, mat suddjejit sápmelaččaid – ovdamearkka dihte Konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaide, Konvenšuvdna rasisma vuostá, ja dat beakkán ILO 169, ja vel dasa lassin ONa álgoálbmotjulggaštus.

 

Go geahččá dáid olmmošvuoigatvuođakonvenšuvnnaid ja –gaskaomiid, de oaidná, ahte várjalit sápmelaččaid Deanu šiehtadallamiid oktavuođas viđa osiin.

Álggos (1) ahte Norga ja Suopma leaba geatnegahtton ii vealahit sápmelaččaid eará álbmogiin.

Nubbi (2), lea ahte dat várjalit sámi álbmoga, nu gohčoduvvon veaddjilis oasálastima (“effective participation”) dákkár šiehtadallamiidda. Goalmmádin ja njealjádin, dat várjalit sápmelaččaid bivdogáržžidemiid vuostá: (3) ahte eai galgga leat garrasat sápmelaččaid vuostá go eará álbmogiid vuostá, ja (4) ahte dat eai galgga leat vahágin sámi servodahkii.

Ja loahpas (5), maid álbmotriekti várjala, lea ahte sápmelaččat galget ieža beassat hálddašit guolástusa Deanu čázadagas mii ii sirrejuvvo riikkarájás, ja dan bokte ovtta oktasaš Deanučázádat guolástushálddáhusa olles Deanučázadahkii.

Dát várjalusat eaktudit sihke šiehtadusproseassa ja dan loahpalaš šiehtadusa.

 

Suopma ja ILO 169 – lea bat geatnegahtton čuovvut ILO 169?

ILO 169 lea daid maŋimuš jagiid dan veardde garrasit hábmen stáhtaid ja álgoálbmogiid oktavuođaid ja geavatuvvon dego láhkagáldun, seamma ONa álgoálbmotjulggaštus ge, ahte dat leaba oažžugoahtán árbevirolaš álbmotriekte statusa.

ONa ja gaskariikkalaš olmmošvuoigatvuođaorgánat muđuige leat dasa čujutan, nugo gieskat maid leat oaidnán ođđasiin ONa álgoálbmot erenoamáš rapporterejeaddji.

Ja duopmostuolut maiddái leat geavahišgoahtán ILO 169, vaikko vel dáid dihto duopmostuoluid stáhtat eai leat ratifiseren daid. Seamma álgoálbmotjulggaštusa, vaikko vel ii leat mihkkege konvenšuvnnaid. Dasa lassin han lea Norga goittotge ratifiseren ILO 169, mii čatná šiehtadallamiid ILO 169ii.

 

Norga Suoman, guktot jienasteigga ONa álgoálbmotjulggaštusa ovddas go stáhtat ONas buorrindohketedje julggaštusa 2007as. Moadde jagi dassái, 2014is fas jienasteigga Norga ja Suopma seammaláhkai go ONa máilmmikonferánsa mearridii ovddidit álgoálbmotjulggaštusastis.

Dás bohtet geatnegasvuođat. Eai dušše symbolalaččat, muhto maiddái lágalaččat, nugo ONa olmmošvuoigatvuođaorgánat, ja diggeáššit eará álgoálbmotguovlluin máilmmes leat čájetan. De jus šiehtadallamiiguin eai áiggo rihkkut álbmotrievtti, de orro dan láhkai, ahte Norga ja Suopma ferteba čuovvut njuolggadusaid sihke ILO 169is ja álgoálbmotjulggaštusas.

 

Álbmotrievtti njuolggadusat ja šiehtadallama proseassa

Čáledettiin artihkkalan, de dieđus in sáhttán árvvoštallat dan ahte mo orui dat šiehtadusa sisdoallu ovdáneamen. Šiehtadallamat dieđus eai lean almmolačča.

Muhto, maid mun sáhtten árvvoštallat, ledje daid šiehtadallamiid eavttut ja mo šiehtadallamiid ledje bidjan johtui. Ja das oidnen, ahte sámi servodagas ii orron leamaš addon vejolašvuohta doallat sierrá sámi proseassaid ovdal go Norga ja Suopma álggahedje šiehtadallamiid.

Dat orui baicce nu, ahte sámi oasálastin lei háddjejuvvon ja soaittáhagas juhkkon Norgga ja Suoma delegašuvnnaide. Dan dihtii einnostin ge, nugo čállen iežan artihkkalis, ahte dat mat dalle ledje boahttevaš šiehtadallamat, dat gártet dás gillát, ja ahte dat šaddá viehka váttis doalahit buot daid eará álbmotriekte geatnegasvuođaid mat Norggas ja Suomas leat sámi álbmogii.

 

Sámi oasálastin šiehtadallamiiguin

Go lea dákkár ášši birra sáhka mii nana čielgasit gullá sámi servodahkii, de lea vuos iešmearrideamivuoigatvuođa birra sáhka.

Nubbi lea, ahte go ášši dasa lassin lea sirrejuvvon riikkarájás, de lea álbmotrievtti njuolggadusaid mielde stáhtain geatnegasvuohta eastadit riikkarájáid bilideames dán ášši.

Ja go Sámi álbmogis ii leat okta oktasaš orgána mii doaimmašii justa dákkár áššiin, de leaba Norga ja Suopma geatnegahtton addit vejolašvuođa ja vel doarjaga sámi servodahkii ahte čađahit sierra sámi siskkáldas proseassaid. Muhto ii dušše dat, Norga ja Suopma leaba geatnegahtton maiddái vuordit gitta sámi servodat lea gergen dáid proseassaid ja gárvásat šiehtadallamiidda.

Dan dihte orro viehka čielggas ahte sámi álbmot álggu rájes jo, ii beassan veaddjilit oasálastit šiehtadallamiin.

Maŋŋelaš leat oaidnán vel ahte sámi ovddasteaddjit eai leat beassan oasálastit daid maŋimuš šiehtadallančoahkkimiin.

Ja dán gal dieđus orro hui váttis tulkot man ge eará guvlui eará go ahte sámi álbmoga vuoigatvuohta veaddjilis oasálastimii dáid šiehtadallamiidda biehttaluvvui. Dat mielddisbuktá ahte stáhtat orro dákko rihkkon álbmotrievtti.

Dát fas mearkkaša, ahte jus Norggas ja Suomas livčče áigumuš Deanu šiehtadallamiin dohkketit sámi veaddjilis oasálastima, ja čuovvut olmmošvuoigatvuođaid nugo leat álbmotrievttis, de ferteba njulgestaga ođđasit álgit daid šiehtadallamiid.

Ja nugo leat oaidnán, de orro dál okta čielga oktasaš sámi proseassa jođus. Dan proseassa leaba Norga ja Suopma geatnegahtton vuordit. Jus eaba vuordde, dahje bidjaba áigemeari maidda sámi álbmot ii mieđa, de orro maiddái čielggas ahte rihkkuba álbmotrievtti.

 

Dat ođđa árvaluvvon šiehtadus

Dan ođđa árvalusas leat guokte stuorra váttisvuođa álbmotrievtti ektui.

Vuosttaš lea ahte árvalusas suoma olggobeal olbmuin dat luossabivdu orro viehka nannosabbot várjaluvvon dán árvalusas, go ovdal. Seammás orro čielggas ahte sápmelaččaid bivdu gáržžiduvvo eanet, go ovdal. Jus duođai lea nu, de sáhttiba Suopma ja Norga njulgestaga dubmejuvvot rihkkon “non-discrimination prinsihpa”, sámegillii vealahangielddoprinsihpa, mii lea Konvenšuvnnas rasisma vuostá, ja kulturvárjaleamis mii lea Konvenšuvnnas siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaide.

Norggabeal – ovdamearkka dihte Álaheajeanus – lea nu, ahte báikkálaš olbmot besset ieža hálddašit čázadaga. Go Deanučázádaga guovllu olbmot eai beasa dan seamma, de orro erenomáš váttis áddet ahte dát ii rihko vealahangielddoprinsihpa.

Čielga vuoigatvuođat olggobealolbmuide bivdit Deanus, livčče maiddái rihkkon daid álbmotrievtti mearrádusaid gos čielgasit čuožžu ahte álgoálbmogiin lea vuoigatvuohta ieža mearridit man ollu bivddu gáržžidit, maiddái olggobealolbmuid bivddu.

Nubbi, lea ahte dakkár oktasaš báikkálaš guolástushálddahus olles čázadahkii, dat ii oro boahtán mielde dan árvaluvvon šiehtadussii, vaikko leat oaidnán ahte sápmelaččat gáibidit dan. Jus nu šaddá, de rihkošii daid álbmotrievtti mearrádusaid, mat oktasaččat čielgasit várjalit ovtta oktasaš guolástushálddahusa.

 

Jus Suopma ii leat geatnegahtton ILO 169 ja Norga ii álgoálbmot-julggaštussii – mo de?

Nugo čilgejin bajálbeal, de goittotge šaddá hui váttis Norgii rihkkut iežas geatnegasvuođaide ILO konvenšuvnnas, gos erenomážit rájácaggama eastadeapmi ja dan bokte maiddái dat gáibiduvvon oktasaš guolástushálddahus várjaluvvo.

Ja nugo eske dadjen, Norggabeal – ovdamearkka dihte Álaheajeanus – lea nu, ahte báikkálaš olbmot besset ieža hálddašit čázadaga. Go Deanučázadaga guovllu olbmot eai beasa dan seamma, de orro erenomáš váttis áddet ahte dát ii rihko vealahangielddoprinsihpa.

Seammás orošii ártet ahte guolástushálddahusat juhkkojuvvojit dušše dan dihte go doppe leat stáhtaráját.

Dábálaččat hálddašuvvojit čázadagat eará sajis, nugo lean ádden, ovtta hálddahusas. Dalle lea álkit ráhkadit eambo ollislaš guolástusgáržžidemiid ja dáid rievdadit nugo dearvvasvuođat rivdet luossanálliiguin.

Go atná fuolas ahte Deanu luossanálliid dearvvasvuohta sáhttá rievdat dávjjit go šiehtadallamiid sáhttet doallat, de orro ártet ahte Deanu čázadagas baicce ii leat okta oktasaš guolástushálddahus, maid maiddái Deanu čazádagaguovllu olbmot ieža stivrejit, nugo sii leat gáibidan ja nugo sis leat garra vuoigatvuođat dahkat.

 

Ahte eai livčče geatnegahtton ILO 169i ja álgoálbmotjulggaštussii orro goittotge hypotetálaš gažaldat, go mu mielas orro čielggas ahte dat leaba šaddagoahtán árbevirolaš álbmotriektin.

Muhto, jus de mahkká eaba livčče, de goittot lea nu, ahte Norgga ja Suoma stáhtain leat geatnegasvuođat sihke konvenšuvnnas siviila ja politihkalašvuoigatvuođaide ja vel konvenšuvnnas rasisma vuostá.

Ja doppe leat sihke vuoigatvuođat veaddjilis oasálastimii dáid šiehtadallamiidda, ja vuoigatvuohta hálddašit Deanučázádaga várjaluvvon. Nu nannos leat sámi vuoigatvuođat álbmotrievttis Deanu šiehtadallamiid oktavuođas.

Dasa lassin sáhttá árvvoštallat muhtin eará beali vel dán áššis. Nugo historjá Deanučázadagaguovlluin ja otná dilli lea doppe, de ii sáhte biehttalit ahte jus Deanučázadaga olbmot ceggejit ášši duopmostuoluide ja gáibidit oamastanvuoigatvuođa Deanučázádahkii, de lea vejolašvuohta ahte dákkár ášši ja gáibádus vuoittášii.

Jus dán geainnu livčče váldán, ja jus livčče vuoitán, de livčče viehka čielggas man eahpevuoiggalačča Norgga ja Suoma stáhtaid gáibádusat Deanučázadáhkii dál leat.

 

Muhtin árvvoštallamat Suoma gáibádussii bidjat gáržžidemiid Norggabeale mearraluossabivdiide

Dán gáibádusas lea okta váttisvuohta, ja jáhkkimis okta áigumuš.

Vuosttažettiin, de eaktuda dát gáibádus ahte Suoma stáhtas lea vuoigatvuohta lussii mii lea sin beale rájá Deanu čázadagas. Dađibahábut Suoma stáhtii, de lea nugo čilgejin bajábeal, sápmelaččain geain lea dát vuoigatvuohta, ii ge Suoma stáhtas.

Dan dihte go dat lea, nugo árabuš maid dadjen, sápmelaččain Deanu čázádagaguovlluin, geain lea dát historjjálaš sierra oktavuohta geavaheapmái ja hálddašeapmái Deanu čázadahkii ja lussii. Dan ii leat Suoma stáhtas ii ge Norgga stáhtas.

 

Ja de lea stáhtadieđateorijaid mielde nu, ahte šiehtadallamiin dat iešguđet oasálaččat láhttejit dieđus maiddái strategalaččat ja vigget ain de muhtumin botnjat ášši nu ahte boahtá alcces buorrin.

Dákkár strategiijas sáhttá leat maiddái ulbmil ahte háddjet eará šiehtadallanoasálaččaid jus oidnet dan alcces buorrin.

Ja go atná fuolas ahte sámi bealis dál garrasit ráhkkanit bargat olahan dihte vuoigatvuođaideaset šiehtadallamiin, de sáhttá dán gáibádusa Suoma stáhtas tulkot maiddái dan láhkai ahte vigget háddjet dán barggu ja sámi ovttastahttima mii sin beroštumiid hástala.

Muhto dákkár juotna orro beanta headju. Dan dihte lea eanet vejolažžan, ahte sápmelaččat eai ikto dása, ja vuoruhit viidásat ovttastahttima, ja jotket doalahit das ahte dát han ii gula Suoma stáhtii, muhto Deanu čázádagaguovllo olbmuide.

 

Loahpaloahpas

Dás lean čilgen man láhkai álbmotriekti várjala sihke sámi álbmoga veaddjilis oasálastima Deanu šiehtadallamiin, ja ovtta oktasaš Deanu guolástushálddahusa Deanu šiehtadusas – mas maiddái lea váldi stivrret ja gáržžidit turisttaid guollebivddu.

Dat boahtá das mo historjá ja otná dilli lea Deanučázádagaguovllus, ja ahte sihke guollebivdu ja hálddašeapmi lea eaktun guovlluolbmuid kultuvrii.

Ulbmil álbmotrievttis dáid várjalit, lea ahte eastadit eahpevuoiggalašvuođa. Dasa lassin lea ulbmil bisuhit máilmme álbmot- ja kulturgirjásvuođa.

Álgoálbmogiid dáfus šaddá dat fas eastadit dan eahpevuoiggalašvuođa mas álgoálbmogat gillájedje stáhtaid áššemeannudemiin dolin, ja ahte dálá áiggis baicce divvut daid daguid ovddas – ovdamearkka dihte álgoálbmogiid guovlluid ja luondduresurssaid máhcateami bokte, nugo Norga dagai Finnmárkkulágan ja Deanučázádat Guolástushálddahusa ásatemiin.

Jus Norga ja Suopma eaba čuovo álbmotrievtti, de berrešedje Deanučázádaga báikegottit árvvoštallat lágastit, sihke riikadásis ja gaskariikkalaččat. Norga ja Suopma orruba dál ráhkkaneamen ođđasit eahpevuoiggalaččat gáržžidit báikeolbmuid luossabivddu, ja dákko bokte njeaidimin Deanučázádagaguovlluid Sámi kulturárbbi ja eallinvuođu.

Muhto šiehtadusa ain meannudit, ja šiehtadallamat ain sáhttet joatkit dahje ođđasit vuolggahuvvot.

Jos sápmelaččat dál čielgasit dieđihit stáhtaide man dehálaš midjiide lea ieža beassat hálddašit Deanučázádaga, de dattege livččii ain doaivva ahte stáhtat loahpaloahpas váldet vuhtii min, ja vuorohit sámi kultuvrra ovdalii go olggobealolbmuid suohtastallama.

Avvir.no sávva rabas ja áššálaš digaštallama. Mii doalahit rievtti sihkkut sátnevuoruid.

På forsiden nå

Disdaga rájes leat Norggas báhčán oktiibuot 12 geatkki, maiddái Deanus.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:55 Cuoŋománu 30. beaivi 2017

Boazoeaiggádat váivašuvvet go lea nu olu lobihis skutervuodjin sin orohaga guottetbáikkis.

Almmuhuvvon ikte, dii. 11:06 Cuoŋománu 30. beaivi 2017

Mannan ija lea Finnmárkku politiijain leamaš olu bargu.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:57 Cuoŋománu 30. beaivi 2017

Visti bulii measta visot.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:17 Cuoŋománu 30. beaivi 2017

Muohtaskutervuoddji sáddejuvvon UNN:i go lea bávččagahttán oaivvi.

12:02 Cuoŋománu 29. beaivi 2017

Dál lea vel moadde beaivvi vejolaš dárkkistit ja rievdadit vearrodieđáhusa.

11:24 Cuoŋománu 29. beaivi 2017

Ikte eahket almmuhedje geat dán jagi besset bivdit ealggaid Finnmárkkus.

10:48 Cuoŋománu 29. beaivi 2017

Monnebálkut ja gárrenolbmot barggahan politiijaid.

09:54 Cuoŋománu 29. beaivi 2017

Jovsset Ante Sara oabbá, dáiddár Máret Anne, gii lea dáidagiinnis bokte dorjon ja čalmmustahttán vieljastis lágastemiid stáhta vuostá, lea hirbmosit beahtahallan go stáhta dál lea guoddalan lágamánnerievtti duomu.

15:23 Cuoŋománu 28. beaivi 2017

Čakčat álggahuvvo sámi ja kvena giellaguovddáš Návvutnii Davvi-Romsii.

16:17 Cuoŋománu 28. beaivi 2017

Nu lohká NRK Sámi almmuhanredaktevra Pål Hivand «Giđđajohtin minuhtas minuhttii» TV-ráiddu birra. Iđđes lei románttalaš govva TV-šearpmas, Hivand lohká ahte fuomášupmi, mii bođii sosiála mediain dan maŋŋil, čájeha ahte álbmot ráhkásnuvai vel eambbo sidjiide.

13:51 Cuoŋománu 28. beaivi 2017

Finnmárkku fylkkagielda lea odne ovddidan cealkámuša Stuoradikki fievrráduslávdegoddái Našunála fievrrádusplána birra. Fylkkagielda háliida buoridit riikkageainnu 94, mii manná Hammerfeastta ja Skáiddi gaskka.

17:03 Cuoŋománu 28. beaivi 2017

NAV muitala ahte rabas geassebarggut leat gávdnamis nav.no siiddus, nu go dearvvašvuođa-, dikšo- ja fuolahussuorggis, párkadoaimmahagas ja ollu eará.

15:04 Cuoŋománu 28. beaivi 2017

Odne almmuhuvvojit ealgavuorbádeami bohtosat.

14:23 Cuoŋománu 28. beaivi 2017