MÁŊGADUHÁT BOHCCO JÁPMÁN RUOŠŠAS: Dutkit ballet vel eambbo várálaš dávddaid leat vuordime suddat jieŋaid vuolde. Govva: NTB scanpix

Ballet eambbo dávddaid ealáskit

Dutkit eai jáhke dušše dáđvesonahaga ealáskit go permajieŋat suddet vel eambbo árktalaš guovlluin.

10:48 Borgemánu 12. beaivi 2016
Ođastuvvon: 12.08.2016 - 10:52

Dáđvesonahat ii leat áidna váikkuhus das go jieŋat suddet Ruoššas. Boares dávddat gitta jiekŋaáiggi rájes, sáhttet ealáskit go jieŋat suddet dás ovddosguvlui.

 – Dálkkádatrievdamat sáhttet buktit olu vuordemeahttun áššiid. In hálit baldit ovttage, muhto berrešeimmet leat gergosat daid dustet, dadjá Viktor Maleyev ruošša epidemiologiija dutkanguovddážis.

 

12 jahkásaš bártnáš jámii dáđvesonahaga geažil, ja dat dávda lea njommon badjel 90 olbmui. Máŋgaduhát bohcci leat gávdnon jápmán dávdii.

 

Dáđvesonahat

 

Dáđvesonahat lea bakteriija mainna eallit ja olbmot duođalaččat sáhttet buohccát

 

Njoammu vuosttažettiin šaddoborriide nugo sávzzaide, gusaide, heasttaide, gáiccaide ja spiinnide. Gávdno maid meahcielliin.

 

Sáhttá maid njoammut olbmui, muhto hárve dáhpáhuvvá. Dávjjimusat dagaha liikeinfekšuvnna, muhto sáhttá maid čuohcat geahppáide ja čoliide, mii lea hui várálaš. 

 

Olbmui sáhttá dávda njoammut guoskkaheami bokte, dahje vuoiŋŋanasa bokte. Čoavjái ja čolliide njoammu borrama bokte. Eanas háviid sáhttá dálkkoduvvot antibiotihkain. 

 

Ádjána 2-5 beaivvi dan rájes go njoammu, dassážii go lea infekšuvdnan šaddan liikkis ja geahppáin. 

 

Bakteriija sáhttá ceavzit eatnamis máŋgalot jagi, ja ain njoammut olbmuide ja elliide.

 

Maŋemus gávdnui dávda Norggas 1993:s

 

(Gáldu: Biebmobearráigeahčču ja Norsk Helseinformatikk) (©NTB)

 

Ballet boahkkodávddas

Dutkit leat gávdnan ođđa “jiehtanasvirusiid” mammutain, ja jáhkket boahkkodávdda maiddái leat jieŋa vuolde. Dáđvesonahat ii leat gávdnon Ruoššas nuppi máilmmesoađi rájes. Dál jáhkket dološ boazoráppiin dat lea ealáskan dáđvesonahat, mat ihte go garra báhkat dán geasi suddadedje permajieŋaid Jamalguovllus. Dávda lea de njommon bohccuide mat guhto dan guovllus.

 

Heite boahkuheamis

Malayev lohká sii livčče sáhttán garvit dávdda leavvamis nie garrasit jus livčče boahkuhan ealuid.

 – Dán guovllus heite boahkuheames bohccuid dán dávdda vuostá juo logi jagi áigi, go eai jáhkkán šat dan leat áittan dán guovllus, dadjá Jamal-Nenets-regiovnna guvernevra Dmitry Kobylkin.

 

Guovlu mii dál lea njoammuduvvon, lea birrasiid 12.650 kvadratkilomehtera, ja birrasiid 270 ruošša soalddáha leat boaldime dávdaráppiid. Sii jotket buhtisteame guovllu dassážii go iskamat eai čájet šat dán dávdda.

 

Lieggana jođánit

Ruošša lieggana guovtte ja beali gearddi jođáneappot go máilbmi gaskamearáláččat, ja arktálaš guovlu suddá jođáneappot go muđui. Suoidnemánu temperatuvra lei gávcci gráda lieggasit go dábálaččat, ja buot báhkkaseamos beaivvi lea 34 gráda.

 

 

 

Fáddásánit
Ođđasat

På forsiden nå

Kåven ballá ahte NSR ja Bb eai mieđaše dássádahttinmandáhttaortnegii:

Davvikalohttaálbmoga (NORD) njunuš ballá ahte NSR ja Bb eai manaše mielde rievdadit válgaortnega nu ahte dássádahttinmandáhtat livčče sámediggeválggas, go de šattašii sidjiide heajut dilli go dál lea. – Fápmu sirdašuvašii, ja dasa eai gal mieđit sii, lohká son

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:56 Golggotmánu 23. beaivi 2017

Lea vuosttaš geardde go dáidaga ja doaimmaid guorahallet ná máŋggabealagit, čállá Giellagas Instituhta dutkidoavttir preassadieđáhusas.  Doaimmaheaddjit Taarna Valtonen ja Leena Valkeapää, sávvaba, ahte ođđa girji rahpá geainnuid ja inspirere ođđa dutkamušaide.

Almmuhuvvon ikte, dii. 15:03 Golggotmánu 23. beaivi 2017

Fieddara, Lákkonjárgga, Skárfvákki ja Bassevuovddi boazodoallit leat guokte vahkku leamaš dikkis gos dáistalit Statnett vuostá. Boazosámit ballet ahte jiehtanaslinjá duvdila sin eret ealáhusas. Dál lea duopmáriid duohken mearridit lea go konsešuvdna lágalaš.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:37 Golggotmánu 23. beaivi 2017

Risttalaš sálm­mat mat muittuhit luođi, galget seailluhuvvot ja čállot girjái.

Almmuhuvvon ikte, dii. 14:44 Golggotmánu 23. beaivi 2017

Dál leat fas ráhkkanišgoahtime boahtte jagáš UKM:i. Kárášjoga UKM gulahallanolmmoš, John Arvid Johnskareng, sávvá ahte dán jagi lea stuorát beroštupmi musihkkii go maŋemus áiggiid lea leamaš.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:23 Golggotmánu 23. beaivi 2017

Diibmá buohccájedje masá 33 000 norgalačča borasdávddain. Maŋimuš viđa jagis leat borasdávdabuohccit lassánan.

Almmuhuvvon ikte, dii. 13:26 Golggotmánu 23. beaivi 2017

TV-akšuvdna čokkii olles 217,7 miljovnna ruvnno UNICEF bargui veahkehit oahpu addit mánáide geat leat vásihan soađi ja soahpameahttunvuođa. Norgga fylkkain attii Finnmárkku njealjádin eanemus ruđa ássiidlogu vuođul, bajimusas Finnmárkkus lei Ákŋoluovtta gieldda, ja vuolimuš lei Guovdageaidnu gielda.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:53 Golggotmánu 23. beaivi 2017

 Vibeke Larsen ja ráđđelahttu Mariann Wollmann Magga leaba guktot ohcan Sámedikkis oažžut maŋŋábálkká máksot.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:44 Golggotmánu 23. beaivi 2017

Álttá dievddut masse vejolašvuođa čiekčat 1. divišuvnnas boahtte jagi.

Almmuhuvvon ikte, dii. 10:43 Golggotmánu 23. beaivi 2017

Mannan ija leat Girkonjárgga politiijat dárkkistan narkotihkkageavaheami.

Almmuhuvvon ikte, dii. 09:16 Golggotmánu 23. beaivi 2017
Sámediggeválggas vuoittahalle gaskageardán bellodagat

Árjjas livčče beassan sisa Sámediggái golbma áirasa jus sámediggeválggas livčče dássádahttináirasat. Dál gáibida Árjja áidna sámediggeáirras válgaortnega rievdadit.

12:01 Golggotmánu 22. beaivi 2017

Politiijat vuoddjájit báikái.

11:32 Golggotmánu 22. beaivi 2017

Eanet ja eanet biktasiin leat dál šleđggonat, muhto NAF oaivvilda dat lea njuolgut várálaš. Sii leat iskan biktasiid, ja gávnnahan ahte eai doala dási.

11:56 Golggotmánu 22. beaivi 2017

FeFo árvvoštallá ásahit fas 5-kilomehter rájá olgoriikalaččaide. Áŋgiris guollebivdi, deatnulaš Ellen Kristina Saba, illuda go báikeolbmot besset fas okto bivdit iežaset guollejávrriin.

10:52 Golggotmánu 22. beaivi 2017